Článek
Pracuji s lidmi. Nejlíp, jak umím. Ať se snažím jakkoliv, není to procházka růžovou zahradou. Když mám volno, vyhledávám ticho a klid.
Chtěla jsem si pustit film. Ale kvůli hluku z venku si musím nasadit sluchátka a pustit z telefonu YouTube. Zaměstnanci města se věnují sekání trávy. Jezdí s traktůrky, popocházejí se strunovými sekačkami. Sakra!
Včera večer jezdil kolem našeho paneláku kluk se sekačkou. Předevčírem soused u vedlejšího domu.
Nenávidím zvuk motorů a dráždí mi nervy víc než zvuky, které jsou slyšet v čekárně na zubním. Jsem už stará, podrážděná a pracuji s lidmi. Ve volném čase chci klid! Klid a ticho!!!
Když jsem byla malá, táta se s ostatními muži na sídlišti domluvil a jedno sobotní ráno věnovali posekání trávy okolo našich domovů. KOSOU!
Proč už to dneska nejde? Proč město nezaměstná sekáče, kteří se kosou umí ohánět, ale pořád musíme poslouchat kravál ze strunových sekaček, traktůrků a podobně? I listí se musí uklízet pomocí motorových fukarů. PROČ?!
Je to ekologičtější? V rámci green deal? Mhmmmmm… spíš ne!
Ekonomičtější? Kolik stojí taková kosa a brousek? Nemám ponětí, sama zahradu nemám. Ale pochybuju, že by strunová sekačka stála míň.
TAK PROČ?!!!!
