Článek
Nový způsob placení jménem Cvak má zajistit, že se obchodník obejde bez terminálu, zákazník bez platební karty. A celá transakce půjde přímo z jedné banky, do druhé. Tento způsob by tak měl přijít vhod menším obchodníkům, kteří doposud odmítali platební terminály. „V Česku se 80 % malých podnikatelů vyhýbá placení kartou,“ cituje z průzkumu agentury McKinsey Jiří Suchý z Air Bank.
Opravdu je terminál tak drahý?
Začněme u těch terminálů. Stačí projet jednotlivé poskytovatele a zjistíme, že to až tak černě přece jen nevypadá. Drobný obchodník má možnost získat terminály, které za každou platbu účtují 0,9 % + 1 Kč, nebo 0,65 % + 0,7 Kč. To není nic, co by ho mělo položit, nebo co by si nemohl rozpustit do své marže, aniž by si toho zákazník všiml. V řeči čísel, ve stokorunové platbě je to dvoukoruna navíc.
Když budeme hodně pesimističtí, ještě k tomu přidejme měsíční poplatek za datový tarif terminálu (a tím odpadá nutnost internetu v provozovně), nebo měsíční pronájem 190 Kč, pokud má obchodník hodně malý obrat.
Takže nic hrozného
Necelé procento z platby, koruna za transakci a lehce přes 250 korun paušál opravdu není nic, co by mělo podnikatele položit. Tedy, pokud jeho podnikání opravdu dokážou ovlivnit tři kila měsíčně, možná by měl zapřemýšlet, zda nedělá něco blbě.
Je tu Cvok
Tedy, pardon, Cvak, žádný cvok. Tím cvokem byl možná ten, kdo si opravdu myslel, že malí obchodníci nechtějí terminály kvůli těm nákladům. Tedy kvůli těm necelým +/- třem stovkám, jak jsme si společně spočítali.
No, a protože Cvak – ze slova „zacvakat“ taky není zadarmo, pojďme si ho porovnat s čísly u našeho terminálu. Já jsem tedy opravdu zvědavý na tu revoluci, protože Cvak si vezme za transakci 0,8 procenta. To zase nedělá až tak velký rozdíl oproti klasickému terminálu, že? Řekl bych, že je to +/- o korunu na transakci.
A já se ptám, jak pro koho?
Jak má to samotné zaCVAKání fungovat? Bude vám stačit aplikace Air Bank, během letoška to půjde i přes aplikaci mBank, Fio banky i Monety. Takže, ano, přemýšlíte správně, budete potřebovat chytrý mobilní telefon a aplikaci mobilní banky. Tedy to, co je dnes standardem především pro mladší a současnou produktivní generaci. Ale taková moje babička, pro tu je vrchol bezhotovostního placení právě platební karta. Silně pochybuji, že by si do svého telefonu (ano, má smartphone) nechala nainstalovat aplikaci banky, a pokud už by k tomu svolila, silně pochybuji, že by se s ní učila.
Cílovou skupinou jsou tedy ti, co mají smart bankovnictví. Tedy ti, kteří tam, kde je vůle, dokážou zaplatit prostřednictvím QR kódu, pokud je k tomu obchodník svolný. Takže proč by řešil nějaký Cvak za 0,8 procenta, když mu to cílová klientela může zaplatit přes QR kód úplně bez jakýchkoliv poplatků?
Nejde přece o terminály
Cvak je tedy jakousi alternativou ke QR kódům. K řešení, které je úplně zdarma a které, pokud by ho ti obchodníci chtěli, tak už ho dávno mají. Vygenerovat si ve svém internetovém bankovnictví kód, ten si vytisknout a potom třeba vylepit u kasy, by zvládli v pohodě. Kdo byl třeba někdy na větším bleším trhu, vídá podobné kódy u řady stánků. Vyberete, naskenujete, pošlete, odcházíte.
Takže, světe div se, ono jde jen a pouze o ty daně. Peníze předané pěkně z ručky do ručky, nezanechají žádnou účetní stopu. To se ani o terminálu, ani o Cvaku, říct nedá. Tady hledejme ten důvod, proč mnoho obchodníků nebere karty. Museli by totiž transakce z nich přiznávat, protože to, co se jednou objeví na účtu, to nejde jenom tak večer vybrat a schovat do kapsy. Co účetní systém banky schvátí, to už nenavrátí.
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-osobni-air-bank-tahne-do-boje-proti-platebnim-kartam-spustila-levnejsi-placeni-243994
