Článek
Tedy moc rozhodovat o svém životě bez vedení strany. A jak známo… „s velkou mocí…“ No a tato generace mladých dvacátníků byla po 40 letech první, která čelila oné kapitalistické realitě, „dokážu se uživit/uplatnit v tomhle světě?“, nemusím asi nikomu vysvětlovat, jak to dopadlo. Ti slabší v horším případě skončili na ulici, v tom lepším žili do 40 let u matky…, i když leckdo by se hádal, co je horší.
Snížil se tak počet dětí na hlavu a zvýšil věk ženy při prvním porodu, což mělo za následek snížení věkové hustoty především v dnešní často zmiňované generaci Z i v části generace Y (tzv. mileniálů). No a hádejte, co se děje. Tito „pozdní“ mileniálové, přesněji řečeno mileniálky, nám začínají rodit, tedy spíš nerodit. Jak vyplývá z odstavce výše, tato data jsme měli již při rození generace Z, tedy nejpozději v roce 2005. Ano, to je 20 let zpátky…a já se ptám, co jste kdo za těchto 20 let udělal pro to, aby se tato situace s důchody Husákových dětí vyřešila? Neptám se politiků, ptám se vás, běžných lidí, kteří máte reálnou moc volit své zástupce. Kdo z vás volil ty, kteří nějaké řešení nabízeli? Nikdo… protože ho nikdo nenabízel, protože to nikoho nezajímalo, nebyla tzv. „politická poptávka“. Stejně jako šimpanz dokáže plánovat maximálně na půl hodiny dopředu, totiž i člověk má kognitivně operační paměť limitovanou na „rok, maximálně dva“ , abych si propůjčil slova pana Kodeta.
A proč plodí mladí ještě méně, než už tak „málo“ plodící Husáčci? Protože dříve jste měl v rodině dítě, rodiče a prarodiče. Výjimečně měl někdo prababičku, či pradědečka. Uvedeme si pro ilustraci příklad. V roce 55 se narodila dcera, která měla v roce 75 dítě, a to dítě mělo dítě v roce 2000. A tohle dítě bude mít dítě až v roce 2030. Všimli jste si…? Věkový rozdíl generací nám stoupl z 20 na 30 přes dvě generace. V roce 2030 bude údajné prababičce 75 let. To je přesně očekávaný věk dožití u nás, ale vzhledem k tomu, že se paní dožila 75 let rázem její očekávaný věk dožití stoupá k 80. Tzn. Máme dítě (0), matku (30), babičku (55) a prababičku (75), a toto není výjimečný scénář, ale kvůli stále zvyšujícímu se věku dožití se z tohoto stává standard. Tedy místo tří generací, by populace měla živit 4 generace, ale životní úroveň se nestihla zvýšit tak rychle, aby na to lidé měli. Jinými slovy…důchodci si stěžují, že mají málo a mi tlačíme na generaci mladých, aby do rodiny přivedla další hladový krk. Celá situace se bohužel vyřeší až vymřou Husákovy děti a věkový rozdíl generací se ustálí na 30 letech… a to bude až tak za 50 let.
Co by se ale mělo stát je změna sociálního pojištění z „předávaného“ od pracujících k důchodcům na „předplácené“, tedy „investuji“ do státu a on mi v důchodu vyplatí „zisk“. To by však stálo jednu generaci platit 2 typy sociálního pojištění, jedno pro sebe do budoucna a jedno pro aktuální důchodce, no a řekněte… kdo by si na sebe ušil takový bič. Tedy hádám, že zůstaneme v této postsocialistické pasti navždy.
