Článek
Nešťastné dítko se nachází v prostoru samoobslužných pokladen, které mám za zády. Snažím se ovládat a soustředit na práci. Přecejen pracuji s penězi, za které nesu odpovědnost.
Když ale řev nabere na intenzitě, otočím se. Právě včas, abych zachytila pohledem mladou matku v hezkých letních šatech, jak si asi tříletého chlapečka šikovně chytila jednou rukou a druhou ho začala vyplácet na zadek, co jí síly stačily. „Přestaňte třískat to dítě!!!“, zařvala jsem na ni. Kromě mě nikdo nic. Přestala. Posbírala nákup i stále ječící dítě a odešla.
To jako fakt? To se ještě dnes děje? Násilí na dětech? Úplně bezprostředně, jako by kolem vás nestály mraky lidí? To se nestydíte, matky, které tohle svým dětem děláte?
Hnus, velebnosti. Fakt nemám slov. Najděte si psychologa. Zpracujte svoje problémy.
Nevybíjejte si frustraci na těch, kteří vám mají věřit a pro které jste celý svět.
I oni to jednou budou chtít někomu vrátit.
