Článek
Jím maso, miluji maso. Ale mám ve svém okolí několik lidí, kteří jsou vegetariáni nebo vegani. Říkám si, budiž, jejich volba. S jednou takovou osobou, se svou kamarádkou, jsem minulý týden vyrazil do restaurace na večeři. A zjistil jsem, jak je nabídka pro vegetariány a vegany žalostná.
Bezmasá jídla
Otevíráme jídelní lístek a vybíráme z nabídky jídel. Já svým pohledem klasicky mířím do masové sekce a přemýšlím, zda si vybrat kuřecí, vepřové nebo hovězí maso. Výběr je dostatečný, a tak váhavě přemýšlím, co by mohlo být nejlepší a na co mám největší chuť.
Má kamarádka má výběr o poznání jednodušší. Zamíří očima do sekce nadepsané jako bezmasá jídla. A v něm nachází klasický smažený sýr, dále smažený hermelín a jako třetí do party se přidává zeleninový salát s dresingem. Ano, jídla to jsou opravdu bezmasá, proti tomu není co říct. Stejně jako proti tomu, že se jedná o jídla vegetariánská. Ale jelikož je kamarádka veganka, má problém. Ani sýr, ani klasický dresing jíst „nemůže“.
Co to bude?
Objednávám si masový pokrm a ona právě od číšníka zjišťuje, že dresink na salátu má skutečně majonézový základ. A to je problém. Objednává si tedy salát bez dresinku a zkouší vyprosit alternativu v podobě olivového oleje. Požadavek je akceptován a vše je v pořádku. Najíme se oba. Já jako masožravec i ona jako veganka.
Žalostná nabídka
Omlouvám se jí za volbu restaurace, nenapadlo mě zjistit, jak jsou na tom s nabídkou pro vegany. Její odpověď mě překvapuje. S nabídkou nemá problém. Nejde o vegetariánskou ani veganskou restauraci, ale podnik, který s největší pravděpodobnostní cílí na „masožrouty“. Tak proč by se měl nabídkou snažit oslovit i jiné publikum. Proč by měl nabízet jídla, která si tam někdo dá dost možná jednou za uherský rok.
Přemýšlím nad tímto názorem a dávám jí za pravdu. Funguje to přece i opačně. Vegetariánské a veganské restaurace se také nesnaží zavděčit nám, co maso jíme. Mají svůj koncept, své zaměření, svou nabídku. Ber, nebo nech být. A to stejné dělá restaurace, ve které sedíme. A je to tak správně. Každý ať si ve svém podniku prodává, co chce. My nejsme povinni tam chodit, pokud s nabídkou nesouzníme, nebo nesouhlasíme.