Kaufering: Pravda za seriálem. Jak vypadal skutečný koncentrační tábor z Bratrstva neohrožených

27. dubna 1945, Bavorsko. Americké jednotky postupují německou krajinou, když narazí na opuštěný tábor s hořícími baráky. Uvnitř naleznou stovky mrtvých těl a hrstku přeživších, kteří vypadají spíš jako kostry než lidé. Tuto scénu z epizody „Why We Fight“ viděly miliony diváků Band of Brothers. Jaká ale byla skutečnost?

Kaufering nebyl obyčejný koncentrační tábor. Systém jedenácti podtáborů Dachau vznikl v létě 1944 s jasným účelem: postavit podzemní továrny na nejmodernější německou stíhačku Messerschmitt Me 262. Místo kolem městečka Landsberg am Lech v Bavorsku bylo vybráno kvůli ideální geologii - vrstva štěrku až deset metrů tlustá a nízká hladina podzemní vody umožňovaly stavbu obrovských podzemních bunkrů.

Nacistické Německo už vyčerpalo jiné zdroje nucené práce, a tak poprvé od deportace všech Židů z Říše je začalo vozit zpátky - tentokrát jako otroky pro válečnou výrobu. První transport tisíc maďarských Židů z Osvětimi dorazil do Kauferingu 18. června 1944.

Kaufering byl největší ze systému podtáborů Dachau a pravděpodobně největší židovský podtáborový systém v Říši. Téměř všichni vězni byli Židé - většina z Maďarska nebo oblastí anektovaných Maďarskem.

Podmínky v Kauferingu předčily svou hrůzou i jiné nacistické tábory. Vězni často spali v špatně vytápěných a mizerně zásobovaných polozemnicích, které byly částečně zapuštěné do půdy a překryté zeminou, aby je nebylo vidět ze vzduchu.

Kolem 30 000 vězňů prošlo tábory Kaufering, včetně 4 200 žen a 850 dětí. Německá historička Edith Raim píše, že asi polovina ze 30 000 vězňů zemřela před osvobozením.

Hlavními příčinami smrti byl hlad, nemoci, popravy, deportace zpět do Osvětimi a pochody smrti. Nemoci se šířily rychlostí blesku v přeplněných, vlhkých „domcích“. Vězni dostávali nedostatečné příděly jídla, neměli žádnou lékařskou péči a byli nuceni k mimořádně těžké práci pro zbrojní průmysl.

Skutečné osvobození Kaufering IV se odehrávalo trochu jinak, než zobrazuje Bratrstvo neohrožených. Jednotky dorazily do Kaufering IV 27. a 28. dubna 1945, ale první na místě byla 12th Armored Division, 101st Airborne Division („Screaming Eagles“) dorazila až následující den.

Tábor kdysi držel více než 3 600 vězňů v nelidských podmínkách. Když SS uslyšela o blížících se amerických jednotkách, vzala většinu vězňů na pochod smrti směrem k Dachau. Ty, kteří byli příliš slabí na pochod, nechala v táboře. SS také zapálila baráky, aby zabránila osvobození.

Když americké jednotky dorazily, objevily asi 500 mrtvých vězňů. Živých nalezli jen hrstku - vyhublé kostry lidí, kteří se stěží drželi naživu.

Herec James Madio, který v seriálu hrál seržanta Franka Perconta, později vzpomínal na natáčení této epizody: „Produkční tým už měl scénu ‚nastavenou‘ - koncentrační tábor, herce, kouř, rekvizity… vše bylo na místě, když většina z nás herců dorazila. Můžete si představit naše reakce, nikdy jsme nic takového neviděli. Samotná scéna byla opravdu těžká“.

Skuteční vojáci zažívali podobný šok. „Začínaje objevením a osvobozením koncentračního tábora Ohrdruf 4. dubna 1945 až po Den vítězství byli američtí vojáci po desítkách tisíc konfrontováni se skutečnými hrůzami nacistického režimu“.

Mnoho veteránů nikdy o tom, co viděli, nemluvilo. Frank Perconte, skutečný voják, kterého Madio hrál, mu řekl: „Víš, bylo tam několik otázek, na které jsem se Franka nikdy nezeptal, a jedna z nich byla o holokaustu“.

V následujících dnech nařídila americká armáda místnímu obyvatelstvu, aby pohřbila mrtvé. To byla standardní praxe spojeneckých sil - nutit německé civilisty čelit hrůzám, které se děly na jejich území.

Seriál tuto scénu nezobrazuje, ale byla to mocná symbolika. Němci, kteří tvrdili, že „nevěděli“, byli nuceni vlastními rukama pohřbívat oběti systému, který podporovali nebo tolerovali.

Seriál zachytil emocionální dopad osvobození tábora, ale několik klíčových detailů vynechal nebo změnil:

Rozsah systému: Kaufering nebyl jen jeden tábor, ale síť 11 podtáborů rozkládající se na velkém území. Každý měl svou specializaci a hrůzné podmínky.

Účel táborů: Seriál nezmiňuje, že tábory byly stavěny speciálně pro výrobu revolučních tryskových stíhaček Me 262. Vězni budovali podzemní továrny, které měly být nepostižitelné spojeneckým bombardováním.

Pochody smrti: Když se spojenečtí vojáci blížili, SS začala evakuovat tábory a posílala vězně na pochody smrti směrem k Dachau. Tisíce vězňů zemřely během těchto pochodů.

Plány na masové vraždy: V polovině dubna Heinrich Himmler předal rozkazy od Adolfa Hitlera Luftwaffe, aby bombardovala Dachau, Landsberg a Mühldorf, které všechny měly vysokou židovskou populaci. Gaultleiter Mnichova Paul Giesler nařídil připravit plány na vyhlazení přeživších vězňů.

Jedna z nejkontroverznějších scén v Band of Brothers ukazuje, jak jsou osvobození vězni nuceni zůstat v táboře za zamčenými branami. Toto se skutečně stalo a mělo to několik důvodů.

Zdravotní důvody: Podmínky, v kterých byli vězni drženi, vedly ke ztrátě schopnosti správně trávit jídlo. Vojáci se báli, že když jim dovolí jíst cokoliv a kolik chtějí, zemřou na následky.

Prevence nemocí: V krutých podmínkách tábora se velmi šířily nakažlivé nemoci. Ponechání vězňů v táborech zajistilo, že spojenečtí lékaři je budou moci léčit, jak nejlépe dovedli. Také to omezilo potenciální šíření nemocí z táborů do zbytku osvobozeného Německa.

Dokumentace: Harrison Report, vyšetřování vedené Earlem G. Harrisonem pro prezidenta Trumana, potvrdil, že osvobození vězni skutečně zůstávali v koncentračních táborech, jen místo SS vojáků je hlídali spojenečtí vojáci.

Osvobození Kaufering IV bylo zobrazeno v druhé polovině epizody 9 „Why We Fight“ televizního seriálu Bratrstvo neohrožených (Band of Brothers). Ačkoli bylo natáčeno v Hertfordshire v Anglii, epizoda je realistickou rekonstrukcí skutečných událostí zobrazených na historických fotografiích a filmových záznamech.

Německý historik a badatel holokaustu Anton Posset pracoval se Stevenem Spielbergem a Tomem Hanksem jako konzultant, poskytl fotografie osvoboditelů a dokumentaci zpráv přeživších, které sbíral roky.

Kaufering dnes připomíná několik památníků a pamětní místa. Místo, kde stával Kaufering IV, je označeno památníkem. V nedalekém klášteře Sankt Ottilien se nachází hřbitov pro oběti transportu z 27. dubna 1945 s hebrejskými nápisy: „Mrtví židovští obět leteckého úderu na transportní vlak s židovskými vězni koncentračního tábora velitelství Kaufering z 27. dubna 1945“.

Seriál Bratrstvo neohrožených věnoval celou epizodu osvobození koncentračního tábora z důvodu, který vystihl název epizody - „Proč bojujeme“. Vojáci, kteří prošli peklem Normandie, Market Garden a Bastogne, konečně viděli na vlastní oči, proti čemu skutečně bojovali.

Seriál neukázal jen válku jako akční spektákl, ale jako morální nutnost. Kaufering a tábory jako on představovaly důkaz toho, proč bylo třeba nacismus zničit za každou cenu. I když Hollywood změnil některé detaily, podstata zůstala pravdivá - hrůza, kterou našli američtí vojáci, byla skutečná, a její zobrazení na televizních obrazovkách připomnělo celému světu, co se stane, když lidskost selže.

Zdroje:

Odborná literatura:

Webové zdroje:

Filmové zdroje: