Hlavní obsah
Zdraví

Přibývá důkazů: modré světlo z obrazovek může zvyšovat riziko rakoviny

Foto: Generováno AI (ChatGPT)

Negativní vliv světla z telefonů či tabletů na spánek je známý už řadu let. Stále více studií ale naznačuje, že dlouhodobé vystavení umělému světlu v noci může souviset nejen se zhoršením spánku, ale i s vyšším rizikem některých typů rakoviny.

Článek

Používání telefonu nebo tabletu před spaním není ideální a mnozí z nás to znají z vlastní zkušenosti, kdy se pár minut snadno změní v delší dobu. A právě v tu chvíli začíná hrát roli i samotné světlo z displeje. Obsahuje totiž i modrou část spektra, která může potlačovat tvorbu hormonu melatoninu. Ten pomáhá organismu připravit se na spánek a je důležitou součástí systému, který řídí naše biologické hodiny.

Zatímco dříve se pozornost soustředila především na horší kvalitu spánku, v posledních letech se stále více ukazuje, že důsledky dlouhodobě narušeného cirkadiánního rytmu (tedy přibližně 24hodinového biologického rytmu, který řídí střídání spánku a bdění i řadu dalších funkcí organismu), mohou být mnohem širší.

Stále více studií naznačuje souvislost nejen s obezitou, diabetem 2. typu a kardiovaskulárními onemocněními, ale také s některými neurodegenerativními chorobami a nádory. A právě riziko rakoviny přitahuje v posledních letech mimořádnou pozornost.

Pro úplnost je vhodné zmínit, že práce v nočních směnách byla již v roce 2010 zařazena Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) mezi faktory, které mohou zvyšovat riziko vzniku rakoviny (skupina 2A).

Nejde jen o modré světlo

V první řadě je fér říct, že přestože často mluvíme o modrém světle, skutečný problém je širší. Studie většinou nezkoumají samotné mobilní telefony, ale celkovou expozici umělému světlu v noci, kam patří i pouliční osvětlení pronikající do ložnice, televizory, počítače, tablety i mobilní telefony.

Modrá část světelného spektra je však zvlášť významná, protože v sítnici máme specializované buňky obsahující světločivý pigment melanopsin, který je na modré světlo mimořádně citlivý. Po jeho zachycení vysílají signál do oblasti mozku, která řídí naše biologické hodiny. Výsledkem je potlačení večerní tvorby melatoninu a narušení našich biologických hodin.

Krátkodobě se to může projevit horším usínáním nebo méně kvalitním spánkem. Pokud je ale organismus umělému světlu vystaven dlouhodobě, může docházet k narušení celé řady biologických procesů.

Biologické hodiny řídí mnohem více než spánek

Moderní chronobiologie,tedy věda zkoumající biologické hodiny organismu, ukazuje, že naše biologické hodiny ovlivňují fungování prakticky všech orgánů lidského těla. Podílejí se na regulaci metabolismu, imunitního systému, tvorby hormonů, oprav poškozené DNA, dělení buněk i jejich přirozeného zániku. Právě proto se biologické hodiny dostaly do centra zájmu onkologického výzkumu.

Melatonin navíc není jen hormon spánku. Laboratorní studie ukazují, že působí jako antioxidant, pomáhá chránit buňky před oxidačním stresem, podporuje opravy DNA a za určitých podmínek může zpomalovat růst některých nádorových buněk - klíčové účinky můžete vidět na schématu níže. Pokud je tak tvorba melatoninu dlouhodobě potlačována, může organismus o část této ochrany přicházet. Významnou roli přitom zřejmě hrají také takzvané hodinové geny, které řídí načasování mnoha buněčných procesů.

Foto: Nevrlý Neurovědec (vlastní infografika, prvky designu vytvořené AI - ChatGPT)

Hlavní ochranné a regulační účinky melatoninu.

Experimentální studie na buněčných kulturách i zvířecích modelech dnes nabízejí přesvědčivé biologické vysvětlení, proč by dlouhodobá expozice umělému světlu v noci mohla přispívat ke zvýšenému riziku některých nádorových onemocnění. Přesto je třeba zdůraznit, že potvrzení tohoto vztahu u lidí vyžaduje dlouhodobý a kvalitní výzkum.

Co ukazují nejnovější studie

V posledních letech přibyla řada kvalitních prací sledujících souvislost mezi umělým světlem v noci a našim zdravím. Některé z nich ukazují, že ženy dlouhodobě vystavené většímu množství umělého světla v noci mají vyšší riziko vzniku rakoviny prsu. Patří sem nejen venkovní osvětlení pronikající do ložnice, ale také dlouhodobé používání digitálních obrazovek ve večerních a nočních hodinách.

Obzvlášť cenné jsou dlouhodobé studie, které sledují stejné lidi řadu let. Například analýzy z rozsáhlé francouzské studie E3N naznačily, že vyšší dlouhodobá expozice umělému světlu v noci může být spojena se zvýšeným rizikem rakoviny prsu, zejména u žen před menopauzou.

Další výzkum upozornil na zajímavý detail. Nehodnotil pouze množství světla, ale také jeho účinek na naše biologické hodiny, tedy nakolik dokáže potlačovat večerní tvorbu melatoninu. Nejvyšší riziko bylo pozorováno u žen, kterým do ložnice během noci pronikalo světlo. Výsledky naznačují, že důležitá není jen intenzita světla, ale také jeho barva (spektrální složení) a skutečná noční expozice.

Přehledové analýzy mnoha studií (metaanalýzy) pak většinou ukazují podobný trend: vyšší expozice umělému světlu v noci bývá spojena se zvýšeným výskytem rakoviny prsu. Nejde o důkaz příčiny, ale o opakovaně pozorovanou souvislost, která je předmětem dalšího výzkumu.

Znamená to, že světlo z telefonu samo o sobě způsobuje rakovinu?

Současné důkazy zatím neumožňují tvrdit, že používání mobilního telefonu samo o sobě způsobuje rakovinu. Většina dostupných studií je observačních, takže dokážou odhalit souvislost, nikoli jednoznačně prokázat příčinu.

Navíc lidé, kteří tráví mnoho času u obrazovek, se mohou od ostatních lišit i v dalších faktorech: délce spánku, fyzické aktivitě, stravě, pracovní době nebo míře stresu. Moderní statistické metody sice dokážou velkou část těchto vlivů zohlednit, nikdy je však nelze vyloučit úplně.

Na druhou stranu se postupně skládá stále přesvědčivější mozaika důkazů. Laboratorní experimenty ukazují biologické mechanismy, zvířecí studie nacházejí podobné výsledky a epidemiologické studie opakovaně nacházejí souvislost mezi dlouhodobým narušením cirkadiánního rytmu a vyšším rizikem některých nádorů. Metaanalýzy navíc naznačují, že nejde o ojedinělá pozorování.

Právě tato kombinace různých typů důkazů naznačuje, že dlouhodobé narušování cirkadiánního rytmu může skutečně představovat jeden z faktorů, které přispívají ke vzniku některých nádorových onemocnění. Nejde pravděpodobně o jedinou příčinu, ale o jeden z dílků mnohem složitější skládačky.

Co z toho plyne pro běžného člověka

Nikdo zatím netvrdí, že je nutné večer zahodit mobilní telefon. Současný výzkum ale stále jasněji ukazuje, že ochrana biologických hodin je důležitější, než jsme si ještě před několika lety mysleli.

Jednoduchá opatření, jako je omezení používání obrazovek před spaním, ztlumení jasu displeje, používání nočního režimu, snížení intenzity osvětlení v domácnosti nebo zajištění co největší tmy v ložnici, mají dobře doložený přínos pro kvalitu spánku a pomáhají omezit narušování cirkadiánního rytmu. Pokud se současné poznatky potvrdí i v dalších dlouhodobých studiích, mohou mít tato opatření význam také z hlediska prevence některých chronických onemocnění, včetně některých nádorových onemocnění.

Výzkum zdaleka nekončí. Jedna věc je však stále zřetelnější, a to že biologické hodiny nejsou jen jednoduchým časovačem spánku a bdění. Představují jeden z nejdůležitějších regulačních systémů lidského těla a jejich dlouhodobé narušování může mít mnohem širší důsledky, než jsme si ještě před několika lety dokázali představit.

Pokud se vám moje příspěvky líbí, budu rád za sledování také na Instagramu.

Zdroje?

Chang AM, Aeschbach D, Duffy JF, Czeisler CA. Evening use of light-emitting eReaders negatively affects sleep, circadian timing, and next-morning alertness. Proc Natl Acad Sci U S A. 2015;112(4):1232-1237. doi:10.1073/pnas.1418490112

Hurley S, Goldberg D, Nelson D, et al. Light at night and breast cancer risk among California teachers. Epidemiology. 2014;25(5):697-706. doi:10.1097/EDE.0000000000000137

James P, Bertrand KA, Hart JE, Schernhammer ES, Tamimi RM, Laden F. Outdoor Light at Night and Breast Cancer Incidence in the Nurses' Health Study II. Environ Health Perspect. 2017;125(8):087010. Published 2017 Aug 17. doi:10.1289/EHP935

Mortazavi SAR, Tahmasebi S, Lech JC, et al. Digital Screen Time and the Risk of Female Breast Cancer: A Retrospective Matched Case-Control Study. J Biomed Phys Eng. 2024;14(2):169-182. Published 2024 Apr 1. doi:10.31661/jbpe.v0i0.2310-1678

Prajapati N, Praud D, Perrin C, et al. Outdoor Exposure to Artificial Light at Night and Breast Cancer Risk: A Case-Control Study Nested in the E3N-Generations Cohort. Environ Health Perspect. 2025;133(5):57015. doi:10.1289/EHP15105

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz