Článek
Mrtvice, plicní embolie nebo infarkt patří mezi nejzávažnější akutní stavy, se kterými se moderní medicína setkává. Mohou mít různé příčiny, v některých případech je však spojuje krevní sraženina (trombus), která ucpe důležitou cévu. Do plic se sraženina může dostat z hlubokých žil dolních končetin, v tepnách zásobujících mozek nebo srdce může naopak vzniknout přímo v místě, kde je céva změněná například aterosklerózou (ukládáním tuků a dalších látek ve stěně cévy), případně tam doputovat z jiného místa. Jak je možné, že mechanismus určený k ochraně před krvácením někdy vede k nebezpečnému uzávěru cévy?
Začněme ale popořádku: když dojde k poranění cévy, v místě poškození se aktivují krevní destičky a další děje vedoucí ke srážení krve. Výsledkem je vznik sraženiny, která pomůže krvácení zastavit. Za normálních okolností je tento proces přesně regulovaný tak, aby se sraženina vytvořila jen v místě poškození.
Za určitých okolností však může sraženina vzniknout i uvnitř cévy, ačkoli zde není třeba zastavovat žádné krvácení. Pokud pak dojde k částečnému nebo úplnému omezení průtoku krve, vzniká trombóza. Co ale způsobí, že se srážení krve spustí na nesprávném místě?
Proč vznikají krevní sraženiny?
Vznik trombózy se tradičně vysvětluje pomocí takzvané Virchowovy triády, která popisuje tři hlavní okolnosti přispívající ke vzniku sraženiny: zpomalený tok krve, změny nebo poškození cévní stěny a zvýšenou srážlivost krve. Nemusí přitom být přítomny všechny najednou.
Zpomalení toku krve nastává například během dlouhé nehybnosti, kdy se krev hůře vrací z dolních končetin. Ke změnám nebo poškození cévní stěny může docházet například při ateroskleróze nebo po úrazu a konečně zvýšená srážlivost může být vrozená, ale může také souviset s některými chorobami, těhotenstvím a podobně.
Význam těchto faktorů se liší podle toho, zda sraženina vzniká v žíle, nebo v tepně. U žilní trombózy je důležité především zpomalení toku krve a zvýšená srážlivost. Riziko proto stoupá například při dlouhé nehybnosti, po některých operacích nebo v těhotenství.
Tepenné trombózy naopak často souvisejí se změnami cévní stěny, zejména s aterosklerózou. Když se aterosklerotický plát naruší, aktivují se na jeho povrchu krevní destičky a může vzniknout sraženina, která tepnu ucpe. Sraženina se však může do tepny dostat i z jiného místa – například ze srdce při některých poruchách srdečního rytmu. Pokud takový uzávěr postihne cévu zásobující mozek, může způsobit ischemickou mrtvici, zatímco při ucpání koronární tepny zásobující srdeční sval může vést k infarktu.
Ischemická mrtvice – v místě, kde je céva zúžená aterosklerózou, se snadněji zachytí nebo vytvoří krevní sraženina, která už tak těsný prostor uzavře a přeruší u části mozku zásobování krví.
Co se děje při dlouhém letu?
Dlouhé cestování letadlem může zvýšit riziko žilní trombózy především kvůli dlouhému sezení bez pohybu. Svaly lýtek za běžných okolností pomáhají vracet krev z nohou k srdci. Při dlouhé nehybnosti tento mechanismus funguje méně účinně.
U většiny zdravých lidí zůstává riziko během jednorázového letu nízké. Vyšší je pak u těch, kteří už mají další rizikové faktory, například prodělanou trombózu či plicní embolii, některá nádorová onemocnění, nedávnou operaci, těhotenství nebo období krátce po porodu.
Při dlouhé cestě je proto vhodné pravidelně hýbat nohama, protahovat kotníky a podle možností se projít. U lidí s výrazně zvýšeným rizikem může lékař doporučit další preventivní opatření. Samotné dostatečné pití tekutin nelze považovat za spolehlivou prevenci trombózy.
Proč je riziková operace a dlouhé ležení?
Operace může riziko trombózy zvýšit hned z několika důvodů. Při zákroku dochází k poranění tkání a aktivaci mechanismů podílejících se na srážení krve. Pacient navíc během operace a po ní často méně chodí, takže krev v žilách proudí pomaleji.
Riziko závisí na typu a rozsahu operace, věku, celkovém zdravotním stavu i dalších faktorech. Nemocnice proto podle individuálního rizika používají preventivní opatření, například časné vstávání, mechanické prostředky podporující proudění krve v nohách nebo léky snižující srážlivost. Při rozhodování o prevenci se přitom zvažuje jak riziko trombózy, tak riziko krvácení.
Jak souvisí antikoncepce se vznikem trombózy?
Některé hormonální antikoncepční přípravky zvyšují riziko žilní trombózy. Týká se to především kombinované hormonální antikoncepce obsahující estrogen a gestagen. Estrogen ovlivňuje srážení krve tak, že může vznik sraženiny usnadnit.
U mladých zdravých žen je absolutní riziko stále nízké, může se však zvýšit podle konkrétního přípravku a dalších okolností. Význam mají například obezita, kouření, vyšší věk nebo osobní či rodinná anamnéza trombózy. Výrazně vyšší riziko pak pochopitelně představují některé vrozené poruchy srážlivosti.
Výběr antikoncepce by proto měl zohledňovat zdravotní stav konkrétní ženy. Pokud sama prodělala trombózu nebo se v její blízké rodině objevila v mladém věku, je vhodné možnosti antikoncepce probrat s gynekologem.
Jakou roli hraje kouření a obezita?
Riziko žilní trombózy zvyšuje také obezita. Přispívat může k vyšší srážlivosti krve i k horšímu proudění krve v žilách, zejména při menší pohybové aktivitě.
Kouření je známým rizikovým faktorem především pro tepenné trombózy, protože poškozuje cévní stěnu a podporuje aktivaci krevních destiček. Riziko tepenných příhod se dále zvyšuje v kombinaci s dalšími faktory, například s užíváním hormonální antikoncepce popsané výše.
Kdy může být sraženina nebezpečná?
Jak bylo naznačeno v úvodu, záleží především na tom, kde sraženina vznikne, jak je velká a zda způsobí uzávěr důležité cévy. Hluboká žilní trombóza může způsobit bolest, otok nebo změnu barvy končetiny, někdy ale probíhá i bez výrazných příznaků.
Následky trombózy v závislosti na jejím umístění
Pokud se část sraženiny uvolní a dostane do plic, může vzniknout plicní embolie, jejíž typickými příznaky jsou náhlá dušnost, bolest na hrudi, zrychlený tep nebo mdloby. Sraženina v tepně zásobující mozek pak může způsobit ischemickou mrtvici, zatímco uzávěr koronární tepny může vést k srdečnímu infarktu.
Dá se vzniku trombózy předcházet?
Některé rizikové faktory ovlivnit nelze, jiné ano. Pomáhá pravidelný pohyb, u kuřáků přestat s kouřením, snížení nadváhy a dostatek tekutin. Při delším cestování je vhodné pravidelně rozhýbat nohy a podle možností se projít.
Pokud se sejde více rizikových faktorů, může být doporučena preventivní léčba. Léky, které snižují srážlivost krve, ale zároveň zvyšují riziko krvácení, a proto by neměly být užívány bez doporučení lékaře. To platí i pro Acylpyrin a další léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou, které sice ovlivňují srážení krve, ale k běžné prevenci žilní trombózy se nepoužívají. O tom, zda je preventivní léčba potřebná a jaká je nejvhodnější by tak měl rozhodnout lékař.
Pokud se vám moje příspěvky líbí, budu rád za sledování také na Instagramu.
Zdroje
Asada Y, Yamashita A, Sato Y, Hatakeyama K. Thrombus Formation and Propagation in the Onset of Cardiovascular Events. J Atheroscler Thromb. 2018 Aug 1;25(8):653-664. doi: 10.5551/jat.RV17022. Epub 2018 Jun 9. PMID: 29887539; PMCID: PMC6099067.
Bang OY. Silent brain infarction: a quiet predictor of future stroke. Precision and Future Medicine. 2018;2(4):167-174. doi:https://doi.org/10.23838/pfm.2018.00086
Yamashita A, Asada Y. Underlying mechanisms of thrombus formation/growth in atherothrombosis and deep vein thrombosis. Pathol Int. 2023 Feb;73(2):65-80. doi: 10.1111/pin.13305. Epub 2023 Jan 4. PMID: 36598039; PMCID: PMC11551813.
