Brána do Arktidy se otevírá: Měsíc autorského čtení přiveze grónský rap i severské thrillery 

Návštěvníci Měsíce autorského čtení jsou na literární exotiku zvyklí. Tato akce od 1. července do 3. srpna 2026 promění Brno, Ostravu, Prešov, Trenčín, Bratislavu i válkou trýzněný ukrajinský Lvov na pomyslnou bránu do Arktidy. 27. ročník přehlídky představí jako čestného hosta arktické Grónsko, které do Česka, na Slovensko a na Ukrajinu přiveze hvězdy krimi thrillerů, politického rapu i tradičních bubínkových zpěvů.

Plejádu domácích autorů zdobí účast Jáchyma Topola či Magnesií Literou ověnčenými Radovanem Jursou, Marií Škrdlíkovou a Dorou Kaprálovou – čerstvou držitelkou Ceny Evropské unie za literaturu za svůj román Mariborská hypnóza.

Podle Petr Minaříka z nakladatelství Větrné mlýny, které akci pořádají, je grónské psaní vzácné tím, že jinde na světě neexistuje tak těsné sepětí člověka s krajinou. „Slovo přežít má stejnou váhu jako žít. Přijďte zažít literaturu, která nepotřebuje pozlátko, aby vás zmrazila v kostech,“ vysvětluje Minařík.

„Ve spolupráci s grónskou asociací spisovatelů Kalaallit Atuakkiortut půjde o program, který představí současnou grónskou literaturu – od prozaiků, přes básníky, autory literatury faktu i komiksů, až po umělce ústní slovesnosti,“ přibližuje teatrolog, anglista, překladatel, dramatik a hlavní programový dramaturg zahraniční linie festivalu Pavel Drábek.

Z grónského pódia zazní vyprávění, mýty, hudební performance i písničkářství. „Grónská literatura sahá od tradičních námětů a mýtů, přes texty o severské přírodě, zvířatech a lovectví, po reflexi moderní doby: kulturní autonomie, dánská nadvláda, sociální problémy, výchova dětí, vzdělání, drogy, sebevraždy, naděje nové generace, ale i politické napětí vůči Dánsku a Spojeným státům americkým,“ vysvětluje Drábek.

„Zvláštní kategorii autorů budou čestní Gróňané, tedy literáti, kteří nemají grónský původ, ale strávili v zemi delší dobu a život v Grónsku jejich literární tvorbu zásadně ovlivnil,“ dodává Drábek.

Prostor dostanou i novinky tuzemské literatury. „Každé čtení je zakončené besedou s autory. Navíc z Brna je vždy celý program vysílán živě na YouTube kanále Větrné mlýny,“ připomněl Minařík.

„Čtení zahraničních autorů a autorek se konají vždy v původním jazyce, nejčastěji tedy v grónštině a dánštině, dostane se však i na angličtinu a překvapivě i na polštinu. Představí se mimo jiné autorka krimi thrillerů Nauja Lynge, básník a písničkář Juaaka Lyberth nebo prozaik a politik Aqqaluk Lynge. V zahraniční části vystoupí i polská spisovatelka a novinářka Ilona Wiśniewska, která se dlouhodobě arktickému tématu věnuje a jejíž knihy vychází i v češtině (Mihotání: Na konci Grónska, Absynt, 2024), a můžeme se těšit na dva koncerty: zahraje rapper Tarrak a kapela TIU,“ popisuje Filip Klega, jeden z pořadatelů festivalu.

Pořadatelé festivalu si Grónsko nevybrali náhodou. V letech 2022 a 2023 se staly hlavními hosty Island a Norsko. Zároveň ovšem odmítají, že by se jednalo literární reakci na snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ovládnout ostrov, o kterém letos v dubnu prohlásil, že se jedná o „velký, špatně spravovaný kus ledu“.

„Jednání o pozvánku Grónska na náš festival probíhala již v minulosti, ale z různých důvodů, ke kterým pařila například i pandemie covidu, z nich sešlo. Podařilo se to až letos,“ zdůvodnila další členka pořadatelského týmu Větrných mlýnů Renata Obadálková.

Měsíc autorského čtení každoročně v létě probíhá v 5–6 českých, slovenských a ukrajinských městech. Čestným hostem ročníku 2026 bude Grónsko – rozlehlá, vzdálená arktická země, která leží nejen geograficky, ale i politicky a kulturně mezi Evropou a severní Amerikou. Spojuje v sobě prastarou inuitskou kulturu vypravěčského umění, vlivy evropských kolonizátorů, ale díky sounáležitosti inuitských a sámských národů i s celou polární oblastí. Ta sahá od Grónska přes severní Norsko, Švédsko, Finsko, ruskou Murmanskou oblast a sibiřskou Čukotku až po Aljašku a severní Kanadu.

Evropský přínos grónské kultuře byl především dánský – od roku 1979 je Grónsko autonomní oblastí Dánského království. Počátky evropského kulturního vlivu jsou ještě rozmanitější. Vedle severských kontaktů z Islandu a Norska je významný i vliv Moravských bratří – protestantských misionářů. Tři moravští rodáci už v roce 1733 z lužického Herrnhuthu přicestovali do grónského města Godthåbu (dnešní hlavní město Nuuk). Jejich mise trvala až do roku 1900 a ovlivnila významně nejen místní život, ale i zvyky, a dokonce i lidové kroje.

Brno, Divadlo Husa na provázku / 1. července – 31. července, od 19.00

Ostrava, Kulturní centrum Provoz / 1. července – 1. srpna, od 18.00

Prešov, Hudobný klub Stromoradie / 3. července – 17. července, od 17.30

Trenčín, Klub Lúč / 18. července – 2. srpna, od 18.00

Bratislava, Rómerov dom / 4. července a 18. července – 3. srpna, od 19.00

Lvov, Akademické divadlo dramatu Lesji Ukrajinky / 23. července – 26. července

Více podrobností na webu Měsíc autorského čtení

Zdroj:

Tisková zpráva nakladatelství Větrné mlýny