Článek
Často píši životní příběhy, které prožívám se svými dvojčaty. Nesmím ale zapomínat na mého staršího čtyřletého syna Filipa. Je to kvítko a je s ním vážně zábava. Obzvlášť co chodí do školky, je vidět jeho progres a to především v oblasti slovní zásoby. Jistě chápete, že tím nemyslím zrovna slušná slovíčka. Už od jeho útlého věku si vedu takový deníček, kam zaznamenávám, co už umí říkat a v současné době se z toho deníčku stal spíše takový hláškovník, kde jsou všechny jeho vtipné repliky. Ráda bych se tady o pár z nich s Vámi podělila. Snad přispějí k Vašemu pobavení. Přece si je nebudu nechávat jenom v šuplíku. Toto je z období tří let.
Já: „Když si budeš něco přát a hodíš korunku do kašny, tak se ti třeba přání splní.“
Filip: „Hm, tak třeba dalšího tatínka.“
K tomuto bych ráda dodala, že skutečně nejsem promiskuitní ani polyamorní nebo cokoliv podobného.
..........
Filip: „Jeee hnůj! Miluji hnůj!“
Pro pracovnice ze sociálky - opravdu nekrmím děti hnojem. Ale kdyby jo a chutnal by jim, to bych byla asi skvělá kuchařka.
..........
Filip: „Kam jdeš?“
Tatínek: „Na Bangladéš.“
Filip: „Tam nechoď, tam bude pršet!“
..........
Filip: „Máš velký prsa, vypadají jako nafouklý balónek. Prasknou ti?“
Ne, Opravdu mi prsa nepraskla, nemějte strach. A bohužel ani nemám standardně proporce Jitky Čvančarové. V tu dobu jsem totiž ještě kojila dvojčata.
..........
Filip: „A Tereza (to je náš pes) taky umře?“
Já: „Jednou ano.“
Filip: „A kdo tady bude dělat bobky?“
..........
Filip: „Mami, a až táta umře a ty umřeš, budu moct řídit auto? “
Upřímně doufám, že se toho ještě dožiju.
..........
Filip: „UHNI! Teda vlastně s dovolením jsem chtěl říct mami. A ty taky UHNI tati!“
..........
Tatínek: „Co si dáš k večeři? “
Filip: „Párek.“
Tatínek: „Párek nemáme.“
Filip: „Hmm, tak rohlík s párkem.“
..........
Nesu oblečení pro dvojčata, projdu kolem Filipa a slyším…
Filip: „Ty máš ponožky, ty vole!“
Opravdu zvláštní spojení.
..........
Já: „Ty se zlobíš?“
Filip: „Jo!“
Já: „A proč jsi naštvaný?“
Filip: „Protože jsi mě na***la!“
Hmm na to není co říct. V tu chvíli kolem procházela paní, která se málem potrhala smíchy. Už si ani nevzpomínám, čím jsem ho tak na***la.
..........
Filip běží na záchod, drží se za zadek a volá:
„Stihl jsem to, ale vypadl mi bobek na zem, nevadí?“
Myslím, že si to asi trochu nestihl, ale fakt nevadí.
..........
Hraje si na písku a vyrábí mi zmrzliny. Všechny možné i nemožné příchutě.
Filip: „Tahle ti asi nebude moc chutnat.“
Já: „Proč?“
Filip: „Protože je z kozího zadku!“
..........
Dvojčata Filipovi zbořila bunkr.
Filip: „Jste mrchy otravný! Chovejte se alespoň slušně!“
Ach ta sourozenecká láska.
Je toho vážně hromada, tak třeba pokračování někdy příště. Budu ráda když mi do komentářů napíšete hlášky Vašich ratolestí.
