Článek
Jsem chudá jako kostelní myš. (Díky vlastní neschopnosti. Vím. Vím) Proto jsem s napětím očekávala nové dílko z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí zvané SUPERDÁVKA. Na internetu se na tohle téma poměrně živě diskutovalo. Co jsem svým rozoumkem tak pobrala, jedná se o sloučení dávek, které se v současnosti pobírají jednotlivě a o které se také jednotlivě žádá. Mě se týká jen Příspěvek na bydlení, snažím se vydělávat, seč mi síly stačí a děti mám už větší.
Na sociálních sítích se lidé div neklepali strachy už předem. „Ještě to není schválený!“, doufali někteří. Jsem smířená s tím, že ledasčemu nerozumím, včetně politiky, i kdybych se sebevíc snažila. Proto jsem se stala jen tichým pozorovatelem.
Co by se mohlo stát, vždyť pracuju! Kdo bude pracovat, bude mít v dávce i nějaké zvýhodnění, aby se dlouhodobí nezaměstnaní zvedli z otomanů a začali taky něco dělat. Nepatřím k těm, co se radují , že vláda s „netáhly“ konečně zatočí. Ze školy si totiž pamatuju, že sociální podpora těch, kteří se sami neuživí, třeba z důvodu, že nechtějí, je důležitá proto, že se tím drží na uzdě kriminalita. Je naivní si myslet, že když někdo zdarma dostával peníze a mohl se válet doma, požene se teď na osm až dvanáct hodin do fabriky, aby si vydělal. Spíš si v temné uličce počíhá na toho, kdo se z fabriky s výplatou bude vracet.
Navíc: chtěli by ho v té fabrice vůbec? Člověka bez praxe, pracovních návyků, zkušeností ? Bez manuální zručnosti a ochotě týmové spolupráce? Práci se snažím změnit víc než šest let. Se střední školou, ochotou učit se nové věci, s chutí do práce, protože sedět sama doma je často spíš otrava než něco, co by člověk chtěl… Vždyť člověk je tvor společenský. Troufám si tedy říct, že o hledání práce něco vím. Ani na pozice, na kterých trvale chybí lidi, mě nechtějí. Překročila jsem totiž určitý věk.
Jak je vidět, snaha někdy nestačí.
Spolu s ostatními z nejrůznějších diskusí na sociálních sítí, jsme napjatě čekali na zveřejnění kalkulačky, kde si budeme moci novou SUPERDÁVKU, která se nás osobně bude týkat, vypočítat. Je lepší být připravený. Já osobně mám konečně byt, který nazývám svým DOMOVEM. Místo, kde je dostatečný klid pro mou neklidnou mysl, kde mám opravdové zázemí, kde si dokážu odpočinout. Kde večer relaxuji a ráno piju kávu, abych do práce byla naladěná a mohla pracovat s lidmi. Budu to mít stejně i příští rok? Nebudu muset kávu přestat kupovat? Přecejen je teď dost drahá. Naštěstí nějakou máme v práci a pití kávy odpoledne je určitě nezdravé.
Konečně se kalkulačka na internetu objevila. Zjistila jsem, že se mi v ní žádné zvýhodnění toho, že pracuji, nikde neukazuje. Jako pracující člověk si v nové SUPERDÁVCE pomůžu tisíci korunami a pár desetikorunami. AHA! Sbohem kávo, měla jsem tě ráda. Dost jsem přibrala, večeře není nutná, občas i oběd vynechám. To půjde! Musí to jít!
Takže co je na té dávce tak SUPER, pane ministře? Bude na mně ( a další pracující ) odněkud muset dohlížet Superman, až se budu vracet potmě z odpolední směny, abych o těžce vydřené peníze lehce nepřišla? Notabene v době, kdy se snižuje světelný smog a ulice měst budou ještě méně osvětlené než dosud? Nebo je teď superzábavné pozorovat ty vyděšené rodiče, kteří počítají a počítají a dopočítat se nemohou, protože si pořídili děti ( diví se někdo klesající porodnosti ? Já tedy ne. ) a teď neví, který kroužek raději zruší a co budou v příštím roce vařit, aby vyšli s penězi?
Co jsem pochopila už dávno: vzdělání je základ. Chcete-li větší šanci, že budete moct kvalitně nakrmit a obléct svoje potomky, studujte. Ministerstvo vám vymyslelo dávku jménem Hlídáčkovné. Kde se tenhle název vzal? Ještě bych to chápala, kdyby se to jmenovalo „Hlídačkovné“ jako příspěvek na nějakou … hlídačku? Ale jak jsem řekla už někde na začátku: nejsem ta, co má patent na rozum a spousta věcí mi na rozum prostě nejde. Zřejmě moje chyba. Stejně jako moje neutěšená situace. Jdu si uvařit kafe, dokud na něj ještě mám. A pak zajdu do kostela. Kdoví? Třeba zabere modlení.
https://www.kurzy.cz/kalkulacka/davka-statni-socialni-pomoci/
