Článek
Ale věděla jsem, že jedno dítě pro mě nebude konečná. Po narození našeho syna jsem chtěla počkat pár let, až si sedneme, až si všechno trochu sedne. A pak se pokusit o druhé miminko. Měla jsem to takhle v hlavě srovnané odjakživa. A myslela jsem si, že i on.
Zpočátku jsme o tom mluvili – sice opatrně, ale nebyl proti. „Uvidíme, jak to půjde,“ říkával. A já to brala jako ano, jen trochu odložené. Mezitím jsme vychovávali syna, zvládali školku, jeho časté nemoci, dovolené na horách i běžný chaos všedních dnů. Všechno působilo v pořádku. Jenže když jsem po čtyřech letech znovu otevřela téma druhého dítěte, něco se změnilo.
„Já nevím, jestli na to ještě mám,“ začal. „Vždyť máme krásného kluka, proč to pokoušet?“
Byla jsem zaskočená, ale snažila jsem se být chápavá. Mluvila jsem o tom, že to nemusí být hned, že nejsem fanatik. Jenže čím víc jsem se snažila, tím víc se on uzavíral.
A pak přišly měsíce, kdy jsem se snažila otěhotnět – a nic. Nejsem nejmladší, říkala jsem si, možná je problém ve mně. Absolvovala jsem testy, odběry, kontroly. A všechno bylo v pořádku. Gynekoložka mi nakonec řekla: „Zkuste poslat i partnera na spermiogram. Někdy je chyba na druhé straně.“
Přiznám se, že mi to bylo trapné mu navrhnout. Ale nakonec jsem to udělala. A tehdy, úplně klidným hlasem, řekl: „Já už to mám za sebou. Byl jsem na vasektomii.“
Zamrazilo mě.
„Jak to myslíš – byl jsi?“ zeptala jsem se šokovaně.
„Před dvěma lety. Nechtěl jsem další děti, tak jsem to vyřešil.“
Dva roky. Dva roky mi lhal. Ne že by mi to výslovně tajil – on mi o tom prostě nikdy neřekl. Nechal mě žít v iluzi. Nechal mě doufat, plánovat, představovat si. A ještě mě podporoval v tom, že „to třeba příště vyjde“.
Nevím, co mě ranilo víc – že se sám rozhodl, že naše rodina je kompletní, nebo že mě ze hry vyřadil beze slova.
Dnes spolu žijeme dál. Kvůli synovi. Kvůli hypotéce. Kvůli tomu, že rozbít rodinu je těžší než ji založit. Ale důvěra? Ta už není. Něco se mezi námi přetrhlo. A zatímco on spí klidně, já ležím vedle něj a přemýšlím, co dalšího mi zatajil.
