Článek
Když spíme, náš mozek samozřejmě není nečinný nebo utlumený. Jeho elektrická aktivita se během noci mění podle toho, v jaké fázi spánku se právě nacházíme. A protože se tyto vzorce s věkem postupně proměňují, lze je zachytit pomocí EEG a využít k odhadu věku člověka.
Právě na této myšlence je založen tzv. Brain Age Index (BAI). Nejde pochopitelně o skutečný věk mozku v doslovném smyslu, ale o rozdíl mezi věkem odhadnutým z EEG a skutečným věkem člověka. Čím větší je tento rozdíl, tím více se mozková aktivita odchyluje od toho, co je pro člověka v daném věku obvyklé.
Pokud má například šedesátiletý člověk podle tohoto modelu mozkovou aktivitu odpovídající věku 70 let, jeho BAI je +10 let. Jinými slovy, jeho mozková aktivita vykazuje některé charakteristiky, které jsou v populaci typičtější pro starší lidi. Neznamená to, že všechny části jeho mozku skutečně odpovídají věku 70 let, ale že jeho EEG se od průměrného vzorce pro jeho věk odchyluje směrem, který je typický pro vyšší věk.
Co přinesly nové studie?
Nová analýza publikovaná v březnu 2026 se zaměřila na otázku, zda takový rozdíl souvisí také s budoucím rizikem demence. Autoři spojili data z pěti dlouhodobých populačních studií a celkem tak zahrnuli 7105 lidí, kteří v době vyšetření neměli diagnostikovanou demenci. EEG bylo pořízeno během celonočního vyšetření spánku, při kterém byla zaznamenávána elektrická aktivita mozku v průběhu celé noci. Účastníci byli následně několik let sledováni, aby se zjistilo, u koho se později rozvine demence.
Výsledek byl pozoruhodný, protože každých deset let rozdílu mezi odhadovaným a skutečným věkem mozku (člověka) bylo spojeno s přibližně o 39 % vyšším rizikem pozdějšího rozvoje demence. Tento vztah zůstal dobře patrný i po zohlednění řady dalších faktorů jako je věk, pohlaví, vzdělání, fyzická aktivita, kouření, BMI nebo užívání léků na spaní.
Význam výsledku je tedy poměrně jednoduchý: člověk, jehož spánkové EEG vykazuje podle modelu charakteristiky typické pro starší lidi, měl v této studii větší pravděpodobnost, že se u něj v dalších letech rozvine demence.
Proč právě spánek?
Během spánku se mění fungování celé řady mozkových sítí, přičemž střídání jednotlivých fází není jen otázkou toho, jak hluboký náš spánek je. Také se během nich mění způsob, jakým spolu nervové buňky synchronizují svou aktivitu, jak spolu komunikují různé části mozku a jak probíhají některé procesy důležité pro paměť a obnovu mozkových funkcí.
Právě těchto jemných charakteristik si vyšetřovaný člověk nemusí vůbec všimnout. EEG je však dokáže zachytit. Model využívá 13 charakteristik elektrické aktivity zaznamenané z centrálních EEG svodů a pomocí strojového učení z nich odhaduje věk člověka. Výsledný odhad se pak porovnává s jeho skutečným věkem.
To je na celém přístupu možná nejzajímavější. Nejde o hledání jedné konkrétní abnormální vlny. Model se snaží zachytit celkový vzorec drobných změn, které se v elektrické aktivitě mozku během spánku postupně objevují.
Samotný koncept přitom není nový. BAI založený na spánkovém EEG byl vyvinut již dříve a předchozí výzkum ukázal jeho souvislost s kognitivními funkcemi a dalšími zdravotními ukazateli. Dosud však nebylo jasné, zda tento ukazatel souvisí také s budoucím rozvojem demence u lidí, kteří ji v době vyšetření nemají. Právě na tuto otázku se zaměřila nová analýza pěti dlouhodobých populačních studií.
Znamená to, že EEG dokáže předpovědět demenci?
Zde je třeba jasně říct, že studie ukazuje statistickou souvislost mezi vyšším BAI a pozdějším rozvojem demence, nikoli spolehlivou předpověď pro jednotlivce. K tomu bude potřeba výsledky ověřit na dalších skupinách lidí a zjistit, jak dobře by tento ukazatel fungoval v běžné klinické praxi.
Otázkou také zůstává, co přesně vyšší BAI odráží. Může zachycovat různé změny související s věkem a zdravotním stavem mozku, včetně těch, které doprovázejí neurodegenerativní onemocnění nebo poruchy spánku. Riziko demence bylo vyšší i po zohlednění spánkové apnoe. To znamená, že vztah mezi vyšším BAI a pozdějším rozvojem demence nešlo vysvětlit pouze tím, že někteří účastníci trpěli touto poruchou spánku. Studie ale nemohla vyloučit vliv všech ostatních faktorů, které mohou riziko demence ovlivňovat.
Přesto je tento přístup zajímavý. EEG je neinvazivní metoda, která umožňuje sledovat elektrickou aktivitu mozku s velmi vysokým časovým rozlišením. Pokud se výsledky potvrdí v dalších studiích, mohl by podobný ukazatel v budoucnu pomoci zachytit odchylky ve stárnutí mozku ještě předtím, než se objeví výraznější poruchy paměti a dalších kognitivních funkcí.
Zdroje
Sun H, Milton S, Fang Y, et al. Machine Learning-Based Sleep Electroencephalographic Brain Age Index and Dementia Risk: An Individual Participant Data Meta-Analysis. JAMA Netw Open. 2026;9(3):e261521. Published 2026 Mar 2. doi:10.1001/jamanetworkopen.2026.1521
