Článek
Pády při sportu i běžných volnočasových aktivitách patří mezi časté příčiny úrazů dětí i dospělých, které většinou končí jen odřeninami nebo modřinami. Pokud však po nehodě člověk říká něco ve smyslu „Já vůbec nevím, co se stalo“ nebo si nedokáže vzpomenout na samotný pád či události bezprostředně před ním, je dobré zpozornět.
Před pár dny jsem psal o tom, že ve vzácnějších případech mohou poranění hlavy vést k nitrolebnímu krvácení, které může být zpočátku nenápadné a projevit se až s odstupem času. Pokud se tedy například dítě vrátí domů s tím, že se silně udeřilo do hlavy, rodič zůstává ostražitý. Ovšem může se stát, že si dotyčný na samotný úraz nepamatuje, a jeho okolí tak o něm vůbec nemusí vědět.
Zejména děti by tak měly vědět, že pokud kamarád spadl, udeřil se do hlavy a následně působí zmateně nebo říká, že si na pád nepamatuje, je vždy třeba říct to někomu dospělému.
Člověk totiž může po úrazu normálně mluvit, chodit a působit, že je zcela v pořádku. Přesto mu může chybět vzpomínka na samotný pád nebo na dobu několika minut před ním. Takový výpadek paměti může být známkou toho, že úraz dočasně narušil fungování mozku a procesy spojené se zpracováním a vytvářením vzpomínek.
Výpadek paměti po úrazu hlavy je proto jedním z příznaků, na které se lékaři při hodnocení poranění mozku zaměřují. Neznamená sám o sobě závažné poškození, ale je důležitou známkou toho, že úraz ovlivnil funkce mozku, a může poskytnout (v kombinaci s dalšími příznaky) cenné informace o rozsahu a závažnosti poranění a nutnosti dalších vyšetření nebo sledování.
Proč si tedy po úrazu někdy nic nepamatujeme?
Mozek neukládá naše zážitky jako nepřetržitý film. Abychom si nějakou událost později pamatovali, musí ji mozek nejprve správně zpracovat. Poté z ní musí vytvořit novou vzpomínku a postupně ji stabilizovat tak, aby ji bylo možné později vybavit. Na tomto procesu se významně podílí například hipokampus, ale také řada dalších oblastí mozku.
Přestože si mnozí mozek představují jako pevný orgán, ve skutečnosti má velmi měkkou, téměř gelovitou konzistenci, což můžete vidět na mém skutečném videu zde (nemusí být vhodné pro každého). Při prudkém pohybu hlavy se mozek může v lebce rychle pohybovat a dochází k mechanickému namáhání nervových struktur. To může dočasně narušit komunikaci mezi nervovými buňkami a řadu chemických a metabolických procesů důležitých pro jejich fungování. U otřesu mozku jde většinou o dočasné funkční změny, které mohou ovlivnit například pozornost, myšlení nebo paměť.
Pokud k tomuto narušení dojde v době, kdy člověk událost právě vnímá a mozek ji zpracovává, může být ovlivněn samotný vznik nové vzpomínky. Událost se nemusí do paměti správně uložit vůbec, případně se uloží jen neúplně. V jiných případech může vzpomínka vzniknout, ale její vybavení může být narušené. Výpadek paměti po úrazu tedy nemusí mít jedinou příčinu: někdy se vzpomínka správně nevytvoří, jindy se uloží jen částečně nebo je později obtížně dostupná.
Co je retrográdní amnézie?
Tento typ výpadku paměti se označuje jako retrográdní amnézie. Znamená ztrátu vzpomínek na události, které se odehrály před určitým okamžikem, například před úrazem hlavy.
Po pádu si tak člověk může pamatovat své jméno, poznávat okolí a normálně komunikovat, ale nemusí vědět, jak k pádu došlo. Výpadek se často týká jen několika sekund nebo minut před úrazem, jindy však může být delší. Starší vzpomínky přitom mohou zůstat zachované a rozsah amnézie se mezi jednotlivými lidmi výrazně liší.
Je výpadek paměti po úrazu vždy nebezpečný?
Samotný výpadek paměti neznamená automaticky, že došlo k život ohrožujícímu poranění. Může se objevit například u otřesu mozku a postupně odeznít. Zároveň ale není vhodné ho zlehčovat, protože amnézie patří mezi příznaky, které mohou doprovázet poranění mozku a které lékaři při vyšetření úrazu hlavy cíleně zjišťují.
Větší pozornost je potřeba věnovat situacím, kdy se výpadek paměti kombinuje s dalšími příznaky, například zhoršující se bolestí hlavy, opakovaným zvracením, výraznou nebo zhoršující se ospalostí, zmateností, poruchou řeči, slabostí či necitlivostí končetin, poruchou koordinace nebo křečemi. V takové situaci je potřeba vyhledat akutní lékařskou pomoc.
Proč se člověk někdy opakovaně ptá na stejnou věc?
Po úrazu hlavy se nemusí objevit pouze problém se vzpomínkami na dobu před nehodou. Dočasně může být narušena i schopnost vytvářet nové vzpomínky, a to i u otřesu mozku.
Člověk například slyší vysvětlení, co se stalo, ale za několik minut se znovu zeptá na totéž. Informaci sice v danou chvíli vnímá, ale mozek ji nedokáže správně uložit jako novou vzpomínku.
Tento stav se označuje jako anterográdní amnézie. Znamená potíže s vytvářením nových vzpomínek po události, která amnézii vyvolala. V praxi se může projevit právě tím, že si člověk opakovaně nepamatuje, co mu bylo před chvílí řečeno. Při vyšetření úrazu hlavy se proto zjišťuje jak ztráta vzpomínek na dobu před úrazem, tak případné potíže s vytvářením nových vzpomínek po něm.
Vrátí se vzpomínka na nehodu?
Mnoho lidí vcelku pochopitelně očekává, že jakmile se mozek zotaví, vzpomínka na pád nebo úraz se postupně objeví. Někdy se to sice stát může, ale rozhodně to není pravidlem.
Pokud se informace v okamžiku úrazu dostatečně nezpracovala a nevytvořila se z ní vzpomínka, jednoduše není nikde ukrytá a není tak co obnovovat. V jiných případech může být problém v tom, že vzpomínka sice vznikla, ale mozek k ní nedokáže získat přístup.
Proto se někdy člověk po úrazu už nikdy přesně nedozví, co se v posledních okamžicích vlastně stalo, ačkoli ostatní vzpomínky a schopnosti přitom mohou zůstat zcela normální.
Paměť jako důležitý signál po úrazu hlavy
Po úrazu hlavy proto není důležité pouze to, zda člověk ztratil vědomí nebo zda má viditelné poranění. Důležité je také zjistit, jak úraz ovlivnil fungování mozku, a právě paměť k tomu může poskytnout cennou informaci.
Proto se vás lékaři ptají například: „Pamatujete si, co se stalo?“ nebo „Víte, co jste dělal těsně před úrazem?“ Zjišťují tím, zda došlo k výpadku vzpomínek na dobu před úrazem a zda je člověk schopen vytvářet nové vzpomínky, což pomáhá posoudit, jak úraz ovlivnil činnost mozku, a spolu s dalšími nálezy rozhodnout o dalším postupu.
Zdroje
Cantu RC. Posttraumatic Retrograde and Anterograde Amnesia: Pathophysiology and Implications in Grading and Safe Return to Play. J Athl Train. 2001;36(3):244-248.
Ketonis PP, McClelland TQ, Parra D, Radvansky GA. Human retrograde amnesia and memory consolidation. Psychon Bull Rev. 2025;32(1):281-293. doi:10.3758/s13423-024-02567-4
