Článek
Noc před bouří
V noci z 18. na 19. srpna 1942 se po Lamanšském průlivu rozeběhla jedna z největších tajných operací války. Dvě stě padesát britských válečných lodí mířilo k francouzským břehům. Na palubách nervózně čekalo přes šest tisíc mužů, z nichž pět tisíc byli Kanaďané.
Jejich cílem bylo francouzské přístavní město Dieppe, ležící na pobřeží Normandie. Malé město obklopené útesy, které Němci proměnili v dobře opevněnou pevnost. Vojáci věděli, že jdou do pekla. Netušili, že vejdou do historie jako hrdinové jednoho z nejkrvavějších vojenských katastrof druhé světové války.
„Měli jsme být zpátky do oběda,“ vzpomínal později jeden z mála přeživších z Essex Scottish Regimentu. Místo toho se plánovaných devět hodin akce změnilo v osudové hodiny, které navždy poznamenaly tisíce rodin a zásadně ovlivnily průběh války.
Churchill pod tlakem
Situace spojenců v létě 1942 byla kritická. Stalin zuřivě požadoval otevření druhé fronty v Evropě, aby se ulevilo sovětským vojákům bojujícím u Stalingradu. Churchill byl pod obrovským tlakem - musel něco podniknout, ale na plnohodnotnou invazi ještě nebyli připraveni.
Vznikl plán na rozsáhlý nájezd, který měl otestovat německé obrany, získat cenné informace a ukázat světu, že západní spojenci jsou stále ve hře. Původně se operace měla jmenovat „Rutter“ a uskutečnit se v červenci, ale špatné počasí a německý nálet na připravené lodě vše zkazily.
Když se rozhodli zkusit to znovu, změnili kódové označení na „Jubilee“. Nikdo netušil, jak ironicky bude tento název působit po katastrofě, která následovala.
Hodina pravdy: 4:50 ráno
Přesně v 4:50 ráno začaly první jednotky vyloďovat na pěti různých plážích podél šestnáctikilometrového úseku pobřeží. Plán byl geniálně jednoduchý na papíře: čtyři současné útoky na krajích před úsvitem, následované za půl hodiny hlavním útokem přímo na město Dieppe.
Ale už od prvních minut se vše pokazilo. Na cestě k břehu narazily spojenecké lodě na malý německý konvoj. Vypukla krátká, ale mocná námořní přestřelka, která probudila celou německou pobřežní obranu.
Moment překvapení, na kterém všechno záviselo, byl ztracen.
Peklo na Červené pláži
Nejhorší situace nastala na hlavních vyloďovacích plážích přímo v Dieppe - Bílé a Červené pláži. Vojáci Essex Scottish Regiment připluli na břeh právě ve chvíli, kdy vycházelo slunce. Místo pod rouškou tmy útočili za plného denního světla.
Němci na ně čekali z ideálních obranných pozic na vrcholcích útesů a v budovách podél promenády. Kulometná palba smetla první vlny útočníků ještě dříve, než se dostali ke břehu.
Z pěti set padesáti tří mužů Essex Scottish Regiment, kteří se vylodili na Červené pláži, se jich domů vrátila jen hrstka. Zbytek ležel mrtvý na oblázkové pláži nebo se dostal do německého zajetí.
Když se tanky nemohly pohnout
Situaci měly zachránit tanky Churchill z 14. kanadského tankového pluku, které se začaly vyloďovat o patnáct minut později. Ale oblázky na pláži se ukázaly jako nepřekonatelná překážka. Tanky se nedokázaly dostat přes mořskou zeď do města, kde by mohly podpořit malé skupinky vojáků, kterým se podařilo proniknout do centra.
„Byli jsme jako ryby v soudku,“ vzpomínal tankista. Němci na ně stříleli z protitankových zbraní z bezpečných pozic na útesech. Z osmatřiceti tanků, které se pokusily o útok, se jich většina nikdy nedostala z pláže.
Rezervy do pekla
Nejhorším rozhodnutím celého dne bylo nasazení rezerv. Spojenecké velení na palubě HMS Calpe nemělo kvůli špatnému spojení a kouři přesné informace o situaci na plážích. Když jedna malá jednotka dokázala proniknout do města a poslala optimistickou zprávu, generál Roberts uvěřil, že útok se daří.
Poslal do akce rezervní prapor Les Fusiliers Mont-Royal a Royal Marines Commando. Tito muži se vylodili přímo do smrtící palby, která si mezi nimi začala okamžitě vybírat krutou daň. Neměli nejmenší šanci ovlivnit průběh bojů.
Jatka na plážích pokračovala celé dopoledne.
Jediný úspěch v moři neúspěchů
Jediným světlým bodem celé operace byl úspěch britského komanda číslo 4 u Varengeville. Pod vedením zkušených důstojníků dokázali tito veteráni zničit německou dělostřeleckou baterii a splnit svůj úkol s minimálními ztrátami.
Ukázalo se, že s dostatečným výcvikem, lepším vedením a příznivějším terénem bylo možné německé pozice dobýt. Byla to cenná lekce pro budoucnost.
Kapitulace ve 14:00
Ve dvě hodiny odpoledne, po devíti hodinách krvavých bojů, bylo rozhodnuto o stažení. Z šesti tisíc mužů, kteří ráno vstoupili na francouzský břeh, se jich večer do Anglie vrátilo jen asi dva a půl tisíce. Zbytek ležel mrtvý na plážích nebo putoval do německého zajetí.
Více než devět set Kanaďanů zahynulo, téměř dva tisíce skončily v zajateckých táborech. Z amerických rangerů, kteří se zúčastnili své první pozemní akce v Evropě, jich polovina neměla stejné štěstí.
Krvavé lekce pro budoucnost
Lord Mountbatten, jeden z architektů operace, později prohlásil: „Nemám pochybnosti, že bitva o Normandii byla vyhrána na plážích Dieppe. Za každého muže, který zemřel v Dieppe, bylo v Normandii roku 1944 ušetřeno nejméně deset dalších.“
Byla to odvážná obhajoba katastrofy, ale obsahovala zrnko pravdy. Lekce z Dieppe fundamentálně změnily způsob, jakým spojenci plánovali budoucí vyloďovací operace.
Ukázalo se, že přímý útok na opevněný přístav je příliš nebezpečný. Proto pro D-Day vybrali široké otevřené pláže v Normandii. Dieppe také prokázalo nutnost masivní předběžné podpory leteckým a námořním bombardováním.
Zrod inovací
Z tragédie vznikly inovace. Neschopnost tanků překonat plážové překážky vedla k vývoji speciálních obrněných vozidel. Generálmajor Percy Hobart vyvinul sérii upravených tanků přezdívaných „Hobartovy kuriozity“ - vozidla s plamenomety, miny-ničiče a můstky.
Problém se zásobováním bez přístavu vyřešili Britové vynálezem přenosných přístavů Mulberry, které si přivezli s sebou na pláže Normandie.
Každá chyba z Dieppe se stala ponaučením pro D-Day.
Návrat po dvou letech
První září 1944, přesně dva roky a třináct dní po katastrofě, vstoupily do osvobozeného Dieppe jednotky 2. kanadské divize. Byli to stejní muži, kteří zde před dvěma lety utrpěli tak těžkou porážku.
„Vrátili jsme se, jak jsme slíbili,“ řekl jeden z veteránů s slzami v očích. Tentokrát přicházeli jako osvoboditelé, ne jako oběti špatně naplánované operace.
Cena poznání
Dieppe se stalo učebnicovým příkladem toho, „co nedělat“ při obojživelných operacích. Každá chyba byla pečlivě zdokumentována a analyzována.
Když 6. června 1944 spojenci konečně zahájili dlouho očekávanou invazi, mnoho prvků jejich úspěchu se dalo vysledovat zpět k tragickým lekcím z Dieppe. Široké pláže místo úzkých přístavů, masivní bombardování před výsadkem, speciální tanky pro překonávání překážek, přenosné přístavy.
Dnes na místech bývalých bojišť stojí pomníky. V Square du Canada v Dieppe připomíná památník dlouhé přátelství mezi Kanaďany a Normany. Na červené pláži jsou stále viditelné pozůstatky německých opevnění a na hřbitově v Hautôt-sur-Mer odpočívají stovky mladých mužů, kteří zaplatili za poznání nejvyšší cenu.
Historie někdy vyžaduje krutou daň za své lekce. Dieppe byla jednou z nejtragičtějších, ale nakonec možná i nejužitečnějších porážek spojenců. Bez krvavých lekcí z francouzského pobřeží by D-Day možná nikdy nebylo tak úspěšné.
Zdroje:
Operace Jubilee - útok na Dieppe z 19. srpna 1942 Vojenský historický ústav, 13. srpna 2017. Dostupné z: [https://www.vhu.cz/exhibit/operace-jubilee-utok-na-dieppe-z-19-srpna-1942/]
Operation Jubilee: The Raid at Dieppe The National WWII Museum, 7. října 2021. Dostupné z: [https://www.nationalww2museum.org/war/articles/operation-jubilee-dieppe-raid-1942]
Dieppe Raid Veterans Affairs Canada. Dostupné z: [https://www.veterans.gc.ca/en/remembrance/wars-and-conflicts/second-world-war/battle-of-dieppe]
Útok na Dieppe - Operace Jubilee Válka.cz, 24. srpna 2002 Dostupné z: [https://www.valka.cz/518-Utok-na-Dieppe-Operace-Jubilee]
The most terrible lesson of all – Dieppe Raid 1942 Normandy Then and Now, 24. září 2016 Dostupné z: [https://www.normandythenandnow.com/the-most-terrible-lesson-of-all-dieppe-raid-1942/]
Modern Memory: Dieppe Raid Juno Beach CentreDostupné z: [https://www.junobeach.org/dieppe/modern-memory/]
Odborná literatura
Atkin, Ronald: Dieppe 1942: The Jubilee Disaster. London: Macmillan, 1980.
Neillands, Robin: The Dieppe Raid: The Story of the Disastrous 1942 Expedition. Bloomington: Indiana University Press, 2005.
Thompson, R.W: Dieppe at Dawn: The Story of the Dieppe Raid. London: Hutchinson, 1956.
Stacey, C.P: The Canadian Army 1939–1945: An Official Historical Summary. Ottawa: King's Printer, 1948.