Hlavní obsah
Lidé a společnost

Záchranáři v pekle vánočních svátků: když si tělo i duše stýská

Foto: Rony Mach

Vánoce mají zvláštní sílu. Osvítí to krásné — i to, co se lidé celý rok snaží nevidět. U stolu se mluví o štěstí, o lásce, o punči a rodině. Ale my, co stojíme ve dveřích cizích bytů se sanitkou pod okny, víme své.

Článek

My víme, že Vánoce jsou čas, kdy se trauma neprobouzí. Ono rovnou křičí. Vánoce mají být o teple domova. Na záchrance jsou o tom, jestli dveře vůbec někdo otevře…

Každý rok znovu: samota, alkohol, domácí násilí, suicidia, kardiaci.
Zatímco Česko peče cukroví, my sbíráme životy, které nevydržely tlak svátků.

Sváteční atmosféra dokáže být krutější než běžný den.
Pro lidi, kteří trpí samotou, depresí nebo existenciálním strachem, představují Vánoce spouštěč.
A pro záchranáře?
Další dny a noci, kdy se zapisuje trauma — do hlavy i do těla.

Když světýlka blikají a tělo už ne

Je zvláštní stát v obýváku, kde se všechno tváří živě: u stolu nedojedené cukroví, hrneček s čajem, na televizní obrazovce ztuhlý úsměv moderátorky.

A mezi tím člověk, který už tři dny neodpovídá.

Pro záchranáře to není „případ“. Je to kontrast, který se vtiskne do těla jako vypálený obraz: teplo světýlek a chlad mrtvé kůže. Psychologové říkají, že lidský mozek odfiltruje, co nezvládne. Jenže ruce nefiltrují nic. Ruce si pamatují všechno.

Samota — diagnóza, která se nevede v kartě

O svátcích neumírá jen tělo. Umírá i ticho.

Většina lidí má v prosinci někoho, kdo se zeptá: „Jsi v pořádku?
Ti, ke kterým jezdíme, nemají nikoho. Jejich příběhy končí u blikajícího stromku, kde na ně už nikdo nečeká. Samota je nenápadná. Nebudí pozornost.
A právě proto zabíjí.

Suicidia jsou tichá — až do chvíle, kdy nejsou

Prosinec je nebezpečný měsíc.
Tlak na „šťastné svátky“ je pro mnoho lidí nesnesitelný, a právě tehdy se rozhodují, že už neunesou další rok.

Záchranáři si nesou jejich slova domů:
Nemám pro koho žít.“
„Nechci být na světě, když mají být všichni šťastní.“
„Mně nepomůže už nic.

Lidé se často ptají, proč je toho o Vánocích tolik. Protože falešné světlo vytahuje skutečný stín.

Domácí násilí: když ticho po kaprovi přestane být vtipné

Tři dny pohromadě. Alkohol. Tlak. Zamčené dveře. To je pro některé rodiny předvídatelný recept na katastrofu.

Volání typu:
On mě zabije.“
„Děti křičí, prosím přijeďte.“
„Má nůž, nevím, co mám dělat.

A ty stojíš u stromku, na kterém visí papírové hvězdy, zatímco na zemi leží střepy. Tohle jsou Vánoce, které nikdo nefotí.

Sylvestr: když se lidé mění v ragdolly

Lidé si myslí, že Silvestr je hýření a obrovská legrace. Ale my víme, že opilý člověk je skrz naskrz nepředvídatelný — a často nebezpečný. Je to směs intoxikací, pádů ze schodů, rozbitých obličejů, hypotermií, brutálních úzkostí a útěků z bytů.

A do toho petardy, amputace prstů a pár lidí, kteří to prostě nepřežijí.

Kardiaci a „nechtěl jsem rušit o svátcích“

Tohle je prosincová klasika. Člověk má bolesti na hrudi už od oběda, ale nechce kazit Štědrý večer rodině. Až když se nemůže nadechnout, zavolá o pomoc.

A my slyšíme tu větu, která bolí nejvíc: „Promiňte, já jsem nechtěl rušit.“

Kdyby lidé věděli, kolik životů to každoročně stojí.

Psychologie záchranáře: tělo, které neumí zapomenout

O záchranářích se říká, že mají „nervy ze železa“. To je lež. Záchranáři mají nervy z masa a z kostí — a to, co vidí o Vánocích, se na nich podepisuje, na jejich tělech i duších. Trápí je poruchy spánku, flashbacky, zrychlené dýchání jen při vůni oleje nebo při zvuku koled, pocit viny, že nepomohli víc, rozpad vztahů, vyhoření….

Psychologové tomu říkají somatizace traumatu. My říkáme: „To, co se mi vrací ve 3 ráno.“

Proč to píšu

Protože Vánoce nejsou jen to, co je vidět. Jsou i o tom, co se odehrává v místech, kam se lidé bojí podívat.

A taky proto, že záchranáři nejsou stroj. Jsou to lidé, kteří během svátků nesou v sobě příběhy, které nikdo nechce slyšet — a přesto existují.

A možná je čas o tom mluvit. Bez světýlek, bez pozlátka. Tak, jak to je.

Zdroje

Herman, J. (1997). Trauma and Recovery. Basic Books.
Klasická publikace popisující, jak trauma ovlivňuje tělo, paměť a vztahy.

NIMH – National Institute of Mental Health (2023).
Sezónní nárůst depresí, úzkostí a suicidálních tendencí v období svátků.
https://www.nimh.nih.gov/

WHO Europe (2024).
Data o vlivu sezónních stresorů a sociální izolace na duševní zdraví.
https://www.who.int/europe

Česká společnost urgentní medicíny (SUMMK, 2023–2024).
Statistiky výjezdů ZZS: intoxikace alkoholem, domácí násilí, suicidia, STEMI, arytmie během svátků.
https://www.umkcr.cz/

ÚZIS ČR – Ústav zdravotnických informací a statistiky (2024).
Výjezdová data: kardiální příhody a úmrtnost v zimním období.
https://www.uzis.cz/

Policie ČR (2023).
Nárůst domácího násilí a krizových intervencí o vánočních svátcích.
https://www.policie.cz/

Česká psychiatrická společnost (2023).
Dopad Vánoc na pacienty s depresí, úzkostmi a suicidalitou.

American Heart Association (2023).
Zvýšený výskyt infarktů myokardu kolem Vánoc a Nového roku.
https://www.heart.org/

Štěpánek, L., & kol. (2022). Analysis of the Use of Post-Trauma Care and Crisis Intervention Among Emergency Services Personnel.
ResearchGate.
https://www.researchgate.net/publication/365199998

Česká odborná společnost pro krize a suicidologii (2023).
Trendy v suicidálním chování v zimních měsících.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz