Článek
O možných rizicích hormonální antikoncepce se mluví především v souvislosti s krevními sraženinami či rakovinou prsu, mnohem méně pak o vlivu na nádory mozkových plen. Přitom právě u některých hormonálních přípravků se v posledních letech nahromadily důkazy, že jejich dlouhodobé užívání může riziko meningeomu zvyšovat, na což reagovaly úřady kontrolující bezpečnost léčiv u nás i ve světě.
Neznamená to však, že by každá žena užívající hormonální antikoncepci měla mít z meningeomu obavy, protože riziko není stejné u všech přípravků a kromě konkrétní účinné látky závisí na její dávce a délce užívání.
O meningeomu jsem psal už před časem, tedy pouze stručně: meningeom je většinou nezhoubný nádor vyrůstající z mozkových obalů. Nejde tedy technicky o nádor mozku, ale přesto může být nebezpečný, pokud svým růstem utlačuje mozkovou tkáň. Jak meningeom vypadá ve skutečnosti můžete vidět zde.
Vlevo ilustrativní zobrazení meningeomu utlačujícího mozkovou tkáň. Vpravo snímek z magnetické rezonance.
Podezření se objevilo už před lety
Na úvod je třeba říct, že souvislost mezi některými hormony a meningeomem není něco nového. Už před lety byly popisovány případy žen, u nichž se nádor objevil po dlouhodobém užívání některých hormonálních přípravků, ovšem samotné jednotlivé případy samozřejmě nestačily jako důkaz toho, že daná hormonální léčba skutečně nádor způsobila.
Postupně pak byly provedeny větší studie, které přinesly významné zjištění: problém se netýká hormonální antikoncepce jako celku, ale především některých gestagenů (skupin ženských pohlavních hormonů), přičemž hraje roli dlouhodobé užívání a vyšší dávky.
Jedním z nejvýraznějších příkladů je cyproteron-acetát, což je látka blokující účinky mužských pohlavních hormonů. Velká studie publikovaná v roce 2021 ukázala výrazně vyšší riziko meningeomu u žen dlouhodobě užívajících vysoké dávky této látky, přičemž toto riziko rostlo s celkovou dávkou a po vysazení léčby zase postupně klesalo.
Podobné výsledky později přinesly další studie zaměřené na jiné gestageny, a právě jejich výsledky vedly evropské lékové úřady k novým bezpečnostním opatřením.
Co zjistily studie a co na to český SÚKL?
V České republice se téma týká především přípravků obsahujících nomegestrol-acetát a chlormadinon-acetát. SÚKL v návaznosti na evropské přehodnocení upozorňuje, že riziko meningeomu u těchto látek roste s dávkou a délkou užívání, přičemž ženy, které meningeom mají nebo ho v minulosti prodělaly, tyto přípravky užívat nemají. U vysokých dávek jde o nomegestrol 3,75–5 mg a chlormadinon 5–10 mg.
Zde je ale dobré upozornit, že nejvýraznější riziko bylo popsáno u vyšších dávek, zatímco v přípravcích u nás registrovaných a obchodovaných jde o dávky nízké, jak uváděl SÚKL v září 2022. Mezi ně patří následující léčivé přípravky: Zoely s nomegestrolem 2,5 mg a Flaya, Belara, Clormetin a Lydely s chlormadinonem 2 mg. Ani u těchto nízkodávkových přípravků však neplatí, že by byly z hlediska meningeomu bez rizika: stejně jako přípravky s vyššími dávkami je nesmí užívat ženy, které meningeom mají nebo ho v minulosti prodělaly.
Novější studie přinesly další poznatky
V roce 2024 pak byla zveřejněna francouzská studie, jež ukázala zvýšené riziko intrakraniálního meningeomu vyžadujícího chirurgickou léčbu také při dlouhodobém užívání některých dalších gestagenů, například medrogestonu, medroxyprogesteron-acetátu a promegestonu. U progesteronu, dydrogesteronu a levonorgestrelových nitroděložních systémů se naopak zvýšené riziko neprokázalo. U medroxyprogesteron-acetátu se zvýšené riziko týkalo injekční formy v dávce 150 mg.
Další studie, publikovaná v roce 2025, se zaměřila na desogestrel a levonorgestrel, tedy látky používané také v antikoncepci. U desogestrelu se ukázalo mírné zvýšení rizika, především při dlouhodobém užívání po více než 5 letech, absolutní riziko však zůstávalo malé. U levonorgestrelu se pak zvýšené riziko neprokázalo.
Varování platí i pro další přípravky
Na nové poznatky reagovaly také evropské lékové úřady. U nomegestrolu a chlormadinonu doporučila Evropská léková agentura používat vysoké dávky jen tehdy, pokud není vhodná jiná léčba, a co nejkratší nutnou dobu. Pokud je u pacientky meningeom diagnostikován, má být léčba ukončena.
V roce 2024 se evropská bezpečnostní opatření rozšířila také na vysoké dávky medroxyprogesteron-acetátu, tedy na všechny injekční formy a perorální přípravky v dávce 100 mg a vyšší, zejména při užívání po několik let, což se týká například injekční antikoncepce Depo-Provera. Evropské úřady přitom zdůrazňují, že absolutní riziko zůstává velmi malé.
Stejnou látku řešil i americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), kdy na konci roku 2025 došlo k doplnění informací k přípravku Depo-Provera o upozornění na případy meningeomu hlášené po jeho opakovaném podání především při dlouhodobém užívání.
Jaké je skutečné riziko?
Zde je důležité rozlišovat relativní a absolutní riziko. Pokud totiž studie zjistí například několikanásobné zvýšení rizika, neznamená to, že u několika procent žen dojde k rozvoji meningeomu.
Meningeom je relativně vzácný nádor, takže i několikanásobně vyšší riziko může u konkrétní ženy znamenat stále jen malou absolutní pravděpodobnost. Je však pravda, že u některých rizikových gestagenů je souvislost dostatečně přesvědčivá na to, aby u daných léčiv vedla ke změně doporučení a informací.
Současně platí, že u řady hormonálních přípravků se zvýšené riziko nepotvrdilo. Například u levonorgestrelových nitroděložních systémů zmíněná rozsáhlá studie neprokázala zvýšení rizika.
Co to znamená v praxi
Současné poznatky tak přinášejí spíše důvod k informovanosti než k obavám. Pro ženy je dnes důležité vědět, že riziko meningeomu není obecným rysem hormonální antikoncepce, protože nejsilnější důkazy se týkají určitých gestagenů a to především při dlouhodobém užívání ve vyšších dávkách.
Samotná obava z meningeomu není důvodem k plošnému vysazování hormonální antikoncepce. Při běžné návštěvě gynekologa ale může být rozumné probrat, zda je její současná metoda stále nejvhodnější a zohlednit použitou účinnou látku, její dávku a dobu užívání.
Zdroje
Roland N, Neumann A, Hoisnard L, et al. Use of progestogens and the risk of intracranial meningioma: national case-control study. BMJ. 2024;384:e078078. Published 2024 Mar 27. doi:10.1136/bmj-2023-078078
Roland N, Kolla E, Baricault B, et al. Oral contraceptives with progestogens desogestrel or levonorgestrel and risk of intracranial meningioma: national case-control study. BMJ. 2025;389:e083981. Published 2025 Jun 11. doi:10.1136/bmj-2024-083981
