Slevy v supermarketech jsou diskriminační. Úřady by si na ně měly posvítit

Zvykli jsme si na slevy a chceme je. Tak nějak by se dalo popsat chování kupujících. Potraviny už nekupujeme podle toho, co zrovna potřebujeme, ale podle toho, co je v akci. Čím větší a zajímavější sleva, tím více toho nakoupíme. Naše sklepy jsou plné výhodně koupených potravin a jejich zásoby s každou další akční slevou jenom rostou. Pravda, být tu válka, přežijeme i několik měsíců. Ale tohle křečkování má i své nevýhody. Vaříme podle toho, co doma zrovna máme a mnohdy se stane, že spoustu jídla musíme kvůli expiraci vyhodit.

Abychom to neměli až tak jednoduché, chystají pro nás supermarkety různé „finty“. Někde začíná akce v úterý, jinde ve středu. Někdy platí celý týden, jindy je zase k mání dlouhodobý měsíční leták. Některé akce jsou platné jenom v pátek, jiné přes víkend, další zase začínají v pondělí. Člověk, který nechodí pravidelně kupovat, logicky ztrácí orientaci a přehled.

Ale na všechno tohle má podnikatel, provozovatel obchodu, plné právo. Je jenom na něm, kdy, která akce bude platit. Je jedno, zda to bude neděle, nebo to bude jen večerní čas. My jako kupující se tomu můžeme, ale nemusíme přizpůsobit. Jinak je tomu ale u slev, které jsou podmíněny získáním slevové, věrnostní karty. Tohle je diskriminace jak vyšitá.

Můžete namítat, že získat slevovou, věrnostní kartičku je snadné. Že ji může získat opravdu každý a o dvojí, diskriminační ceny, se potom nejedná. No, vyvedu vás z omylu. Jako příklad beru jeden supermarket, který jede dvojí ceny opravdu ve velkém a mnoho slev je podmíněno právě členstvím ve věrnostním programu.

Programu se mohou účastnit všechny fyzické osoby starší 18 let s doručovací adresou na území České republiky. To je hned úvodní věta, která zcela jasně a selektivně vyřazuje některé zájemce o slevu. Představte si, že jste například sedmnáctiletý teenager, který si jde koupit lahev limonády nebo plechovku energy drinku. Představte si také, že jste turista, co si jde koupit svačinu. Zcela logicky tady žádnou adresu pobytu nemáte. Tu máte ve své domovině. Tedy, v obou případech má daný kupující smůlu. Kartičku nedostane, musí nakoupit za plnou cenu.

V tuhle chvíli, kdy je vlastnictví členské kartičky podmíněno věkem i adresou na území ČR, se zcela jasně jedná o dvojí ceny. Kdokoliv mladší 18 let nemá žádnou legální možnost, jak na slevu dosáhnout. Jakýkoliv turista, který zde nebydlí, tuto možnost ztrácí také.

Ano, my, občané České republiky starší 18 let, my na výběr máme. My se buď zaregistrujeme, nebo ne. Ale mladí lidé a cizinci, ti mají smůlu. Ti na levnější potraviny nedosáhnou. Podmínky věrnostního programu jim to neumožní. Takže ano, tohle je diskriminace, jak vyšitá. V první řadě podle věku, v druhé dle národního původu. Nebo snad mládež a cizinci nemají právo na nákupy?

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ve-vate-kdo-nejde-s-nami-nakoupi-draz-retezce-tlaci-cechy-do-vernostnich-karet-238905, https://itesco.cz/pravidla-a-podminky/