Článek
Když nám lékař v ordinaci změří klidový tep nebo se podíváme na jeho hodnotu zaznamenanou chytrými hodinkami, číslo kolem 75 či 80 tepů za minutu nás nejspíš nijak neznepokojí, protože za tradiční horní hranici normální klidové srdeční frekvence se považuje 100. Nad touto hodnotou již mluvíme o tachykardii, tedy příliš rychlé srdeční frekvenci.
Je však důležité rozlišovat mezi tím, co je považováno za normální, a tím, co může být z hlediska dlouhodobého zdraví významné. Rozmezí 60 až 100 tepů za minutu je především klinicky stanovené rozmezí, které pomáhá odlišit běžnou klidovou srdeční frekvenci od tachykardie. Hodnota nad 100 tepů za minutu proto může být signálem, že je vhodné hledat její příčinu.
To ale neznamená, že bychom měli všechny hodnoty pod touto hranicí považovat za stejně příznivé a zdravé - právě naopak. Desítky let trvající výzkum a rozsáhlé epidemiologické studie, které sledují statisíce až miliony lidí, ukazují pozoruhodně konzistentní souvislost: čím vyšší je klidový tep, tím vyšší bývá také riziko některých onemocnění a úmrtí. Nejde přitom o nová zjištění, ostatně i u nás už v roce 2008 například prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc., ve své práci popisoval klidovou tepovou frekvenci jako nezávislý rizikový faktor kardiovaskulárních chorob a odkazoval na tehdy diskutovanou možnost posunout hranici tachykardie na 85 tepů za minutu…
Rychlejší klidový tep, horší zdraví a vyšší riziko
Jedna z největších metaanalýz (2016) zaměřených na tuto otázku zahrnula 46 prospektivních studií a více než 1,2 milionu lidí, přičemž účastníky některé studie sledovaly až 40 let. U lidí s klidovým tepem nad 80 za minutu bylo ve srovnání s nejnižšími hodnotami zjištěno přibližně o 45 % vyšší relativní riziko úmrtí z jakékoli příčiny. Riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin bylo vyšší přibližně o třetinu.
K podobnému výsledku dospěla i další rozsáhlá analýza provedených studií. U lidí s klidovou srdeční frekvencí nad 80 tepů za minutu zjistila přibližně o 49 % vyšší relativní riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin oproti skupinám s nižším tepem. Každých dalších 10 tepů za minutu bylo přitom spojeno přibližně se 6% zvýšením tohoto rizika.
Nejde přitom pouze o úmrtnost. Souhrnná analýza 87 studií ukázala, že s každými dalšími 10 tepy za minutu rostlo také riziko ischemické choroby srdeční, srdečního selhání, cévní mozkové příhody, kardiovaskulárních onemocnění, některých nádorových onemocnění i celkové úmrtnosti.
Vztah mezi klidovou srdeční frekvencí a rizikem úmrtí ze všech příčin (Wen et al., 2025).
A tento vztah se podle novějších dat netýká jen starších lidí. Studie publikovaná v roce 2026 sledovala dospělé ve věku 20 až 49 let a zjistila, že každých dalších 10 tepů za minutu bylo spojeno s vyšším dlouhodobým rizikem úmrtí. Souvislost se přitom začala výrazněji projevovat už kolem třicátého roku života, a podobný vztah byl pozorován i v další, nezávislé skupině účastníků.
Samotný vyšší tep samozřejmě neznamená, že člověk kvůli němu zemře. Jde o statistickou souvislost, která ale napříč velkým množstvím studií vychází pozoruhodně konzistentně. Vyšší klidová frekvence může být například známkou horší fyzické kondice, působení stresu nebo jiného zdravotního problému, přičemž některé analýzy ukazují, že souvislost s vyšším rizikem přetrvává i po zohlednění dalších známých rizikových faktorů.
Jaký klidový tep je zdravý a jak ho můžeme ovlivnit
Zjednodušeně řečeno, v populačních studiích bývá nižší klidový tep v běžném rozmezí spojen s příznivější dlouhodobou prognózou. Neznamená to ale, že bychom se měli snažit tep za každou cenu snižovat. Hodnoty pod 80 tepů za minutu bývají v epidemiologických studiích spojeny s nižším dlouhodobým rizikem než hodnoty nad tímto číslem, nejde však o pevně stanovenou hranici zdraví.
Jedním z nejúčinnějších způsobů ovlivnění klidového srdečního tepu je pravidelný pohyb, zejména vytrvalostní aktivita, jako je svižná chůze, běh, jízda na kole nebo plavání. Při pravidelném tréninku se postupně zvyšuje výkonnost srdce, které pak při každém stahu dokáže vypudit více krve, takže v klidu nemusí bít tak často.
Pomoci může také dostatek spánku, pochopitelně pak omezení alkoholu a kouření, zvládání dlouhodobého stresu (jakkoli se to snadno řekne) a u lidí s nadváhou její postupné snížování. Tyto faktory ovlivňují autonomní nervový systém, který mimo jiné řídí právě srdeční frekvenci. Pravidelný pohyb navíc posiluje jeho parasympatickou, tedy zklidňující část, která v klidu pomáhá náš tep zpomalovat.
Smyslem tedy není dostat tep za každou cenu co nejníže. Důležitější je dlouhodobý trend a celkový kontext. Tep 80 nelze chápat jako nemoc a tep 70 zase není automaticky zárukou dlouhého života. Pokud však člověk například zlepší svou kondici a jeho průměrný klidový tep se postupně sníží z 80 na 70 tepů za minutu, jde obecně o příznivou změnu. Klidová srdeční frekvence tak může být užitečným a snadno sledovatelným ukazatelem toho, jak se v čase mění naše kondice a celkový zdravotní stav.
Zdroje
Aune D, Sen A, ó'Hartaigh B, et al. Resting heart rate and the risk of cardiovascular disease, total cancer, and all-cause mortality - A systematic review and dose-response meta-analysis of prospective studies. Nutr Metab Cardiovasc Dis. 2017;27(6):504-517. doi:10.1016/j.numecd.2017.04.004
Chen H, Chen Q, Wang Y. Resting heart rate and long-term mortality in young adults: a population-based cohort study. Open Heart. 2026;13(2):e004279. Published 2026 Jul 15. doi:10.1136/openhrt-2026-004279
Li Y. Association between resting heart rate and cardiovascular mortality: evidence from a meta-analysis of prospective studies. Int J Clin Exp Med. 2015;8(9):15329-15339. Published 2015 Sep 15.
Souček, Miroslav a Jiří Nevrlka. Hypertenzní choroba a tepová frekvence. Kardiologická revue. Brno: Medica Healthworld, 2008, roč. 10, č. 4, s. 135-136. ISSN 1801-8653.
Wen CP, Chen CH, Nauman J, et al. Resting heart rate - The forgotten risk factor? Comparison of resting heart rate and hypertension as predictors of all-cause mortality in 692,217 adults in Asia and Europe. Prog Cardiovasc Dis. 2025;89:35-44. doi:10.1016/j.pcad.2025.01.007
Zhang D, Shen X, Qi X. Resting heart rate and all-cause and cardiovascular mortality in the general population: a meta-analysis. CMAJ. 2016;188(3):E53-E63. doi:10.1503/cmaj.150535
