Článek
Ještě ani neutichly kontroverze ohledně zahájení Olympijských her v Paříži a je tu další skandál, opět spojený se slovem „transgender.“ Tentokrát bude řeč o boxerském zápasu, v němž trans-žena Imane Khelife z Alžírska naprosto odrovnala italskou čistě ženskou soupeřku, jež z ringu odešla se zlomeným nosem.
Biologičtí muži v ženském sportu
Zápas mezi oběma „děvčaty“ trval pouze 46 sekund. Poté Italka Angela Carini odmítla alžírské soupeřce podat ruku a z ringu odešla v slzách. „Mohl to být zápas mého života, ale musela jsem říct dost, abych si zachránila život. Takovou bolest jsem v životě necítila,“ uvedla. A není se čemu divit. Síly totiž rozhodně nebyly vyrovnané.
Imane Khelife je biologický muž a její účast na olympijských hrách byla v rozporu se stanovami Mezinárodního Olympijského Výboru (MOV). Potvrdil to i prezident Mezinárodní Boxerské Asociace (IBA), Umar Kremlev. V roce 2023 byla totiž Alžířanka diskvalifikována ze všech soutěží na základě testu, jenž jasně prokázal přítomnost XY chromozomů a silné překročení limitů maximální hladiny testosteronu v těle pro účast v ženské kategorii.
Objevily se zprávy, že Carini byla varována, aby do ringu s „mužatkou“ nevstupovala. To ale nepřímo popřela Britská média, která (ač možná ne záměrně) nepravdivě uváděla, že Imane Khelife je biologická žena. Taktéž se hovořilo, že vzhledem k pravidlům MOV na olympiádě žádní trans-lidé nesportují, což je ovšem vzhledem k výše uvedeným okolnostem naprostá dezinformace.
Ve skutečnosti se letošních her účastní okolo dvou set sportovců otevřeně se hlásících k LGBT komunitě, bohužel se mi ale nepodařilo zjistit, kolik přesně v tomto počtu figuruje trans a nebinárních osob. Khelife ale rozhodně není jediná, obzvláště v boxu. Za zmínku nadále stojí určitě Lin Yu-ting z Tchaj-wanu, která byla stejně jako Alžířanka minulý rok vyloučena ze světových šampionátů z důvodu nesplnění kritérií stanovených IBA nebo třeba Filipíňan Hergie Bacyadan, jenž se cítí být mužem, ovšem nepodstoupil operační změnu pohlaví a tudíž startuje se ženami. Když se nad tím zamyslíme a vezmeme v potaz základy antropologie, asi nám dojde, že o lidská práva tu nejde.
Legalizace bití žen a výsměch pravidlům
Jako žena, de facto feministka a zároveň přítelkyně zdravého rozumu, stojím za názorem, že muži do ženských sportů nepatří. Nechápejte mě špatně, plně respektuji každého, kdo se cítí být někým jiným, ovšem nelze toto právo na sebeurčení zneužívat. „Transgenderismus“ je nebezpečný trend, který nemá s psychologií nic společného. Podíváme-li se na oficiální statistiky počtu trans-lidí v jakékoliv zemi, uvidíme extrémně strmý nárůst zhruba od roku 2015. Je logické, že s rostoucí populací budou přibývat i počty zastoupení menšin, nicméně takto prudký skok nemůže být přirozený.
A co se sportu týče, je zřejmé, že trans-ženy mají vůči ženám biologickým obrovskou výhodu. Není třeba být vystudovaný biolog, abyste věděli, že fyzická zdatnost mužů je přirozeně mnohem vyšší než u žen. Nemusí se nám to líbit, ale příroda rozhodla. Biologičtí muži, kteří by ve své kategorii byli možná průměrnými sportovci, budou mít v ženských sportech značně navrch. Není tedy nic jednoduššího, než se prohlásit za ženu a každého kdo toto jednání odporující zásadám fair-play zpochybní, označit za transfóba. Neříkám, že to je případ přímo Khelife, ale proč trans-ženy soutěží v ženských kategoriích, zatímco trans-muži jako například výše zmiňovaný Hergie Bacyadan se do mužského sportu nehrnou?
Inu, nechci nikomu křivdit, ale spousta sportovců udělá pro medaili cokoliv. Někdo zkouší doping, jiný na to jde chytře. Sport je ale od toho, aby zvítězil ten nejlepší, ovšem za předpokladu, že mají všichni stejné podmínky. Můžete nechat soupeřit různé druhy ptáků v rychlosti letu, postavíte-li ale mezi ně na startovní čáru vojenskou stíhačku, nemusíte ani zapínat stopky. Jsou zkrátka sporty, jako například automobilové závody, kde na pohlaví nezáleží, ovšem v disciplínách typu box, kde hrají roli i jiné aspekty jako je váha a podobně, by zkrátka měli být sportovci řazeni do kategorií odpovídajících jejich fyzické kondici. Mám za to, že kdyby tomu tak bylo a změna pohlaví se neprotěžovala ve všemožných médiích jako něco báječného, tak by těch transgenderových sportovkyň zdaleka nebylo tolik. Pokud by vlastně vůbec nějaké byly.
Za Italku se postavilo mnoho osobností
Názor, že muži nepatří do ženského sportu, zdaleka nesdílím sama. Účast trans-sportovkyně je ve velkém kritizována i vlivnými lidmi, jako například Elonem Muskem nebo spisovatelkou J. K. Rowling. Za Angelu Carini se nadále postavila také nezávislá konzultantka OSN pro násilí na ženách a dívkách, Reem Alsalem, nebo italská premiérka Georgia Meloni, jež ve své publikaci uvedla, že si nemyslí, že by osoby s mužskými genitáliemi měly být akceptovány v ženském sportu.
Watch this (whole thread), then explain why you’re OK with a man beating a woman in public for your entertainment. This isn’t sport. From the bullying cheat in red all the way up to the organisers who allowed this to happen, this is men revelling in their power over women. https://t.co/u32FcDTy9p
— J.K. Rowling (@jk_rowling) August 1, 2024
Na Slovensku se tradičně skvěle vyjádřil europoslanec Luboš Blaha, který kromě onoho boxerského zápasu na svém Telegramu kriticky shrnul rovnou celou Olympiádu. A negativní ohlasy na účast Khelife zaznívají i z Turecka, jelikož pravděpodobnou další soupeřkou této „mužské ženy“ bude právě turecká boxerka, držitelka zlaté medaile z Olympijských her v Tokiu, Busenaz Sürmeneli. Alžírský olympijský výbor se nicméně proti útokům na svou sportovkyni a snahám ji ze soutěže vyřadit na základě nevyhovujících výsledků testů IBA v minulých letech, silně vymezuje.
Momentálně to vypadá, že MOV nechá Khelife nadále soutěžit jelikož jsou podle nich genderové testy na chromozomy diskriminační. Mně tedy přijde diskriminační spíše to, aby „muž“ lámal ženám nosy. Mimochodem, myslím si, že kdyby Angela Carini odstoupila ještě před začátkem zápasu, byla by taktéž prohlášena za „dezoláta, co opovrhuje trans-lidmi.“ Liberální ideologie zahnala ženský sport do kouta a namísto odporu proti patriarchátu zavedla daleko horší „transpatriarchát.“ Na jednu stranu bojujeme proti genderově podmíněnému násilí a považujeme za nepřípustné,aby muž uhodil ženu, na olympiádě je ale úplně v pořádku přerazit někomu nos a říkat tomu „rovnost.“ A ne jen na olympiádě. „Male-to-Female“ tranzice zkrátka dává mužům možnost, jak se dostat mezi ženy, třeba i s nekalými úmysly.
Olympiáda jako fraška
Gender sem, gender tam, ono je to vlastně úplně fuk. Jak praví jedno staré turecké přísloví: „Když se klaun nastěhuje do paláce, nestane se králem. Z paláce se stane cirkus.“ A tímto by se daly shrnout celé Olympijské hry v Paříži. Medaile získaná pod pěti kruhy už zdaleka nebude mít takovou cenu jako kdysi, jelikož letošní hry se již zapsaly do historie svými skandály a na sportovní úspěchy si málokdo vzpomene. Zato si každý bude pamatovat dvojí metr uplatňovaný vůči Rusům, nikoliv však Izraeli a jiným válečným štváčům, urážku křesťanství deviantním ztvárněním obrazu Poslední večeře, otřesné podmínky pro sportovce včetně špinavé Seiny, ze které nejeden plavec zvracel nebo skončil na kožním a hlavně slovo transgender.
S nadsázkou tedy můžeme říci, že jednoznačnými vítězi těchto her jsou Rusové a Bělorusové, jelikož zůstali účinkování v této frašce ušetřeni a můžou se v klidu smát v hledišti, jak si nenáviděný Západ dělá ostudu. No, to se nám fakt povedlo…
