Článek
Září 1946, Varšava. Dělníci kopají v troskách vybombardované školy na ulici Nowolipki 68. Náhle jedna z lopat narazí na něco tvrdého. V hlíně se leskne plechová konev od mléka. Když ji opatrně otevřou, najdou uvnitř tisíce dokumentů zabalených do průhledné folie. Netušili, že právě objevili největší poklad, jaký kdy byl z období holokaustu zachráněn - tajný archív, který měl světu dokázat, co se skutečně dělo.
Historik, který nechtěl zapomenout
Říjen 1939, Varšava. Město právě padlo do rukou nacistů. Zatímco většina židovských vůdců prchá, Emanuel Ringelblum zůstává. Tento drobný historik s doktorátem z Varšavské univerzity vytáhne z šuplíku prázdný sešit a začne psát: „1. říjen 1939… Dnes jsem se rozhodl vést kroniku událostí…“
Není to jeho první setkání s nacistickou brutalitou. V roce 1938 strávil pět týdnů na hranici v Zbaszyne, kde organizoval pomoc pro šest tisíc židovských uprchlíků vypuzených z Německa. Tam pochopil, jak moc je důležité dokumentovat pravdu.
Sobotní radost, která skrývala zoufalství
Listopad 1940. Nacisté uzavírají varšavské ghetto. Na necelých třech čtverečních kilometrech se tlačí téměř půl milionu Židů. Ringelblum vytváří tajnou skupinu, která se bude scházet každou sobotu pod záminkou kulturních setkání. Dají si kódové jméno Oneg Shabbat - Radost ze šabatu. Ironické jméno pro nejméně radostnou práci na světě: systematicky dokumentovat peklo, ve kterém žijí.
Do skupiny postupně přivádí historiky a spisovatele, ale i řemeslníky a děti. Každý má svůj úkol - někdo sbírá svědectví, jiný dokumentuje každodenní život, další zaznamenává německé nařízení za nařízením. Nikdo z nich neví, kdo všechno do skupiny patří. Pokud někoho chytí, nemůže prozradit ostatní.
Svědek z pekla
19. leden 1942. Do kanceláře židovské samosprávy vbíhá vychrtlý muž v rozedrané bundě. Jmenuje se Szlama Ber Winer a před třemi dny utekl smrti. Doslova. Unikl z vyhlazovacího tábora Chełmno, kde viděl, jak speciálně upravené vozy zabíjejí tisíce lidí denně výfukovými plyny.
Členové Oneg Shabbat ho zpovídají celé hodiny. Vzniká tak první detailní svědectví o nacistických vyhlazovacích táborech. Ringelblum zprávu pašuje ven z ghetta a v červnu 1942 ji čte BBC v Londýně. Pro historika je to okamžik triumfu - konečně se světu podařilo říct pravdu.
Avšak smrt již čekala za rohem.
Konve plné pravdy
Léto 1942. Nacisté začínají organizovat masové deportace z varšavského ghetta. Denně nakládají tisíce lidí do dobytčích vagonů směr vyhlazovací tábor Treblinka. Ringelblum ví, že konec se blíží. Musí archív zachránit za každou cenu.
Se svými nejbližšími spolupracovníky vybírá tři místa v ghettu. Tisíce dokumentů, dopisů, fotografií, básní, dětských kreseb balí do průhledné folie a vkládají do konví od mléka a plechových schránek. První skrýš zakopávají pod školou na ulici Nowolipki. Druhou pod budovou na ulici Świętojerska. Třetí… ta se nikdy nenašla.
Emanuel Ringelblum při tom říká svým pomocníkům: „Když už nic jiného nepřežije, tenhle archív musí svědčit světu o tom, co se nám stalo.“
Poslední návrat
Leden 1943. Ghetto je téměř prázdné. Ringelblum se se svou ženou a synem ukrývá na „árijské“ straně Varšavy. Mohl by tam zůstat v bezpečí. Ale tajně se vrací do ghetta a pokračuje v dokumentování posledních týdnů před varšavským povstáním.
Březen 1944. Někdo je udá, gestapo vníká do jejich úkrytu. Emanuel Ringelblum, jeho žena, syn a všichni, kdo je skrývali, jsou zastřeleni ve věznici Pawiak. Ze čtyřiceti členů Oneg Shabbat přežily válku jen tři osoby.
Poklad cennější než zlato
18. září 1946. Rachel Auerbachová, jedna ze tří přeživších členek Oneg Shabbat, se vrací do Varšavy. Pamatuje si přesně, kde Ringelblum archív zakopal. Po několika hodinách kopání dělníci vykopají první konev od mléka. O pár měsíců později, 1. prosince 1950, je náhodou nalezena i druhá skrýš. Třetí se dosud nenašla.
V kovových konvích a plechových schránkách bylo ukryto 35 000 dokumentů - největší kolekce židovských svědectví z holokaustu. Básně napsané dětmi před smrtí. Fotografie posledních židovských svateb. Celý archív jednoho z nejstrašnějších období lidských dějin.
Dnes je Ringelblumův archív zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Emanuel Ringelblum splnil svůj sen - světu dokázal, co se skutečně stalo.
Nechť svět čte a ví - napsal na okraj jednoho z dokumentů. Díky konvím od mléka zakropaným v sutinách Varšavy svět skutečně čte. A ví.
Zdroje:
Emanuel Ringelblum and the Creation of the Oneg Shabbat Archive, Holocaust Encyclopedia
Dostupné z: https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/emanuel-ringelblum-and-the-creation-of-the-oneg-shabbat-archive
The Oneg Shabbat Archive, Holocaust Encyclopedia
Dostupné z: https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/the-oneg-shabbat-archive
„Let The World Read And Know“ The Oneg Shabbat Archives, Yad Vashem
Dostupné z: https://wwv.yadvashem.org/yv/en/exhibitions/ringelblum/index.asp
About the Ringelblum Archive, Żydowski Instytut Historyczny
Dostupné z: https://www.jhi.pl/en/research/the-ringelblum-archive-and-the-oneg-shabbat-group/about-the-ringelblum-archive
What a Secret Archive Taught the World, United States Holocaust Memorial Museum, 18. prosince 2018.
