Vánoce ve školních jídelnách byly letos plné nesplněných slibů

Děti však tento návrh nedostaly ani na nový školní rok, a nakonec ani pod stromeček.

Z jednání, kterých jsme se pravidelně účastnili, bylo jasné, že na přípravě změn pracuje jen malý tým ze Státního zdravotního ústavu. Malý tým, který navíc dostal za úkol vytvořit také novou metodiku k dietnímu stravování. Bylo zřejmé, že všechny závazky stihnout do konce roku nepůjde. Ministerstvo by ale mělo umět přinejmenším prioritizovat.

Nová vyhláška o školním stravování by zlepšila situaci ve školních jídelnách nejen pro děti, které se v zařízeních z důvodu specifických stravovacích potřeb nenají. Jsou to děti, které mají intolerance nebo alergie na některé potraviny a také děti, které ze svého jídelníčku vynechávají maso a další živočišné potraviny.

Podle aktuálních zjištění hygienických stanic nabízí dietní stravu pouze 30 % jídelen, přičemž se do tohoto počtu zahrnují také zařízení, kam si mohou děti donést vlastní obědy z domu. My jsme přesvědčeni, že bychom měli umožnit stravování v jídelnách všem dětem a toto číslo by mělo vystoupat na 100 %. A nová vyhláška by to mohla zajistit.

Už v roce 2011 rozhodl Nejvyšší správní soud o tom, že i veganským dětem musí být umožněno alespoň přinést si do školy vlastní stravu a sníst si ji spolu s ostatními dětmi. Jsou ale rodiny, kterým škola nepovolí ani toto minimum. A tak v současné době dochází v našich školních jídelnách k porušování ústavně garantovaných svobod. To samé se bohužel děje také dětem s dietami nebo alergiemi. Školy jsou tak kvůli nečinnosti ministerstev vystaveny riziku, že se s nimi budou rodiče soudit a soud pravděpodobně vyhrají.

Toto všechno by vyřešila úprava vyhlášky, která by školním jídelnám nařizovala alespoň umožnění konzumace vlastního jídla pro děti se specifickými stravovacími potřebami. Namísto toho se ale ministerstvo zdravotnictví celý rok věnovalo především nezávazné metodice k dietnímu stravování.

Metodika vznikala dlouhé měsíce a má kolem stovky stránek. Ve výsledku je ale pouze nezávazným návodem pro jídelny, jak stravu přinesenou z domu ohřát nebo případně stravu s ohledem na dietu uvařit. Umožnění těchto kroků ale dál závisí na ochotě daného zařízení a metodika tak nijak nepřispívá ke zlepšení celkového stavu školního stravování. Dokument navíc neřeší ani stravování dětí, které ze své stravy vynechávají živočišné potraviny. Pro ně měla z nějakého důvodu vzniknout další samostatná metodika. Ani ta se ale mezi vánoční nadílkou neobjevila.

Z aktuálních vyjádření hlavní koordinátorky úprav vyhlášky o školním stravování Alexandry Košťálové ze státního zdravotního ústavu vyplývá, že se chystaná úprava dokumentu zaměří zejména na zastaralý spotřební koš, který jídelnám nastavuje nutriční parametry obědů. Před uvedením úprav do praxe jsou ale prý potřeba další testy, a tak se podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba dočkáme představení změn na konci aktuálního školního roku.

Po předchozích zkušenostech však nemáme příliš víry v to, že ministerstvo dodrží své sliby a tento deadline splní. Nedostane místo toho tým Alexandry Košťálové za úkol vypracovat další neúčinnou metodiku, která dostane přednost před úpravou vyhlášky? Nezasáhne Ministerstvo školství s tím, že zdravá a vyvážená strava z tohoto století je pro školní stravování příliš velký nárok? Nebudou třeba stále další testy a studie, jako tomu bylo doposud? Uvidíme.

Bez ohledu na to ale budeme dál usilovat o zlepšení školního stravování dřív, než bude na jeho obnovu příliš pozdě.

A jak se vlastně k současnému školnímu stravování staví Ministerstvo školství? To si můžete přečíst v druhé části tohoto textu.