Článek
Úterní tragická událost v Rakousku se přece odehrála právě ve škole. Prezident je pod ochranou z titulu své funkce. Ale naše děti ? Nejsou naše děti právě to, co máme chránit nejvíc? Nejsou právě ony tím, kdo se snadno naučí, jak v nebezpečné situaci reagovat a kdo nám poradí, jak se pak máme chovat v nebezpečí my? Nemluvě o tom, že nevím, jak vaše děti, ale moje dcera se už na základce moc neučí. Je přece konec školního roku. Kdyby cvičení probíhalo na škole s využitím firem, které učí první pomoc zážitkem, mohly mít děti nejen zážitek před koncem školního roku, který by je nejspíš bavil víc než pochodování někde v muzeu, ale naučily by se i praktické dovednosti, které by se jim mohly o prázdninách dost hodit.
Kdo rozhoduje o tom, kde bude takové cvičení probíhat? Kdo dělá rozpočet na to, kolik takových cvičení může proběhnout, kolik se jich účastní lidí? S takovým člověkem bych chtěla mluvit. Chtěla bych mluvit i s ministrem školství.
Chtěla bych mu říct: „Mějte, sakra, rozum. Pomozte nám chránit to, co je pro nás nejcennější: naše děti. Jsou vnímavé a mají ohromný potenciál zachránit i dospělé lidi. Najděte odborníky a najděte peníze na to, aby taktická cvičení probíhala často a na co největším množství škol. Protože tohle je investice, která se vrátí. Děti jsou to nejlepší, co máme, často dokážou neuvěřitelně překvapit. Cvičení je pro ně zážitkem, který možná v mnohých dokáže zažehnout jiskru pro budoucí povolání .“
Jako rodič se svou práci v tomhle snažím odvádět. Na první pomoc jsme si s dcerkou hrávaly snad od jejích pěti let, absolvovala jsem nějaké kurzy první pomoci zážitkem. Vždycky jsem se totiž bála, že se dítěti něco stane a já budu bezmocně koukat. A věděla jsem, že pomůže jen to, že vezmu ten svůj strach a půjdu i s ním na kurzy, kde se první pomoc naučím prakticky. Když se totiž v nějaké stresové situaci vyděsíte, hlava vám vypne. Ale ruce pořád dokážou pracovat tak, jak se to naučily. Vaše tělo je chytřejší a rychlejší než vaše myšlení. Můžete i věřit. Transformovala jsem se z naprosté hysterky a plašana v osobu, která zůstává nad věcí i když teče krev.
Dokážete to i vy. Viděla jsem spoustu firem, které kurzy učí. Viděla jsem mladé nadšené a vtipné lektory, kteří zodpoví i ty nejhloupější dotazy (sama jsem je kladla) s úsměvem. Takový kurz je zážitek, který nezapomenete a budete si ho chtít zopakovat. Což je dobře, protože se pravidla pro první pomoc trochu mění.
Jsem rodič i prarodič. A jsem volič.
Nebude lehké si při volbách vybrat. Ale jestli se objeví strana, která slíbí, že zajistí tolik cvičení záchranných složek, kolik jen bude možné, pro školy, nemocnice, domovy seniorů - my třeba máme důchoďák od školy coby kamenem dohodil, žáci by mohli pomáhat s evakuací seniorů, strana, která masivně podpoří výuku první pomoci na ZŠ, je mým jasným favoritem.
Nevěřím na zámky, zákazy atd… Věřím na připravenost, odhodlanost a sebevědomí.
Zdroj:
https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/praha-cviceni-hrad-izs-policie-zachranka-reakce-utok-aktivni-
utocnik.htmlhttps://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-policie-zasahuje-ve-skole-ve-styrskem-hradci-na-miste-jsou-patrne-mrtvi-278764
