Hlavní obsah
Jídlo a pití

„Tohle snídáte doma normálně?“ obul jsem se do hosta na hotelové snídani

Foto: Freepik

Pobyt v hotelu může přinášet spoustu úsměvných zážitků – a to hned ráno, když dorazíte na snídani.

Článek

Když už pobyt v hotelu, tak jedině se snídaní. Není lepší způsob, jak začít den, než vědomím, že snídani připraví někdo jiný: stačí přijít, vybrat si, na co máte chuť, a v klidu a bohatě posnídat. Některým hostům je to očividně pořád málo.

Snídaně je základ dne

Říká se, že snídaně je základ dne – neměli bychom ji vynechávat a měli bychom dbát na to, aby byla pestrá a bohatá. Někteří si ovšem „pestrost a bohatost“ vykládají tak, že si na talíř doslova nakydají, co se na něj vejde, přičemž dominují hlavně nezdravé kombinace.

Tělo ráno dostane obrovský nášup kalorií, které bude celé dopoledne trávit – to moc dobrý start dne není, ale proti gustu žádný dišputát. Mnozí mají pocit, že když je snídaně v ceně (nebo si za ni připlatili), musejí „svůj“ poplatek využít do poslední koruny a sníst, co se do nich vejde. Nu prosím – pokud jim to přijde v pořádku. Jenže tím to bohužel nekončí.

Tohle snídáte doma normálně?

Přijdu na snídani, naložím si něco k jídlu, vezmu si kávu a sednu ke stolu. Za chvilku se přiřítí muž: jestli mám volno? Pokynu na prázdnou židli. Hodí na ni mikinu a odběhne. Za pět minut se vrací se dvěma vrchovatými talíři. První: míchaná vejce, párky, klobásy, slanina, hashbrowns, volské oko. Druhý: croissant, koblihy, houska, salám, sýr, pomazánka.

Mám už skoro dojedeno, ale tohle si nemůžu nechat ujít – jsem zvědavý, jestli polovinu nechá, nebo to všechno spořádá. Jdu si ještě pro kávu, beru noviny a čekám. A on to opravdu do sebe naládoval všechno. Když skončil, neodpustil si poznámku, že snídaně mohla být lepší: prý výběr nebyl z nejbohatších a zná hotely, kde je to mnohem lepší.

To mě nenechalo chladným. „Tohle snídáte doma normálně?“ obul jsem se do něj. Odsekl, co je mi do toho; když to tu je, proč by si nedal, když už zaplatil. No jo – když je to zadarmo, tak nejradši sníš všechno, viď?

Myslel jsem, že jsme lidé

Nemám o společnosti velké iluze, ale někdy přemýšlím, jestli jsme ještě lidé, nebo už zvířata. Někdo si jen proto, že je něco zdarma, nahází na talíře dvě kila jídla, všechno sní, a ještě si stěžuje, že výběr je malý. Chtěl bych ho vidět doma – vsadím se, že se odbude suchým rohlíkem, aby si ho nemusel ani mazat.

A tady ze sebe dělá experta. Už teď tuším, že až ho potkám zítra, bude si stěžovat, že je nabídka úplně stejná jako dnes. No jasně – co jiného by mělo být k snídani? Váš problém, že jste si první den musel do chřtánu naházet od každého kousek.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz