Článek
Když jsem před časem psal o 14 dnes známých faktorech vzniku demence, které můžeme ovlivnit, řadu lidí překvapilo, že mezi ně patří i poruchy sluchu. Když totiž slyšíme hůře, je pro mozek náročnější rozpoznat jednotlivá slova a pochopit, co nám druhý člověk říká – zvlášť v hlučnějším prostředí nebo při rozhovoru více lidí. Mozek proto musí věnovat více úsilí samotnému zpracování řeči a část kapacity, kterou by jinak mohl využít pro další kognitivní procesy, spotřebuje právě na to, aby řeči správně porozuměl.
Horší sluch navíc může postupně měnit i to, jak člověk žije. Rozhovory jsou náročnější, zejména v hlučném prostředí, a lidé se proto mohou začít vyhýbat společenským situacím, ve kterých špatně slyší a nebo jim není příjemné neustále žádat ostatní, aby něco zopakovali.
Právě tyto mechanismy mohou být jedním z vysvětlení, proč studie opakovaně nacházejí souvislost mezi ztrátou sluchu a vyšším rizikem demence. Roli může hrát větší kognitivní zátěž při zpracování řeči, menší společenský kontakt i dlouhodobě omezený sluchový vstup. Zatím ale nevíme, jak velký podíl má který z těchto mechanismů.
Co může naslouchátko změnit
Jedna z hypotéz je poměrně prostá a v zásadě řeší výše zmíněné potíže: pokud člověk lépe slyší, mozek nemusí věnovat tolik kapacity samotnému rozpoznávání řeči a současně pak lepší sluch usnadňuje komunikaci a pomáhá člověku zůstat společensky aktivní. To je samozřejmě důležité, protože sociální izolace a deprese patří mezi samostatné faktory spojené s horším kognitivním zdravím.
Klíčová je však samozřejmě otázka, zda léčba poruch sluchu skutečně vede k nižšímu riziku demence, protože tak snadné to bohužel není.
Co ukazují studie o naslouchátkách a demenci
V roce 2026 přinesla velká mezinárodní analýza výsledky sedmi dlouhodobých studií, které dohromady sledovaly více než 61 tisíc lidí se zhoršeným sluchem ve 33 zemích. Během průměrných 6,5 roku sledování se u téměř 9 tisíc z nich rozvinula pravděpodobná demence. Lidé, kteří používali naslouchátko, měli po zohlednění dalších faktorů přibližně o 9 procent nižší riziko demence než lidé se zhoršeným sluchem, kteří ho nepoužívali. U těch, kteří uváděli, že jim naslouchátko sluch skutečně zlepšuje, byla tato souvislost ještě výraznější – jejich riziko bylo přibližně o 14 procent nižší.
Výsledek naznačuje, že roli možná nehraje jen samotné používání naslouchátka, ale také to, zda člověku skutečně pomáhá. Zároveň je ale potřeba být při interpretaci opatrný. Šlo o observační data, která ukazují souvislost, nikoli příčinu. Lidé, kteří naslouchátko používají a mají z něj prospěch, se totiž mohou v řadě dalších ohledů lišit od těch, kteří ho nepoužívají.
Další pohled přinesla jedna z nejnovějších prací v časopise Neurology, která sledovala 2777 lidí ve věku 70 let a více se středně těžkou poruchou sluchu. U lidí, kterým bylo naslouchátko předepsáno, bylo odhadované sedmileté riziko demence 5,0 %, zatímco u ostatních 7,5 %. V celkovém výsledku kognitivních testů se však mezi oběma skupinami významný rozdíl neprojevil.
To nemusí být rozpor. Riziko diagnózy demence a změna výsledků kognitivních testů jsou totiž dva různé ukazatele. Léčba může teoreticky ovlivnit jeden z nich, aniž by se stejný efekt podařilo zachytit u druhého.
Ani tato studie však nedokazuje, že používání naslouchátka brání rozvoji demence. Důležitý je v tomto ohledu i výsledek randomizované studie ACHIEVE, která sledovala 977 lidí ve věku 70 až 84 let. V celém sledovaném souboru léčba sluchu po třech letech významně nezpomalila kognitivní úbytek. U lidí s vyšším rizikem kognitivního úpadku byl však výsledek příznivější. Ani randomizovaný výzkum tedy zatím nedává jednoduchou odpověď na otázku, zda léčba poruchy sluchu dokáže předcházet demenci.
Dosavadní výsledky navíc nejsou jednotné. Velká studie publikovaná v roce 2024 zjistila, že lidé se ztrátou sluchu měli mírně vyšší riziko demence a že používání naslouchátka by tuto souvislost mohlo částečně zmírňovat. Autoři však upozornili na potřebu kvalitnějších dlouhodobých studií.
Ještě opatrnější závěry přinesla studie z roku 2025, která sledovala sluch už ve středním věku v britských kohortách Whitehall II a UK Biobank. Zhoršený sluch byl s pozdější demencí spojen jen mírně. Používání naslouchátka pak nebylo spojeno s nižším rizikem demence. V UK Biobank bylo naopak spojeno s mírně vyšším rizikem, zatímco ve Whitehall II se statisticky významná souvislost neprokázala.
Celkově tedy současné studie naznačují možnou souvislost mezi používáním naslouchátka a nižším rizikem demence, ale zatím neumožňují říct, že naslouchátko samo o sobě demenci předchází. Výsledky jednotlivých studií se liší a k jednoznačnému závěru budeme potřebovat kvalitnější dlouhodobý výzkum.
Co z toho plyne pro člověka, který hůř slyší?
Rozhodně ne to, že bychom měli začít nosit naslouchátko pouze ze strachu z demence. Současné důkazy tak silný závěr neumožňují. Existuje ale velmi dobrý důvod poruchu sluchu neignorovat. Naslouchátko může zlepšit porozumění řeči, komunikaci, každodenní fungování i kvalitu života a přibývají data naznačující, že účinná léčba ztráty sluchu může souviset i s lepším kognitivním zdravím.
Ztráta sluchu navíc často přichází postupně. Člověk si na ni může časem zvyknout a pomáhat si odezíráním, domýšlením slov nebo vyhýbáním se situacím, ve kterých špatně rozumí. Okolí si přitom někdy změn všimne dříve než samotný člověk. Pokud máte pocit, že hůře rozumíte řeči, zejména v hluku, často žádáte ostatní, aby něco zopakovali, nebo pravidelně zvyšujete hlasitost televize, dává smysl nechat si sluch vyšetřit.
Jinými slovy: sluch má smysl řešit včas, ale naslouchátko bychom zatím neměli chápat jako prostředek prevence demence, protože to zatím říci nemůžeme. Ačkoli je jeho význam pro dlouhodobé kognitivní zdraví zajímavý, definitivní odpověď na otázku příčinného vztahu však dosud nemáme.
Zdroje
Cribb L, Moreno-Betancur M, Pase MP, et al. Treating Hearing Loss With Hearing Aids for the Prevention of Cognitive Decline and Dementia. Neurology. 2026;106(3):e214572. doi:10.1212/WNL.0000000000214572
Jiang F, Dong Q, Jayakody DMP, et al. Hearing aid effectiveness and probable dementia risk across 33 countries: A pooled analysis of seven cohorts. Cell Rep Med. 2026;7(5):102802. doi:10.1016/j.xcrm.2026.102802
Lin FR, Pike JR, Albert MS, et al. Hearing intervention versus health education control to reduce cognitive decline in older adults with hearing loss in the USA (ACHIEVE): a multicentre, randomised controlled trial. Lancet. 2023;402(10404):786-797. doi:10.1016/S0140-6736(23)01406-X
Machado-Fragua MD, Fayosse A, Dumurgier J, et al. Association of midlife hearing impairment and hearing aid use with incident dementia: analysis of two UK-based longitudinal cohort studies. Nat Aging. 2025;5(9):1732-1738. doi:10.1038/s43587-025-00914-1
