Článek
Duchové minulosti:
Vraťme se do 14. století, kdy Evropa byla v sevření černé smrti. Mor, nemoc způsobená bakterií Yersinia pestis, se valil městy a vesnicemi a zanechával za sebou jen zkázu a zmar. Vyhladil neuvěřitelnou jednu třetinu evropské populace a způsobil šok, který navždy změnil průběh dějin. Mnohokrát v historii se morové epidemie opakovaly a vždy zaútočily se strašlivou intenzitou.
Poučení, která byla zapomenuta:
V minulých stoletích nám ale pokroky v medicíně, zlepšení hygieny a veřejného zdravotnictví postupně umožnily bojovat proti moru. Antibiotika se stala naší spásou, připravena porazit bakterie Yersinia pestis, zatímco hygienická opatření držela blechy a hlodavce na uzdě. Strašlivá hrozba moru jako by se vytratila do zapomění. Ale pozor! Právě bezstarostnost otevírá dveře jeho možnému návratu.
Trvající hrozba:
Zatímco Evropa se nadechuje s úlevou, nenechte se mýlit - mor stále číhá v určitých koutech světa! Nejen Afrika a Asie, ale také Severní (USA) i Jižní Amerika se stále potýkají s výskytem tohoto onemocnění! Opakující se případy onemocnění, a dokonce úmrtí na mor i v civilizovaných zemích nám připomínají, že hrozba zdaleka nezmizela. Faktory, jako je urbanizace, změna klimatu a pronikání lidského osídlení do dosud netknutých míst, vytvářejí plodnou půdu pro potenciální vzplanutí epidemie. Vítejte ve světě, kde globální cestování propojuje naši planetu. A infekční choroby se díky tomu šíří bleskovou rychlostí. Stačí se podívat na COVID-19, který během několika málo týdnů zasáhl bez výjimek celou planetu. V přeplněných městských centrech, kde lidé žijí jako sardinky v konzervě, se tak znovu začíná reálně objevovat riziko vypuknutí morové epidemie. Zatím nás teoreticky chrání antibiotika, ale tak jako přibývá rezistetních kmenů jiných bakterií, může se vyvinout i Yersinia pestis odolná k působení antibiotik. Přidejme k tomu nedostatečnou zdravotní péči a omezený přístup k účinným léčebným postupům a zejména chudé komunity se rázem ocitají na pokraji zkázy.
Ostražitost a připravenost:
Abychom zabránili katastrofálnímu znovuoživení moru, musíme zůstávat neustále bdělí a připraveni k akci. Včasná detekce, robustní sledovací systémy a rychlá komunikace jsou našimi zbraněmi v boji proti návratu moru. Posílení zdravotnických systémů v ohrožených oblastech, investice do výzkumu a vývoje nových léčebných postupů a zejména nových očkovacích látek a antibiotik jsou nezbytné. Zásadní je ale osvěta lékařské komunity i široké veřejnosti, která podléhá mylnému dojmu, že mor je záležitost dávné historie. Protože pokud opravdu dojde k onemocnění jedince, je nezbytné, aby toto onemocnění bylo identifikováno včas, dříve, než se stihne rozšířit.
Závěr:
I když nám věda a medicína poskytly zbraně, které se zdají nezdolatelné, hrozba vzniku nové epidemie moru je stále přítomna. Historie nás učí, že lehkomyslnost může být smrtelná. Musíme zůstat ostražití!
