Článek
Do světa Dragonwilds jsem se vrhla hlavně ze zvědavosti. RuneScape je značka, která má své jméno, a byla jsem zvědavá, jak si poradí s moderním pojetím survivalu. A musím říct, že mě hra překvapila víc, než jsem čekala. I když je zatím pořád v procesu vývoje a bude se postupně rozšiřovat (na což jsme už z předešlých her od Jagexu i jiných studií zvyklí), dokázala mě u monitoru udržet na desítky hodin. Je to ten typ zážitku, kde si řeknete, že jdete jen na chvíli těžit suroviny, a najednou jsou dvě hodiny ráno.
Hned na začátku jsem si vybrala cestu mága. Upřímně – zkoušela jsem i jiné styly, abych věděla, co hra nabízí, ale magie mi nakonec sedla nejvíc. Tento styl boje mi vyhovoval zejména při bitvách s draky, což je za mě ta nejepičtější část hry. Ocenila jsem především to, že mohu bojovat z velké vzdálenosti. Zatímco bojovníci nablízko musí riskovat pod drakovými drápy a neustále řešit, jak se vyhnout přímému ohni nebo úderu ocasem, já jsem mohla strategicky využívat terén a zasypávat ty obrovské bestie kouzly z bezpečné dálky. Ten pocit, kdy máte drakův útok pod kontrolou díky odstupu, je prostě skvělý. Velkou část času jsem strávila i stavěním. Možná až víc, než jsem původně plánovala. Systém budování mi hodně připomínal Enshrouded, což beru jako obrovské plus. Nejde jen o to narychlo si postavit nějakou krabici na přežití, abyste měli kam dát postel a truhly, ale klidně si můžete vyhrát s tvarem, nejmenšími detaily i celkovým vzhledem základny. Budovatelské možnosti jsou tu fakt bohaté. Pro mě se ze stavění stal dokonalý relax – po náročné výpravě do dungeona je fajn se vrátit domů, trochu si něco přestavět, přidat pár dekorací a na chvíli u toho úplně vypnout.
Hra vás provede několika biomy, které jsou vizuálně moc pěkné, ale jejich obtížnost se drasticky liší. První biom (Zelený)-za mě je to ten nejhezčí a nejpříjemnější svět. Působí svěže, pohádkově a je radost v něm trávit čas, než se vydáte dál. Druhý biom (Bažiny)- tady už začíná přituhovat. Bažiny byly pro mě osobně nejhorším místem na průzkum. Prostředí je ponuré, špatně se v něm orientuje a celkově působí velmi nehostinně. Třetí biom (Fialovo-růžový)-po bažinách je to naprostý vizuální balzám na duši. Je to snová, magická lokace, která hraje barvami a je radost ji prozkoumávat. Čtvrtý biom (Otrávený svět)-toto je vyloženě brutální zóna. Bez správně namíchaného lektvaru zde prakticky nemáte šanci přežít. Toxické prostředí vás bez ochrany dokáže zabít během pár sekund, takže příprava je tu naprosto klíčová. Pátý biom (Temný svět)- tenhle svět má téměř „halloween“ styl. Je plný zombíků a má úžasně strašidelnou, temnou atmosféru, která vás nutí být neustále ve střehu.
Co mi ve hře zatím trochu chybí, je možnost ochočování zvířat. Ve hrách jako Valheim nebo Enshrouded mě tohle vždycky hrozně bavilo a v Dragonwilds by se to podle mě vyloženě nabízelo. Jezdecké zvíře sice ve hře existuje, ale není to tak, že byste ho potkali hned na začátku. Dostanete se k němu až později v onom temném světě a až po dokončení specifického úkolu. Navíc nečekejte žádného koně nebo draka – ten tvor vypadá spíše jako velký emu nebo připomíná člunozobce. Je to trochu bizarní, ale k tomu světu to vlastně sedí. Snad se v budoucnu dočkáme i dalších mazlíčků, které budeme moct mít u základny.
Na závěr mám jednu důležitou radu- hru doporučuji hrát s bandou kamarádů. I když se dá hrát sólo, v partě je to úplně jiný zážitek. Bude se vám to hodit hlavně v dungeonech, kde jsou nepřátelé tuhý a kde padají ty nejlepší dropy. Společná taktika, kdy mág kryje záda ostatním, je prostě k nezaplacení.
Zdroje: vlastní zkušenosti, dragonwilds.runescape.com, games.tiscali.cz, zing.cz, wikipedia.org,
