Stodola na statku Isenschnibbe. Nacisté zapálili slámu. Uvnitř bylo přes tisíc lidí

Na začátku dubna 1945 vydalo velení tábora Dora-Mittelbau rozkaz k evakuaci. Rudá a americká armáda postupovaly – vězni nesměli padnout do rukou spojenců a podat svědectví.

Tisíce lidí naložili do nákladních vagonů. Cíl: Bergen-Belsen, Sachsenhausen nebo Neuengamme. Vlaky nejely. Bombardování zničilo tratě. V oblasti Gardelegen uvázly transporty uprostřed ničeho.

Přibližně 4 000 vězňů z Dory a přidružených táborů se najednou ocitlo v severním Německu. Zesláblí, vyhladovělí, nemocní. Velení nevědělo, co s nimi.

Gerhard Thiele byl čtyřiačtyřicetiletý vedoucí okresu NSDAP v Gardelegen. Nepatřil k SS, nebyl vojakem, nebyl esesákem z koncentračního tábora. Byl lokálním stranickým funkcionářem – mužem, jehož posláním bylo v tuto chvíli udržet pořádek ve svém okrese.

6. dubna 1945 svolal poradu svých podřízených a předal rozkaz, který dostal o pár dní dříve od gauleitera Rudolfa Jordana: každý vězeň přistižený při loupeži nebo pokusu o útěk má být na místě zastřelen.

Ve dnech kolem 12. dubna hlásili strážci masový útěk části vězňů poblíž Letzlingenu. Thiele vydal rozkaz uprchlíky dohledat a zabít.

Pak vydal rozkaz druhý.

Na statku Isenschnibbe, asi dva kilometry od města, stála velká zděná stodola. Ve čtvrtek 13. dubna ji naplnili slámou. Slámu polili benzínem.

Odpoledne a večer přicházely kolony po sto mužích. Thiele prý stál u brány a sám část vězňů do stodoly vháněl.

Uvnitř se postupně shluklo přes tisíc lidí. Stodola se zavřela. Venku stáli strážci – příslušníci SS, vojáci Luftwaffe, místní Volkssturm, hasiči, úředníci, chlapci z Hitlerjugend.

Pak někdo zapálil slámu – podle svědků přeživších střelbou ze zbraní s fosfórovou municí.

Oheň se dvakrát podařilo udusit. Vězni dusili plameny vlastními kabáty a vězeňskými bundami.

Pak přišly fosfórové ruční granáty.

Část vězňů se pokoušela podkopat pod zdmi stodoly holýma rukama, lžícemi, vším, co měli. Kdo se prokopával na povrch, byl zastřelen strážci na obou stranách budovy.

Celkem 1 016 lidí uhořelo nebo bylo zastřeleno. Největší skupinu tvořili Poláci – vězni z pobočných táborů Dorx, kteří přežili měsíce v podzemních tunelech, kde se vyráběly rakety V-2.

Přežilo asi jedenáct mužů – sedm Poláků, tři Rusové a jeden Francouz. Někteří se skrývali pod těly mrtvých. Jiní se prokopali ven a dočkali se příchodu Američanů.

Nazítří ráno se vrátili SS a místní pomocníci. Plán byl prostý: spálit zbytky stodoly, pohřbít těla do masových hrobů přímo před stodolou, zabít případné přeživší.

Stihli pohřbít polovinu těl.

Americká 102. pěší divize vstoupila do Gardelegen 14. dubna. O den později – 15. dubna 1945 – dorazila k Isenschnibbe.

Dým se ještě kouřil.

Ve stodole a v narychlo vykopaných příkopech před ní leželo 1 016 těl.

Přeživší Rusové vojákům ukázali cestu k místu činu.

Fotografové US Army Signal Corps dorazili záhy. 19. dubna 1945 se zpráva o masakru poprvé objevila v západním tisku. Téhož dne ji přinesly New York Times i Washington Post.

Jeden americký voják, jehož jméno záznamy nezachovaly, řekl novinářům:

„Nikdy jsem si nebyl tak jistý, za co bojuji. Dřív byste říkali, že ty příběhy jsou propaganda. Teď víte, že nebyly. Tady jsou ta těla. A všichni ti lidé jsou mrtví.“

Generál Dwight D. Eisenhower nařídil, aby bylo místo masakru zachováno jako památník.

21. dubna 1945 nařídil velitel 102. divize soustředit 250 až 300 mužů z Gardelegen a okolí na náměstí. Přišli v nedělním oblečení – dostali pokyn obléct se slušně.

Pak je v doprovodu amerických vojáků a Shermanů pochodovali pět kilometrů ke stodole. Vojáci 327. ženijního praporu stáli se zajištěnými bajonety kolem místa.

Čtyři dny němečtí civilisté vykopávali těla z masových hrobů a z trosek stodoly a nesli je na hřbitov tři sta metrů od místa činu. Každé tělo dostalo vlastní hrob. Každý hrob bílý kříž nebo Davidovu hvězdu.

25. dubna 1945 uspořádala 102. divize pohřební obřad. Byl vztyčen památník s nápisem, který prohlásil obyvatele Gardelegen za odpovědné za to, aby „hroby byly navždy udržovány tak zelené, jak živá bude paměť těchto nešťastníků v srdcích svobodymilovných lidí.“

Plukovník George Lynch téhož dne promluvil k shromážděným německým civilistům:

„Německému lidu bylo řečeno, že příběhy o německých zvěrstvech jsou spojenecká propaganda. Zde se můžete přesvědčit na vlastní oči.“

14. dubna 1945, v den příchodu Američanů, přestrojil se Gerhard Thiele do uniformy řadového vojáka, opatřil si falešné doklady a uprchl z Gardelegen.

Američané ho v roce 1945 zadrželi – a z neznámých důvodů propustili.

Žil celá desetiletí v západní zóně a pak v západním Německu pod cizí identitou. Jeho manželka zůstala ve východním Německu a nikdy jeho pobyt neprozradila.

Zemřel v roce 1994 ve věku 85 let.

Identitu zemřelého muže se podařilo ztotožnit s Gerhardem Thielem teprve po jeho smrti.

Nikdy nestanul před soudem. Gauleiter Rudolf Jordan, který mu vydal původní rozkaz, zemřel přirozenou smrtí v roce 1986 v Mnichově ve věku 86 let.

Na místě statku Isenschnibbe stojí od roku 1953 pietní místo. Přebudovávalo se v sedmdesátých letech za NDR a v roce 2020 zde bylo otevřeno nové návštěvnické a dokumentační centrum. Slavnostního otevření se zúčastnil spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier.

Na hřbitově je 1 016 hrobů. Většina obětí byla Poláci – muži, kteří přežili měsíce nucené práce v podzemních továrnách na rakety, aby zahynuli čtyři týdny před koncem války v zapálené stodole.

Miloslav Nosek, syn československého ministra vnitra Václava Noska, byl podle dostupných záznamů mezi zavražděnými. Jeho otec byl o týden dříve jmenován ministrem košické vlády.

Zdroje:

Gardelegen massacre – Wikipedia
Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gardelegen_massacre

Gardelegen – Holocaust Encyclopedia, USHMM
Dostupné z: https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/gardelegen

Gardelegen Memorial – Gedenkstätte Feldscheune Isenschnibbe
Dostupné z: https://gedenkstaette-gardelegen.sachsen-anhalt.de

Gardelegen massacre – Neuengamme Memorial
Dostupné z: https://www.kz-gedenkstaette-neuengamme.de/en/history/satellite-camps/gardelegen-massacre-on-13-april-1945/

Germany inaugurates commemoration site – Times of Israel
Dostupné z: https://www.timesofisrael.com/germany-inaugurates-commemoration-site-for-one-of-last-nazi-massacres/