Článek
Školní stravování stojí nad propastí. Buď se podaří zreformovat, nebo se systém za pár let zcela rozpadne. Na této úvodní větě článku o systému školního stravování se shodnou v podstatě všichni, kdo se o školní jídelny zajímají. Přesto se o proměně vyhlášky a zastaralého spotřebního koše stále pouze debatuje. V NESEHNUTÍ věříme, že změna musí přijít co nejdříve - postavit ji lze na názorech odbornic*íků, zkušenostech ze zahraničí a zejména na potřebách současných strávnic*íků a jejich rodičů.
Systém školního stravování je žalostně podfinancovaný, třicet let starý spotřební koš zcela nevyhovuje aktuálním poznatkům o složení stravy a jídelny vyhodí každý rok obědy za přibližně 2,5 miliardy korun. Tváří v tvář těmto skutečnostem, které celý systém dovedly na pokraj propasti, však instituce stále trvají na dlouhotrvajícím testování a opatrném zavádění změn.
MŠMT, které je za současný stav školního stravování zodpovědné, se navíc chová velmi defenzivně. Namísto toho, aby početné problémy řešilo, kritizuje organizace, které na ně upozorňují a navrhují řešení. Mezi pliváním na školní jídelny a poukazováním na systémové nedostatky je ale velký rozdíl. V NESEHNUTÍ chceme pracovitému personálu školních jídelen naopak pomoct. K tomu je ale třeba, aby MŠMT přestalo strkat hlavu do písku, a začalo systémové problémy školního stravování skutečně řešit.
Věříme, že za stavu, o kterém každý ví, že je špatný a k tomu dlouhodobě neudržitelný, je třeba jednat co nejrychleji. Proto ve spolupráci s odbornou veřejností vedeme kampaň Pestré jídelny, kde pracujeme na změně vyhlášky o školním stravování. Změně, kterou je třeba prosadit co nejrychleji.
Pestré, moderní a zdravé. Právě takové by mělo být jídlo ve školních jídelnách
Spotřební koš: nutrienty místo kilogramů masa a mléka
Podle našeho návrhu by vyhláška určující podobu školních obědů měla dětem zajistit nutričně vyváženou stravu s důrazem na větší množství bezmasých a čistě rostlinných pokrmů. V souladu s řadou aktuálních doporučení by například jídlo mělo vždy obsahovat zeleninu, sacharidy a bílkoviny - z toho minimálně 2× týdně bílkoviny rostlinného původu.
Ruku v ruce se změnou vyhlášky musí jít transformace spotřebního koše. Nový nástroj by měl místo množství jednotlivých potravin určovat nutriční skladbu jídel - tedy konkrétní poměry například sacharidů, bílkovin, tuků nebo vlákniny. Jídelny tak dostanou více prostoru vařit zdravě, chutně a moderně. Méně obědů skončí v kontejnerech a sníží se také negativní dopad systému školního stravování na klima.
Práce personálu školních jídelen si vážíme, a kampaní Pestré jídelny mu chceme s náročnou a obětavou prací pomoci
Pestré jídelny dřív než dojde čas
Co nejrychlejší změna je třeba také proto, že některé školní jídelny jsou už dnes připraveny vařit moderní, pestrá a nutričně vyvážená jídla. Zastaralá pravidla jim to ale komplikují. Pro zařízení, která by se naopak musela nové vyhlášce přizpůsobit, navrhujeme několikaleté přechodné období, během kterého nebude nutné nové normy dodržovat, ale spíše směřovat k jejich plnění. Další období plánování a testů, než dojde ke skutečné změně, by navíc znamenalo další období, kdy se v jídelnách nenajedí děti se stravovacími omezeními a preferencemi - školní stravování by se ale mělo otevřít všem mladým lidem.
Postupná reforma školního stravování s dlouhými obdobími testování a zkoušení všech navržených opatření, jak některé instituce zapojené do proměny tohoto systému navrhují, by byla efektivní v případě, že bychom na změnu měli dostatek prostředků a času. Ovšem ve chvíli, kdy se ty stejné instituce shodují, že ve školních jídelnách odbíjí za pět minut dvanáct, je mnohem smysluplnější začít skutečně jednat. Využít názory odborné veřejnosti a zkušenosti ze zahraničí a proměnit systém školních jídelen v aktuální, zdravější a Pestré jídelny.
