Článek
Bylo to tak:
Sedím si pěkně v práci a vzorně pracuji, fronta zákazníků neubývá a já markuju jako o život. Periferním viděním zachytím chlapíka po své levici. Zvědavost mě donutí omluvit se zákazníkům na pravé straně a otočit se k dotyčnému celým tělem:„ Čím posloužím, pane?", usměju se. ( Nejspíš chce koupit cigarety ).
Dotyčný mě překvapí sdělením, že hledá ženu. To mi na chvíli bere dech, upravím si vlasy, trochu se narovnám a sjedu pána pohledem od hlavy ke špičkám tenisek. ( Je starší a zdá se o dost menší než já. Ale jsem ve věku, kdy už prince na bílém arabském plnokrevníkovi nečekám. Navíc: třeba je hodnej. Nebo pohádkově bohatej a hned teď mě odveze na svůj zámek. Konečně je to tady: štěstí, láska, bohatství. A všechno tak nečekaně! V úterý odpoledne. Jen tak. Zničehonic. Možná se na stará kolena vdám! Co tomu asi řeknou děti? )
Bohužel se ukázalo, že pán už manželku má. A tu tady teď hledá. Usmívala jsem se a zírala na něj. Neměla jsem totiž nejmenší tušení, co po mně vlastně chce. Obchod není klub, je veřejnosti běžně přístupný, kdokoliv může přijít a hledat si v něm kohokoliv nebo cokoliv. Navíc dnes drtivá většina lidí má mobilní telefony. I ti starší. Čekáte-li příliš dlouho, stačí partnera vytočit. A hned víte, na čem jste.
Opatrně jsem namítla, že nevím, jak jeho žena vypadá. Pán kontroval sdělením, že má s sebou hůlku. Přemýšlela jsem až se mi z hlavy kouřilo, ale moje krátkodobá paměť se s věkem dost zhoršila. Pardon. Ale žádnou paní s hůlkou jsem si vybavit nedokázala, potom jsem si jich zase vybavila několik za sebou. Ty tu ale byly nejspíš dopoledne… . Pán mi svěřil, že má o ženu strach, vždyť ona je v obchodě už nejmíň hodinu. ( Já osobně to u ženy nepovažuji za něco zvláštního. Sama jsem schopná strávit v jednom obchodě i několik hodin, když mám čas.)
Nezbylo mi, než pánovi doporučit, aby se po obchodě prošel a ženu našel sám. Čekali na mě ostatní zákazníci.
Za chvíli byl zpátky. Prozradil mi, že jeho žena v obchodě není, pozdravil a odešel.
Nevím, jak ten příběh dopadl. Snad dobře. Zítra jdu zase do práce. Trochu se bojím.
Co kdybych se tam zítra ztratila já?
