Článek
Sokol vznikl v roce 1862 v Praze. Miroslav Tyrš, estetik a tělovýchovný pedagog, a Jindřich Fügner, bohatý obchodník, ho založili s prostým cílem: vychovat fyzicky zdatné a mravně pevné Čechy. Heslo bylo přímé: „Tužme se!“ Cvičení bylo povinností. Kamaraderie hodnotou. A přináležitost k republice – to bylo od počátku ideové zakotvení, které Sokol odlišovalo od pouhého sportovního spolku.
Do roku 1938 měla Česká obec sokolská přes milion členů. Byl to největší tělovýchovný spolek v zemi.
Strahov 1938
Desátý všesokolský slet se konal v červenci 1938. Jeho kontext byl jednoznačný: Hitler v březnu zabral Rakousko. Sudetoněmecká strana Konrada Henleina destabilizovala republiku zevnitř. Na hranicích se stavěla opevnění. Mobilizace byla jen otázkou času.
Slet byl odpovědí – nejen sportovní, ale politickou.
Zúčastnilo se ho 348 086 cvičenců a přes 2,3 milionu diváků. Přijeli sokolové z celého světa – z Ameriky, z Francie, z Jugoslávie, z Polska. Sokolové z obsazeného Rakouska šli povinně pod vlajkou s hákovým křížem. Tato malá věta říká vše o době.
Průvod Prahou trval čtyři hodiny. Ulice byly plné lidí. Na Strahově měla každý den účinkovat jiná skupina cvičenců – program trval téměř celý týden. Cvičily ženy, muži, dorost, žáci. Armáda dostala nebývalý prostor: přejížděly kolony motorizovaných útvarů, letectvo předvádělo synchronizované přelety stíhaček a bombardérů, probíhaly ukázky dělostřeleckých cvičení a stavby mostů.
Prezident Edvard Beneš přijal sletový průvod z tribuny. Bylo to víc než sportovní přehlídka – byl to vzkaz do světa: Československo se nevzdá.
O tři měsíce later podepsaly Francie a Británie v Mnichově dohodu, která republice bez jejího souhlasu odebrala Sudety. Armáda, která na Strahově pochodovala, nedostala příkaz k boji.
Přísaha republice
Dominantou sletu byla skladba Františka Pecháčka nazvaná Přísaha republice. Hudbu složil Jan Seehák, básnický doprovod napsal Jaromír Hlavsa. Na ploše Masarykova státního stadionu cvičilo současně přes 30 000 mužů.
František Pecháček byl tehdy dvaačtyřicetiletý muž. Narozen 15. února 1896 v Záhornici u Nymburka, vyučen zedníkem, pak voják z povolání – v armádě sloužil do roku 1931. Ale především byl gymnastikem a sokolem. Na olympijských hrách v Antverpách v roce 1920 byl členem gymnastického družstva, které skončilo čtvrté. O dva roky později na mistrovství světa v Lublani se stal mistrem světa ve víceboji i v soutěži družstev. Po odchodu z armády vedl cvičitelské školy v Tyršově domě a vychoval generaci sokolů.
Byl to on, kdo za politického napětí roku 1938 napsal skladbu, při níž třicet tisíc mužů na Strahově složilo přísahu věrnosti republice. Historik České obce sokolské Jan Boris Uhlíř: „Byla symbolickou přísahou věrnosti národu a státu. Od Sokola se to čekalo, situace mezinárodně politická byla mimořádně vyhrocená.“
„V této velké chvíli vzpomínáme bratří, kteří vzdáleni domova přinášeli mu oběť - za věčná práva a svobodu, ve vřavě nenávistných bojů, a přece jen zvítězili. Hle jejich památka nás sílí, proto nikdo z nich nezemřel nadarmo. Stojíme pevně na jejich místech připraveni s novou silou za lepší příští své drahé vlasti i bojovati. Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Lásku k míru, klidu v srdci svého lidu věčně zachováme sami proti všem. Kdož se boji vyhýbáte, kdo se svého práva vzdáte, kdo se matky odříkáte? Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“
Muži, kteří prošli Branou borců, aby zacvičili Přísahu republice, procházeli v následujících letech v mnoha případech branami koncentračních táborů.
Byl to i případ Františka Pecháčka.
Říjen 1941: Akce Sokol
Akce Sokol bylo nacistické krycí jméno pro likvidační akci, která odstartovala v noci ze 7. na 8. října 1941 na přímý rozkaz SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha, jenž měl přímo od Hitlera jasně zadáno: Sokol musí zmizet.
Gestapo dostalo za úkol zatýkat funkcionáře – župní vedoucí, cvičitele, okresní činitele. Celkem bylo zatčeno kolem 1 500 sokolů. Většina putovala do Malé pevnosti v Terezíně a odtud do Osvětimi. Podle dnešních výzkumů se 93 % z nich nedožilo konce druhé světové války.
Pecháček
František Pecháček se po okupaci v březnu 1939 neschoval. Stal se zemským velitelem odbojové organizace Obec sokolská v odboji. Časté cesty po protektorátu skrýval pod novým povoláním – stal se pojišťovacím agentem. Organizoval pomoc vyhnancům ze Sudet. Během zimy 1941 a 1942 vedl v beskydských Horečkách u Frenštátu lyžařský kurz, v jehož průběhu vybíral vhodné spolupracovníky pro odboj.
V roce 1942 se setkal s Josefem Gabčíkem a Janem Kubišem. Chtěl je předem prověřit, zda nejsou provokatéři gestapa. Přesvědčil se, že nejsou. Ve smíchovském bytě manželů Pecháčkových se na počátku roku 1942 uskutečnila první prověřovací schůzka s Janem Kubišem – odbojáři zjišťovali, zda parašutisté nejsou agenty. Poté se Pecháček plně zapojil do pomoci parašutistům i do příprav samotného atentátu.
Po útoku na Heydricha odcestoval Pecháček s manželkou Emílií k příbuzným do Nové Paky. Tam je 20. července 1942 zatklo gestapo. Emílii po dvanácti dnech propustilo – aby ji mohlo sledovat. František zůstal ve vazbě.
Emílie Pecháčková byla definitivně zatčena 8. října 1942. V lednu 1943 ji soud v nepřítomnosti odsoudil k smrti. 26. ledna 1943 v 16:15 byla zavražděna v plynové komoře v Mauthausenu.
František Pecháček byl gestapem využit ještě jako svědek v procesu s posledním starostou Sokola Janem Kellerem. Poté byl předán do Terezína. Nevěděl, že je odsouzen k smrti. Jako vězeň číslo 50687 byl 27. ledna 1944 deportován do Mauthausenu – jako poslední ze zatčených parašutistických pomocníků. Popraven byl 3. února 1944, krátce před svými 48. narozeninami. Byl vůbec poslední obětí heydrichiády – poslední z 294 lidí, kteří v Mauthausenu zahynuli při nacistické mstě za smrt Reinharda Heydricha.
Ke spoluvězňům před popravou řekl: „Sbohem, bratři, vím, že jdu na smrt, ale nebojím se jí. Statečný muž umře jednou, jen zbabělci umírají stokrát. Umřu s klidem, protože vím, že naše oběti nebyly marné.“
Co zůstalo
Přísaha republice se na sokolských sletech hraje dodnes. Na XVII. všesokolském sletu v roce 2024 zazněly její fragmenty – zakomponoval je do své skladby autor Martin Matura, vědomě navazující na Pecháčkovo dílo.
Strahovský stadion stojí. Byl největším stadionem světa. Po válce se na něm konaly komunistické spartakiády, které převzaly sokolskou estetiku hromadných cvičení a obrátily ji ve službu totalitního státu.
Sokol byl zakázán dvakrát: nacisty v říjnu 1941 a komunisty v říjnu 1948. Pokaždé byl obnoven. Dnes má Česká obec sokolská přes 150 000 členů.
Zdroje:
X. všesokolský slet v červenci roku 1938 – VHÚ
Dostupné z: https://www.vhu.cz/exhibit/x-vsesokolsky-slet-v-cervenci-roku-1938/
Sokol František Pecháček přísahal republice – Forum24
Dostupné z: https://www.forum24.cz/sokol-frantisek-pechacek-prisahal-republice-odboj-a-spoluprace-s-parasutisty-z-vysadku-anthropoid-ho-stala-zivot
Před osmdesáti lety byl popraven František Pecháček – VHÚ
Dostupné z: https://www.vhu.cz/pred-osmdesati-lety-byl-popraven-frantisek-pechacek/
Pecháček – Česká obec sokolská
Dostupné z: https://www.sokol.eu/pechacek
Československo reprezentoval na olympiádě – ČT24
Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/ceskoslovensko-reprezentoval-na-olympiade-a-branil-v-odboji-pred-80-lety-nemci-zavrazdili-345657
Všesokolský slet – Wikipedie
Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%A1esokolsk%C3%BD_slet
