Článek
Zahrady si většina lidí spojuje s jarem a létem. Kroměřížská Květná zahrada je ale výjimkou. Její síla není jen v květinách, ale v geometrii, architektuře a klidu. V pozdním podzimu, kdy je v ní málo lidí, se dá projít bez spěchu a soustředit se na detaily, které v létě zaniknou v davu.
Libosad biskupa Karla
Zahradu nechal v letech 1665 až 1675 založit olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Vznikla na vysušeném bažinatém pozemku za hradbami města a původně se jí říkalo Libosad. Navrhli ji italští architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla, kteří pracovali pro vídeňský císařský dvůr a podíleli se i na přestavbě kroměřížského zámku.
Výsledkem je přísně souměrná raně barokní zahrada, která kombinuje italské a nizozemské vlivy. Bludiště ze živých plotů, vodní kanály, fontány a geometrické záhony působí dodnes jako dokonale promyšlený obraz.
Kolonáda dlouhá 244 metrů
Dominantou zahrady je kolonáda dlouhá 244 metrů. Zdobí ji 44 soch antických bohů a mytologických postav. Kolonáda prošla nedávno obnovou a z její střechy se dá dívat na zahradu jako na kresbu na papíře. Teprve odtud je vidět, jak přesně je celý prostor rozvržený.
Rotunda s důkazem, že se Země točí
Uprostřed zahrady stojí rotunda s bohatou štukovou výzdobou a freskami. Uvnitř visí Foucaultovo kyvadlo. Jeho rovina kyvu se během dne pomalu stáčí a hrot kreslí do písku obrazec podobný květině. Je to názorný důkaz, že se Země otáčí kolem své osy. Kyvadlo podle portálu Kudy z nudy zavěsil začátkem 20. století profesor místního gymnázia František Nábělek.
Zahrada jako obraz uspořádaného světa
Barokní zahrady nebyly jen místem k procházkám. Měly vyjadřovat řád, moc a vzdělanost svého majitele. Přírodu v nich člověk podřídil přesné geometrii, keře stříhal do tvarů a vodu vedl kanály tam, kam chtěl. Kroměřížská zahrada je v tomto smyslu učebnicovým příkladem. Kdo si projde bludiště, vodní prvky a osy průhledů, pochopí, proč se dostala na seznam UNESCO. A je to také důvod, proč stojí za návštěvu i mimo sezonu květin.
Skleníky s palmami a citrusy
Součástí zahrady jsou i skleníky. Ve velkém skleníku je kavárna mezi palmami a v menším dozrávají citrusy. V chladném dni je to příjemné místo k zastavení a ohřátí.
Proč si zahradu vybralo UNESCO
Zámek a obě kroměřížské zahrady, Květná i Podzámecká, byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO 2. prosince 1998. Podzámecká zahrada je rozlehlý park, který vznikl už v roce 1509 a později se proměnil v anglický krajinářský park. Do ní je vstup zdarma.
Kroměříž si oblíbili i filmaři. Natáčel tu například Miloš Forman svůj oscarový film Amadeus a vznikly tu i scény pro Četnické humoresky nebo pohádku Peklo s princeznou.
Praktické rady na cestu
- Kroměříž má železniční stanici. Vlakem se sem jezdí nejčastěji s přestupem v Hulíně nebo v Kojetíně, konkrétní spojení si ověřte v jízdním řádu.
- Otevírací doba Květné zahrady se mění podle ročního období. Před cestou ji ověřte na webu kvetnazahrada-kromeriz.cz.
- Podle údajů z roku 2024 stálo základní vstupné 180 Kč, aktuální ceny a slevy pro seniory najdete tamtéž.
- Do Podzámecké zahrady je vstup zdarma, zavírací doba se liší podle měsíce.
Listopadová návštěva má i jednu výhodu, o které se moc nemluví. Bez zeleně a květin vynikne architektura zahrady. Je vidět, že barokní zahrada nebyla jen místem pro odpočinek, ale i promyšleným uměleckým dílem, které mělo ohromit hosty biskupa.
Kdo má čas, může výlet spojit s procházkou historickým centrem Kroměříže a Podzámeckou zahradou. Obě zahrady i historické centrum se dají projít pěšky, takže výlet zvládnete za jeden den i s pohodlným tempem a přestávkou na oběd.
