Článek
Moje mladší dcera se s inkluzí na základní škole taky setkala. Dnes je na střední a upřímně se raduje, že nikoho vyžadujícího speciální přístup ve třídě nemají.
„Vy jste tu pomalejší spolužačku moc rádi neměli, viď?“ nedá mi to. Její názor mě upřímně zajímá. Moje dcera je velmi citlivá a empatická, tak mi moc nejde do hlavy všechno to, co jsem o její interakci se spolužačkou, říkejme jí třeba Žofie, za dobu povinné školní docházky mojí ratolesti slyšela.
„No, to teda neměli!“, zatváří se znechuceně.“ „Líbilo se nám, že měla tu asistentku. Ta to totiž pojala výborně a nepomáhala jen jí, ale napovídala i nám, když šla po třídě a zahlídla, že někde tápeme. Se Žofií to byla otrava a byla dost nechutná. Si představ, jak se nám chlubila ve čtrnácti, jak si píše sprosťárny s klukama. Fuj.“
„Nejspíš chtěla být taky něčím zajímavá. Chtěla, aby mezi vás nějak zapadla. Stejně to ale nechápu. Ty jsi přece fajn holka, ráda pomáháš lidem. Já bych myslela, že i jí bys ráda pomohla. Tak tomu odsouzení nerozumím.“
„Víš co? Jí by bylo mnohem líp ve škole, kde by byli všichni tak nějak jako ona. Ne s námi. Ona nám prostě nerozuměla. My jsme nerozuměli jí. Ano, my jsme jí pomáhali rádi. Ze začátku. Třeba v první třídě. To jo. Ale pak už…,“ dlouze se zamyslí. Upije ze svého hrnku se zeleným čajem a řekne: „Když pomáhám menším dětem, oni jsou za tu pomoc rádi a vidím, že jim to k něčemu je. Příště to už umí sami. Nebo třeba jim pomůžeš dvakrát, ale chytí se a ty vidíš, že jsi je to naučila. Máš radost. U ní to ale k ničemu nevedlo. Byla neschopná pořád. A to tě jednoho dne bavit přestane,“ dodává tvrdě.
Tak to trochu vypadá, že inkluze nefunguje tak, jak jsem si to představovala já a možná i jiní lidé. Jsem si totiž jistá, že to, co mi dcera řekla, není jen její názor. Vyjadřuje postoj celé třídy k Žofii. Byla nejslabší článek a třída jí to dávala znát. Často plakala, ale hodně se i vztekala a to se dětem nelíbilo. Myslím, že se jí spolužáci trochu báli. Nikdy nevěděli, kdy něco takového nastane, co jejich spolužačku rozčílí a začne vyvádět.
Třeba se pletu, ale z mého pohledu to moc nevypadá, že by zařazení Žofie do normální třídy její spolužáky naučilo toleranci k jinakostem. Spíš naopak.
A pak jsou tu vzory pro naše děti z internetu: Tiktokeři, Youtubeři, Influenceři.
Lidem, kteří jsou jiní, dávají svou pozornost, posmívají se jim a těží z toho peníze.
Tak k čemu nám ta inkluze je?
https://www.youtube.com/watch?v=YFGSHAc1CjA
https://www.youtube.com/watch?v=iIx-
iLQazfUhttps://www.youtube.com/watch?v=rb6BCAw6-Ew
