Článek
Modlitba za uzdravení je hluboce zakořeněná v mnoha náboženských tradicích a pro miliony lidí představuje přirozenou reakci na nemoc či utrpení. Bez urážky k věřícím je však třeba říct, že pokud je brána jako náhrada lékařské péče, může mít devastující následky, a (především) ty opakovaně vedly k pokusům zjistit, zda může mít modlitba měřitelný vliv na zdravotní stav pacienta.
Během posledních desetiletí proto vzniklo několik větších, pečlivě kontrolovaných studií, jejichž cílem bylo ověřit, zda modlitba dokáže ovlivnit průběh onemocnění u lidí, kteří o ní nevěděli. Pokud by totiž pacient věděl, že se za něj někdo modlí, mohl by se cítit klidnější nebo optimističtější, což samo o sobě může ovlivnit prožívání bolesti, stres či úzkost, a tedy fungovat jako placebo.
Podobně může modlitba, kterou člověk pronáší sám, působit jako forma meditace: zpomaluje dýchání, snižuje napětí a přináší pocit smyslu či kontroly, který může ulevit. Nic z toho se ale netýká modlitby, kterou za pacienta pronáší někdo jiný. Právě proto byly studie navrženy tak, aby oddělily účinky víry, očekávání a psychologického zklidnění od samotné modlitby.
Co tedy ukázaly?
Studie STEP (Study of the Therapeutic Effects of Intercessory Prayer) z roku 2006 byla dosud největším pokusem vědecky ověřit, zda může přímluvná modlitba (tedy modlitba ve prospěch někoho) ovlivnit průběh onemocnění. Výzkum zahrnoval 1802 pacientů po operaci srdce, respektive po koronárním bypassu. Pacienti byli rozděleni do tří skupin: jedné bylo určeno, že se za ni bude modlit, aniž by to tušili, druhá o modlitbě věděla, a za pacienty ve třetí skupině se nikdo nemodlil. Zde bylo pochopitelně cílem co nejvíce omezit vliv psychologických faktorů.
Výsledky ukázaly, že mezi pacienty, kteří o modlitbě nevěděli, a kontrolní skupinou (bez modlitby) nebyl žádný rozdíl. A překvapivě pacienti, kteří věděli, že se za ně někdo modlí, měli dokonce o něco více komplikací, což autoři vysvětlovali možným stresem z očekávání (nebo možná obavami, že jsou modlitby vůbec potřeba).
Podobné výsledky přinesla i studie MANTRA II, která sledovala 748 pacientů s akutními koronárními syndromy na několika pracovištích v USA. Kromě přímluvné modlitby zkoumala i další spirituální intervence, jako meditaci či tzv. léčebný záměr na dálku. Pacienti byli náhodně rozděleni do skupin a sledoval se výskyt komplikací v průběhu hospitalizace i po ní. Ani v tomto případě se však nepodařilo prokázat žádný vliv těchto intervencí na zdraví a výsledky pacientů.
Z novějších prací lze zmínit randomizovanou a dvojitě zaslepenou studii z roku 2023, která zkoumala účinek přímluvné modlitby u 199 hospitalizovaných pacientů s COVID‑19. Všichni podstupovali standardní léčbu, ale část pacientů měla navíc přidělené „duchovní“ modlící se za jejich uzdravení. Výsledky ukázaly nulový rozdíl v úmrtnosti, délce hospitalizace, pobytu na JIP či potřeby umělé plicní ventilace.
Je fér dodat, že některé starší studie (například práce Randolpha Byrda z roku 1988 nebo Williama Harrise z roku 1999) naznačovaly určitý malý pozitivní efekt modlitby. Zejména Harrisova studie byla však široce kritizována za problematické statistické zpracování a způsob hodnocení výsledků, který mohl vést ke zkreslení závěrů. Pokusy zopakovat tyto výsledky (byť slabé) v přísnějších podmínkách selhaly, což dále potvrdilo, že původní zjištění byla spíše dílem náhody a chybného vyhodnocení dat.
Vedle těchto větších studií existuje řada menších výzkumů, jejichž výsledky jsou nekonzistentní a metodologicky slabší až nedostatečné. Klíčové jsou proto systematické přehledy a metaanalýzy, které shrnují dostupná data a důkladně je zkoumají. Ty opakovaně docházejí k závěru, že neexistuje spolehlivý důkaz o tom, že by přímluvná modlitba měla jakýkoli měřitelný vliv na průběh onemocnění.
Například systematický přehled publikovaný organizací Cochrane Collaboration analyzoval dostupné randomizované studie a konstatoval, že důkazy jsou nekonzistentní a zcela nepřesvědčivé, přičemž kvalita mnoha studií je nízká. Podobně další metaanalýzy publikované v medicínských časopisech upozorňují na publikační bias (práce, které najdou nějaký pozitivní výsledek mají větší šanci na publikaci, čili autoři se mohou snažit „něco“ najít), malé vzorky a metodologické problémy.
Po publikaci rozsáhlé,výše zmíněné studie STEP pak zájem o další velké studie výrazně poklesl, protože její výsledky byly považovány za poměrně definitivní v rámci možností, které tento typ výzkumu nabízí.
Současný vědecký konsenzus tedy naznačuje, že modlitba může mít pro věřící význam jako zdroj útěchy, smyslu a psychické opory. Sama o sobě však nenahrazuje medicínskou péči ani neovlivňuje průběh onemocnění jakýmkoli způsobem, který by bylo možné objektivně prokázat.
Pokud se vám moje příspěvky líbí, budu rád za sledování také na Instagramu.
Zdroje
Benson H, Dusek JA, Sherwood JB, Lam P, Bethea CF, Carpenter W, Levitsky S, Hill PC, Clem DW Jr, Jain MK, Drumel D, Kopecky SL, Mueller PS, Marek D, Rollins S, Hibberd PL. Study of the Therapeutic Effects of Intercessory Prayer (STEP) in cardiac bypass patients: a multicenter randomized trial of uncertainty and certainty of receiving intercessory prayer. Am Heart J. 2006 Apr;151(4):934-42. doi: 10.1016/j.ahj.2005.05.028. PMID: 16569567.
Byrd RC. Positive therapeutic effects of intercessory prayer in a coronary care unit population. South Med J. 1988 Jul;81(7):826-9. doi: 10.1097/00007611-198807000-00005. PMID: 3393937.
Harris WS, Gowda M, Kolb JW, Strychacz CP, Vacek JL, Jones PG, Forker A, O'Keefe JH, McCallister BD. A randomized, controlled trial of the effects of remote, intercessory prayer on outcomes in patients admitted to the coronary care unit. Arch Intern Med. 1999 Oct 25;159(19):2273-8. doi: 10.1001/archinte.159.19.2273. Erratum in: Arch Intern Med 2000 Jun 26;160(12):1878. PMID: 10547166.
McLafferty C, Onwuegbuzie A. The MANTRA II study. The Lancet. 2005;366(9499):1769. doi:https://doi.org/10.1016/s0140-6736(05)67718-5
Soubihe Junior NV, Bersch-Ferreira ÂC, Tokunaga SM, et al. The remote intercessory prayer, during the clinical evolution of patients with COVID -19, randomized double-blind clinical trial. Heliyon. 2023 Nov;9(11):e22411. DOI: 10.1016/j.heliyon.2023.e22411. PMID: 38045114; PMCID: PMC10689938.
