Článek
Doma jsem obálky otevřela s mírnou nechutí. Co mi můžou chtít? Do svých pořadů mě jako hvězdu nejspíš nezvou. Asi to bude něco jiného.
A bylo. Peníze chtějí. Dřív jsem od poplatků byla osvobozená, protože rádio neposlouchám a na Českou televizi se nekoukám. Dřu v práci dvanáct hodin, abych na všechno měla. I tak z jednoho platu stěží vystačím. Po práci se chci bavit. Uvolnit. Abych mohla další den vstát a znovu vyrazit.
Zdražilo, co mohlo. I jízdné do mé "milované “ práce bude od příštího roku dražší. Na dávky nárok nemám, výpověď v práci si dát netroufnu. Platím si internet. Tam je všechno. Pro mě dost informací i zábavy. Víc toho nepotřebuju. Opravdu. Žádná Česká televize mě nezajímá. Chodím do knihovny. A platím roční poplatek. Platím Primě, abych se mohla koukat na Zrádce. Zaplatím míň než v kině, dáme si s dcerou něco dobrého a propadneme se do jiného světa.
„Ty poplatky asi zruší“, mami. „Opravdu? To beru!“, usměju se a podívám se dceři do těch bezelstných modrých očí. Sklopí je k zemi. „Ale říkali, že kvůli objektivní zprávám, kvůli pravdě, to není dobře nebo co.“
V hlavě mi naskočí vzpomínka na konkurz jedné televize. Tiše sedím a poslouchám ostatní komparzisty. „Hele, já ten invalidní důchod tenkrát nechtěla, záda zlobily, ale cítila jsem se blbě, že mi to doktorka nutila. Dneska jsem ráda, že to mám, mám svý jistý, přivydělám si tady“.., říká žena po mé levici sousedce.„Jó, komparz, to miluju", říká muž naproti svému sousedovi. „Je legrace, poznáš lidi a vyděláš prachy.“ Na poznámku jeho souseda, že komparzem se zase tolik vydělat nedá, se dozvídáme, že „Někdy náhodou dá. Nejvíc jsem vydělal, když jsem točil nějakej dokument pro Českou televizi. Hrál jsem sebevražednýho atentátníka, celej v černým, za to bylo za půl hodiny asi pět tisíc tenkrát. “
„Nedělej si s tím starosti“, pohladím dceru po vlasech. „Já si je taky nedělám. Pravda vždycky vyjde najevo. Sama.“
Nechci platit nic navíc. Snad žiju ve svobodné zemi a sama si můžu rozhodnout, co chci platit. Jestli je to YOUTUBE bez reklam, Prima plus, One play s oblíbeným seriálem o doktorech…Nechte to laskavě na mně! Jsou to moje peníze!
Moje vydřený peníze, kdy se musím usmívat na lidi, kterým bych se štítila podat ruku, řešit dokola hlouposti typu: “ Tohle mělo stát o dvě koruny míň!" „A to vám, babi nevadí platit za kraviny v televizi mnohem víc?“
ZRUŠTE TO!!!! SAMA SI VYBERU, CO SI ZAPLATÍM.
