Brnění ruky či nohy: skřípnutý nerv, mrtvice, RS či nádor? Poznejte příznaky

Lidé slovem brnění označují různé pocity: mravenčení, pálení, pocit slabých elektrických výbojů nebo zvláštní změnu citlivosti, kterou je těžké popsat. Podobné poruchy čití se označují souhrnným termínem parestézie. Zjednodušeně řečeno jde o situaci, kdy se signály z těla buď nepřenášejí správně, nebo je mozek chybně vyhodnocuje.

Mozek, mícha a periferní nervy tvoří složitou komunikační síť, skrze niž si neustále předávají informace o dotyku, bolesti, teplotě i poloze těla. Pokud se tento přenos kdekoliv naruší, například tlakem na nerv, zánětem, poškozením nervových vláken nebo nedostatečným prokrvením, vzniká jakýsi šum v signálu nebo jeho zpracování. Právě ten pak mozek často vnímá jako mravenčení, pálení nebo ztrátu citlivosti.

Důležité je přitom pochopit, že místo potíží nemusí odpovídat místu jejich vzniku. Brnění prstů může souviset nejen s nervem v zápěstí, ale také s krční páteří, míchou a v některých případech i s mozkem. Právě určení, kde problém skutečně vzniká, je pro další postup zásadní.

Nejběžnější příčinou brnění bývá dočasný tlak na nerv. Ten naruší funkci nervu, a to jak přímým tlakem na nervová vlákna, tak zhoršením jejich prokrvení. To zpomalí nebo na chvíli zablokuje vedení vzruchů, takže se signály z kůže i ke svalům přenášejí hůře.

Prakticky každý zná probuzení s rukou, která jako by nepatřila k tělu. Je necitlivá, působí cize a chvíli ji neovládáme tak, jak jsme zvyklí. Často ji musíme rozhýbat nebo promnout, než se cit i schopnost pohybu vrátí. Nemusí jít navíc jen o brnění nebo necitlivost, ale i krátkodobé oslabení a překvapivou neobratnost.

K takovému útlaku nervu přitom často stačí málo: nepřirozená poloha při spánku, delší sezení, opírání o loket, noha přes nohu nebo i těsnější oblečení. Jakmile ale tlak ustoupí, funkce nervu se začne postupně vracet a s tím i citlivost a síla v postižené oblasti. Typické přitom je, že obtíže mají jasnou souvislost s polohou.

Pokud se brnění opakuje, zejména v noci, příčinou může být útlak středového nervu (nervus medianus) v úzkém prostoru v oblasti zápěstí, kterému se říká karpální tunel. Tento nerv přenáší citlivost z palce, ukazováku, prostředníku a části prsteníku, proto se při jeho útlaku objevují potíže právě v těchto prstech.

Mnoho lidí popisuje, že se v noci budí s brnící rukou a musí s ní zatřást nebo zatřepat, aby se jim ulevilo. Obtíže se mohou objevovat i při řízení auta, práci s myší nebo dlouhém držení telefonu.

Karpální tunel se často vyvíjí pomalu, kdy zpočátku jde jen o občasné noční brnění, později se může přidat zhoršení jemné motoriky nebo slabost palce. Člověku začnou padat předměty z ruky, má problémy s otáčením klíče v zámku nebo hůře zapíná knoflíky.

U syndromu karpálního tunelu je důležitým vodítkem postižení prstů typicky zásobovaných právě středovým nervem.

Méně známou, ale poměrně častou příčinou brnění ruky je syndrom kubitálního tunelu – tedy útlak loketního nervu (nervus ulnaris) v oblasti lokte. Projevuje se především brněním malíku a poloviny prsteníku, někdy se přidává i slabost ruky nebo zhoršená jemná motorika.

Obtíže se typicky zhoršují při delším pokrčení lokte, například při telefonování, čtení nebo během spánku s ohnutou paží, přičemž rizikovým faktorem je také časté opírání se o lokty.

Brnění nemusí vždy vznikat přímo v postižené končetině, protože jeho častou příčinou bývá útlak nervového kořene v páteři, odkud se potíže následně šíří dál podél nervu.

Nervové kořeny vystupují z míchy mezi obratli a každý z nich zásobuje určitou část těla, takže pokud dojde k jejich podráždění nebo útlaku (například při výhřezu ploténky nebo v důsledku degenerativních změn páteře), potíže se často neomezují jen na záda, ale šíří se podél nervu dál. Brnění tak může začínat v krku a projevit se až v ruce, nebo z dolní části zad směřovat do hýždě a nohy, a to typicky v oblasti, kterou daný nervový kořen zásobuje. Tyto obtíže často souvisejí s pohybem nebo polohou, takže se mohou zhoršovat například při otočení hlavy, delším sezení nebo stání. Obvykle se také rozvíjejí postupně a bývají přítomné jen na jedné straně těla.

Přestože většina brnění nemá závažnou příčinu, existují situace, kdy je na ni třeba pomýšlet. Tou nejzávažnější (z pohledu naléhavosti) je cévní mozková příhoda, mrtvice. Ta vzniká náhle a pokud zasáhne oblasti mozku zodpovědné za citlivost nebo pohyb, může člověk pociťovat náhlou necitlivost, brnění nebo slabost, často na jedné polovině těla.

Samotné brnění sice může být jediným projevem některých menších mozkových infarktů, ovšem to nebývá časté. Významně podezřelejší je situace, kdy se spolu s ním objeví další neurologické obtíže: pokles koutku, porucha řeči, náhlé oslabení ruky či nohy, porucha vidění nebo výrazná nejistota při chůzi.

Důležitou roli hraje i to, jak rychle se potíže objeví. Je totiž rozdíl mezi tím, když někdo popisuje, že ho už delší dobu občas brní dva prsty, a situací, kdy se brnění objeví náhle, během několika minut, a zasáhne větší část končetiny.

Ještě zrádnější může být přechodná ischemická ataka (TIA, o níž jsem psal zde), někdy označovaná jako „malá mrtvice“. Příznaky mohou během minut až hodin odeznít a člověk získá pocit, že problém zmizel. Jenže právě TIA bývá varováním, že plnohodnotná mrtvice může teprve přijít.

Neurologická příhoda, která sama odezní, proto není důvodem k uklidnění, ale naopak k rychlému vyšetření.

Jak mnozí vědí, brnění patří také mezi možné první projevy roztroušené sklerózy, i když jeho mechanismus je zde odlišný než při útlaku nervu: nejde o mechanické dráždění, ale o poruchu nervového vedení způsobenou poškozením myelinu, tedy ochranné vrstvy nervových vláken v mozku a míše. Tato poškození se na magnetické rezonanci zobrazují jako ložiska (léze), jak můžete vidět v mém příspěvku níže.

Projevy proto mohou být různorodé a lidé často popisují necitlivost, pálení, pocity elektrických výbojů nebo jiné těžko popsatelné změny čití. Důležitý je i časový průběh – potíže obvykle trvají dny až týdny a bývají doprovázeny dalšími příznaky, jako je porucha zraku na jednom oku, dvojité vidění, poruchy rovnováhy, výrazná únava nebo nejistota při chůzi. Naopak krátkodobé, izolované brnění několika prstů bez dalších obtíží nebývá pro roztroušenou sklerózu typické.

Detailně jsem se roztroušené skleróze věnoval v samostatném článku zde.

Nádor mozku může způsobit poruchy citlivosti, i když na rozdíl od častějších příčin se s tímto scénářem setkáváme podstatně méně často, než si lidé obvykle představují. Pokud zasáhne oblasti zodpovědné za zpracování vjemů nebo utlačuje nervové struktury, mohou se objevit potuchy čití, ovšem jejich průběh je jiný než u náhlých stavů, protože obtíže se většinou rozvíjejí postupně.

Během týdnů či měsíců si člověk může začít všímat narůstající necitlivosti, zhoršené koordinace ruky, změn jemné motoriky nebo nově vzniklých a zhoršujících se bolestí hlavy. Mohou se přidat i další příznaky, jako epileptické záchvaty, změny chování nebo poruchy řeči. Samotné občasné brnění prstů bez dalších neurologických obtíží proto obvykle na nádor mozku neukazuje, zatímco dlouhodobě se zhoršující nebo kombinované příznaky by měly vést k lékařskému vyšetření.

Ne každé brnění však souvisí s útlakem nervu, páteří nebo onemocněním mozku. Někdy je příčina v celkovém stavu nebo onemocnění organismu, které ovlivňuje fungování nervů jako celku.

Typickým příkladem je cukrovka. Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi může postupně poškozovat drobná nervová vlákna, zejména na dolních končetinách. Výsledkem bývá brnění, pálení nebo pocit necitlivosti, který obvykle začíná na chodidlech a postupně se šíří směrem vzhůru.

Podobné obtíže se mohou objevit i při nedostatku vitaminu B12, který je nezbytný pro správnou funkci nervového systému. Kromě poruch citlivosti se může přidat také únava, nejistota při chůzi nebo horší stabilita.

Brnění mohou způsobovat také jiné formy polyneuropatie, tedy onemocnění postihující více nervů současně. Mezi možné příčiny patří například nadměrná konzumace alkoholu, některé léky nebo různá metabolická onemocnění.

Na tomto místě je dobré zmínit také příčiny, kdy o poškození nervů vůbec nejde. Například při migréně s aurou se může objevit postupně se šířící brnění, které začíná v prstech ruky a během několika minut se přesouvá do paže nebo tváře. Poté většinou odezní a následuje bolest hlavy, ačkoli to není pravidlem.

Poměrně časté je také mravenčení spojené s úzkostí nebo panickou atakou. Rychlé a hluboké dýchání snižuje hladinu oxidu uhličitého v krvi, což může vyvolat brnění kolem úst, v prstech nebo v obou rukách. Přestože bývá tento pocit nepříjemný a může člověka vyděsit, sám o sobě nepředstavuje nebezpečí.

Jak už jsem naznačil v předchozích částech, samotné brnění většinou neznamená nic vážného a často jde jen o přechodný jev, který po chvíli odezní. Mnohem důležitější než jeden příznak je proto celkový kontext, kdy větší pozornost si zaslouží situace, kdy se obtíže objevují opakovaně, postupně se zhoršují, trvají déle nebo se k nim přidávají další potíže, například slabost, neobratnost nebo rozsáhlejší porucha citlivosti.

Zvláštní opatrnost je třeba u náhle vzniklých potíží, zejména pokud zasahují větší část těla nebo jen jednu jeho polovinu a jsou doprovázeny dalšími neurologickými příznaky, jako je pokles koutku, porucha řeči, zraku nebo chůze. V takovém případě je potřeba neodkladné lékařské vyšetření.

V běžné praxi ale platí, že krátkodobé brnění vázané na polohu, které rychle odezní, bývá neškodné. Naopak obtíže, které se vracejí bez zjevné příčiny nebo se postupně mění, je vhodné dovyšetřit.

Pokud se vám moje příspěvky líbí, budu rád za sledování také na Instagramu.

Assmus H, Antoniadis G, Bischoff C. Carpal and cubital tunnel and other, rarer nerve compression syndromes. Dtsch Arztebl Int. 2015;112(1-2):14-26. doi:10.3238/arztebl.2015.0014

Beran R. Paraesthesia and peripheral neuropathy. Aust Fam Physician. 2015;44(3):92-95.

Bodman MA, Dreyer MA, Varacallo MA. Diabetic Peripheral Neuropathy. In: StatPearls. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; February 25, 2024.

Freiha J, Riachi N, Chalah MA, Zoghaib R, Ayache SS, Ahdab R. Paroxysmal Symptoms in Multiple Sclerosis-A Review of the Literature. J Clin Med. 2020;9(10):3100. Published 2020 Sep 25. doi:10.3390/jcm9103100