Článek
Když dluh začne vymáhat exekutor, je to ve většině případů konečná. Sice je možnost se i s touto instancí domluvit na nějakém splátkovém kalendáři, ale nečekejte od toho zázraky. Je však nutné dodat, že než dluh propadne až k exekutorovi, musí se toho stát opravdu hodně. Ne, nedochází k tomu, že po týdnu od vzniku dlužné částky už na dveře zvoní exekutor.
Vše obvykle začíná nezaplacenou splátkou, několika upomínkami, poslední výzvou. Pokračuje platebním rozkazem, nepodáním odporu, pravomocným rozhodnutím. A až tady, v tuhle chvíli, může dluh do ruky dostat exekutor. Těch dopisů, SMS zpráv či emailů, které dlužníkovi obvykle chodí, je celá řada. Těch měsíců, kdy dělá mrtvého brouka, je mnoho. Až po tomhle všem dostane dluh do ruky exekutor. A začne konat.
Klasické možnosti
Nástrojů, jakými může exekutor dluh vymáhat, je celá řada. Nejjednodušší je pro něho obstavení účtu a stržení dlužné částky. Kdo nemá stav konta dostatečný, ten může počítat se srážkami z platu. Kde nejsou dostatečné, může přijít na řadu zabavení a prodej movitého a nemovitého majetku v aukci. Vše proto, aby dostal věřitel zpět své peníze a aby exekutor dostal také svou odměnu, za své jednotlivé kroky.
Cesty, jak se vyhnout
Nástroje k vymáhání dluhů exekutoři sice mají, ale jejich postupy jsou až příliš mírné. Než dojde k exekuci, nějaký čas to trvá. Že k ní dojde dlužníci očividně vědí. Jejich dluh prostě jen tak nezmizí. A tak mohou zajistit, aby na účtu neměli žádné peníze. A i když tam nějaké zůstanou, mají nárok na jednorázový výběr.
V zaměstnání také existují cesty, jak si zajistit příjem, který nebude vyplácen úplně čistě, papírově, legálně. Ale bude vyplácený na ruku. To, co půjde oficiální cestou, bude tak malá částka, že na ni exekutor stejně sáhnout nesmí.
A dražby? Jsou věci, které exekutor zabavit nemůže. Jiné se zase dají napsat na někoho jiného, který si je vylučovací žalobou bude žádat zpět. To vše jsou finty dlužníků, které pochopitelně fungují.
Přílišná mírnost
Z výše uvedeného plyne, že dlužníci mohou být stále o krok napřed. Co by to změnilo? Větší tvrdost. Pokud někdo měsíce ví, že nesplatil svůj dluh a nechává to vyhnít, dělá mrtvého brouka, nezaslouží si jednání v rukavičkách. Měl týdny a měsíce času domluvit se s věřitelem, zvážit konsolidaci, refinancování, nový splátkový kalendář. Neudělal to, nechal to dojít až do posledního bodu – k exekuci.
Zaslouží si takový člověk mírnost? Ne, nezaslouží. On není oběť. Tou je vždy věřitel. Tedy ten, co přišel o své peníze a chce je zpět. A je úplně jedno, jestli se jedná o nesplacenou půjčku, jízdu na černo, nebo nezaplacené popelnice. Oběť v celém sporu není neplatič, ale vždy věřitel.
Ku prospěchu věci
Jak bylo popsáno výše, jsou kličky, díky kterým se lze i exekuci efektivně vyhýbat a nedopřát exekutorům ani korunu. Být však exekutoři tvrdší, žádné kličky by neexistovaly ani nefungovaly. A působilo by to výchovně. Málokdo by nechal svůj dluh zajít až tak daleko, protože by věděl, že v tu chvíli končí. Žádná nezabavitelná minima, žádné nezabavitelné osobní věci, či věci nutné k životu. Všechno pryč, účet vysát do poslední koruny, plat zabavit celý a vybílit byt. To už by si každý rozmyslel, zda není lepší splácet své dluhy.
