Článek
Každá doba přináší nějaké trendy ve výchově dětí. To, jestli jsou dané trendy zdravé, nebo naopak škodlivé se ukáže často, až když daná generace dětí dospěje. V poslední době jsem si všimla, že hodně mých známých a kamarádů začalo hledat alternativní směry ve stravě své i svých dětí. Zatímco o vegetariánství či rovnou veganství byly popsány stohy papíru a řada studií se zaměřuje na to, zda jsou, či nejsou u dětí škodlivé (často s různými výsledky), jeden trend je poměrně nový: bezlepkovo-bezlaktózová strava.
Odlišné motivace
Lidé, kteří přešli na vegetariánství/veganství tak činí obvykle z etických důvodů a jsou ochotni podstoupit i rizika z takto ochuzené stravy vyplývající. Jsou si vědomi nebezpečí a stravují se obvykle tak, aby tato nebezpečí nedostatku proteinů či například železa pokud možno eliminovali (i za cenu potravinových doplňků).
Oproti tomu zastánci bezlepkovo-bezlaktózové stravy takto jí zejména proto, že věří, že tím prospívají svému zdraví a zdraví svých dětí. Ačkoliv lékařské studie opakovaně neprokázaly jakýkoliv pozitivní efekt při vyřazení těchto potravin u lidí bez celiakie/alergií/intolerance na některou ze složek, lidé, kteří se potravin s laktózou a lepkem vzdali, často referují o rozličných zdravotních benefitech, které pociťují. Až potud je vše v pořádku, každý ať si jí, co chce a co mu dělá dobře. Problém ale nastává u dětí.
Imunizační okno
Jak prokázala řada výzkumů, u dětí existuje něco jako imunizační okno, kdy by v kojeneckém věku měly vyzkoušet různé potraviny, aby se u nich snížilo riziko pozdějšího rozvoje alergie/intolerance na danou potravinu (zde například o benefitech časného podání burákového másla jako prevence před vznikem jedné z nejsilnějších a nejhorších alergií - alergií na ořechy). Existuje tedy reálné riziko, že se u bezlepkovo-bezlaktózových dětí vyvine alergie či intolerance k mléčným produktům či produktům z pšenice JEN PROTO, že teď v jejich jídelníčku zcela absentují. Takže se z nich nedobrovolně a přitom zcela zbytečně mohou stát opravdu jedinci doživotně odkázaní na bezlepkovou/bezlaktózovou stravu.
Problematické náhražky
Zatímco předchozí argument je spíše v rovině teoretické, následující problém je zcela reálný a sama ho u svých takto smýšlejících přátel pozoruju: nevhodné náhražky. Zatímco vyřadit ze svého jídelníčku maso je poměrně jednoduchý krok, vyřadit vše, co obsahuje lepek a laktózu, je hodně složité. Vyžaduje to složitou logistiku ohledně nákupu potravin i vaření, protože laktóza a lepek jsou téměř ve všem. Udržet tak dítěti vyváženou stravu je pak obtížné. A řada rodičů volí opravdu nevhodné náhražky. Klasickou náhražkou kravského mléka je mléko sojové, sýry nahrazuje tofu. Jenže sója je zdravotně značně problematická kvůli obsahu fytoestrogenů, které mohou mít vliv například na budoucí plodnost obou pohlaví (kdo si chce přečíst víc). Někteří rodiče místo kravského mléka zase podávají klidně až do školkového věku bezlaktózové mléko kojenecké. To je ale mnohdy několikanásobně energeticky bohatější než mléko kravské, což může snadno vést k obezitě. Na procházky a výlety rodiče běžně volí svačiny v podobě ovocných kapsiček či ovocných müsli tyčinek, jejichž energetická hodnota a množství cukru jsou narozdíl od klasického čerstvého ovoce astronomické. Dítě si navíc buduje závislost na sladké chuti. Taktéž zcela nevhodné a extémně nezdravé jsou tolik oblíbené kukuřičné křupky. Jsou to, stejně jako kapsičky a tyčinky, potraviny vysoce průmyslově zpracované, což je velký problém. Ne, že by jedny křupky dítěti ublížily, ale pokud po dobu mnoha let dostane vždy křupky nebo přeslazenou kapsičku v situaci, kdy jiné děti dostanou chleba se sýrem nebo jogurt, je to problém. Protože i když rodič bude sebeuvědomělejší a bude do krabiček vyvářet sebepestřejší stravu, vždy nastane situace, kdy je potřeba dítěti koupit nějakou svačinu rovnou do ruky. A tady z nedostatku jiných možností končí bezlepkovo-bezlaktózové děti často s těmi nejhoršími variantami potravin - vysoce zpracovanými potravinami plnými cukrů. Dlouhé výlety, pobyty u prarodičů a kamarádů nebo školy v přírodě - to vše je plné nezdravých náhražek. A co dítě samo, co si koupí ve školním bufetu na svačinu, když zapomene bezlepkovou housku doma? Obloženou bagetu ani párek v rohlíku nemůže, jogurt nebo kefír taky ne, zbývá balení gumových medvídků. Je toto opravdu cesta ke zdraví?
Vyčlenění z kolektivu
A v neposlední řadě je potřeba zmínit vyčlenění. Málokterá školka či škola disponuje bezlepkovo-bezlaktózovými svačinami a obědy. A tak místo toho, aby dítě chodilo s kamarády na oběd, sedí někde v šatně samo a jí oběd z krabičky. Na kamarádově oslavě si nemůže dát dort, nemůže si na školním výletě koupit zmrzlinu jako ostatní nebo třeba pizzu. V očích spolužáků bude minimálně divné.
Žijí mezi námi lidé, kteří musejí kvůli různým nemocem a alergiím dodržovat omezený jídelníček. Ti nemají na výběr, než se takové situaci prostě přizpůsobit. Jste si ale jistí, že toto chcete svému dítěti ve jménu lékařsky nikdy nepotvrzených zdravotních pseudobenefitů zcela dobrovolně způsobit?
