Hlavní obsah
Automobily a doprava

Chrysler Turbine Car: Rodinný vůz poháněný turbínou jako proudové letadlo

Foto: Karrmann / Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0 https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/

Chrysler Turbine Car z roku 1963 vystavený v muzeu Waltera P. Chryslera.

V době kosmických závodů chtěl Chrysler změnit automobilový svět. Postavil vůz, který zněl jako proudové letadlo a dokázal jezdit i na mexickou tequilu.

Článek

Je podzim roku 1964. Na poklidném americkém předměstí parkuje před rodinným domem elegantní bronzové kupé. Sousedi si ho okamžitě všimnou. Vypadá jinak než ostatní vozy zaparkované v ulici. Je uhlazenější a působí dojmem, jako by přijelo z budoucnosti.

Jeho nový majitel usedá za volant a otočí klíčkem. Místo hlubokého burácení osmiválce se ozve vysoký svištivý zvuk připomínající startující proudové letadlo. Několik lidí vyjde před dům. Děti si ukazují na neobvyklý automobil prstem. Někteří sousedé se dokonce ptají, zda nejde o tajný vojenský experiment.

Nikdo z nich tehdy netuší, že se právě dívají na jeden z nejodvážnějších projektů v historii automobilového průmyslu. Chrysler totiž nechtěl postavit jen další automobil. Pokusil se vytvořit náhradu za pístový motor a změnit budoucnost dopravy.

Amerika snila o světě bez pístových motorů

Šedesátá léta byla dobou mimořádného optimismu. Spojené státy a Sovětský svaz soupeřily o prvenství ve vesmíru. Každý rok přinášel nové rekordy v letectví i raketové technice. V roce 1961 obletěl Jurij Gagarin Zemi. O několik let později už NASA připravovala program Apollo, který měl dopravit člověka na Měsíc.

Mnoho odborníků tehdy věřilo, že klasický automobilový motor představuje technologii minulosti. Zdálo se logické, že stejně jako vrtulová letadla ustoupila proudovým strojům, jednou zmizí i pístové motory v automobilech.

Právě v této atmosféře začal Chrysler investovat do technologie, která měla změnit pravidla hry.

Foto: Anefo / Wikimedia Commons. Public domain.

Turbínový automobil Chrysler.

Když Chrysler vsadil na technologii z letectví

Práce na turbínových motorech začaly už v první polovině padesátých let. Inženýři Chrysleru byli fascinováni úspěchy proudových motorů. Ty umožňovaly letadlům dosahovat rychlostí, o kterých se ještě před několika desetiletími nikomu ani nesnilo.

Otázka byla jednoduchá. Pokud může plynová turbína pohánět letadlo ve výšce několika kilometrů, proč by nemohla pohánět automobil na silnici?

První experimentální vůz s turbínovým motorem představil Chrysler v roce 1954. Následovaly další prototypy a každá nová generace přinášela zlepšení výkonu i spolehlivosti. Automobilka během vývoje investovala miliony dolarů a vytvořila několik generací motorů, které byly stále blíže běžnému provozu.

Na začátku šedesátých let už bylo jasné, že projekt přerostl hranice pouhého experimentu.

Automobil, který vypadal jako z budoucnosti

Roku 1963 představil Chrysler světu svůj nejodvážnější výtvor. Chrysler Turbine Car.

Nešlo o koncept určený pouze na výstavy. Vůz byl plně funkční a navržený pro každodenní používání. Karoserii vytvořila slavná italská společnost Ghia, která automobilu vtiskla elegantní a nadčasové tvary.

Bronzový lak nazvaný Turbine Bronze nebyl náhodnou volbou. Každý detail měl připomínat technologii ukrytou pod kapotou. Turbínové motivy se objevovaly v interiéru i na vnějších ozdobných prvcích.

Celkem vzniklo pouze 55 exemplářů. Už tehdy šlo o mimořádně vzácný automobil.

Foto: Rochkind / Wikimedia Commons, licence CC BY 3.0. https://creativecommons.org/licenses/by/3.0/

Chrysler Turbine Car vystavený v pavilonu Chrysleru na Světové výstavě v New Yorku v letech 1964 až 1965.

Motor, který neměl písty

Největší revoluce se samozřejmě skrývala pod kapotou.

Motor Chrysler A831 neobsahoval písty ani klasický rozvod. Fungoval na principu plynové turbíny podobné těm, které využívají proudové motory letadel.

Vzduch byl nasáván do kompresoru, stlačován, následně smíchán s palivem a spalován. Vznikající proud horkých plynů roztáčel turbínová kola, která vytvářela výkon pro pohon vozidla.

Motor dosahoval výkonu přibližně 130 koní, vytvářel vysoký točivý moment a díky charakteru turbíny pracoval mimořádně plynule. Obsahoval výrazně méně pohyblivých součástí než běžný spalovací motor, přibližně 60 pohyblivých součástí. Srovnatelný pístový motor jich měl několik set. To znamenalo nižší opotřebení a potenciálně vyšší spolehlivost. Chrysler odhadoval, že při sériové výrobě by životnost turbínového motoru mohla výrazně překročit tehdejší pístové agregáty.

Pro řidiče byl však nejvýraznější zvuk. Automobil nevydával typické dunění amerických osmiválců. Místo toho se ozývalo charakteristické svištění, které lidem připomínalo letadlo připravující se ke startu.

Foto: Prova MO / Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0. https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/

Motorový prostor vozu Chrysler Turbine Car z roku 1963.

Vůz, který dokázal jezdit téměř na cokoli

Schopnosti motoru tím ale nekončily.

Jednou z největších výhod byla mimořádná palivová flexibilita. Turbína si dokázala poradit s benzínem, naftou, petrolejem i leteckým palivem. Chrysler během veřejných prezentací rád demonstroval, jak univerzální jeho technologie je.

Nejslavnější ukázka se odehrála v Mexiku, kde motor úspěšně fungoval na tequilu. Přestože šlo především o reklamní demonstraci, zpráva obletěla svět a výrazně přispěla k legendě celého projektu.

V době, kdy většina automobilů vyžadovala přesně definované palivo, působila podobná schopnost neuvěřitelně.

Foto: Greg Gjerdingen / Wikimedia Commons, licence CC BY 2.0. https://creativecommons.org/licenses/by/2.0/

Turbínový motor automobilu Chrysler Turbine Car z roku 1963.

Největší automobilový experiment své doby

Pak přišel krok, který neměl obdoby.

Chrysler se rozhodl svěřit automobily běžným lidem. Padesát vozů bylo zařazeno do rozsáhlého testovacího programu. Vybraní řidiči dostali automobil na několik měsíců a používali ho stejně jako jakýkoli jiný rodinný vůz.

Do programu se zapojilo více než dvě stě řidičů ve 133 amerických městech. Vozy během testování ujely přes 1,6 milionu kilometrů.

Lidé byli fascinováni. Mnozí později vzpomínali, že při každém tankování odpovídali na otázky desítek zvědavých kolemjdoucích. Někteří kolemjdoucí si mysleli, že jde o prototyp z tajného vojenského programu. Jiní byli přesvědčeni, že se dívají na automobil z daleké budoucnosti.

První dojmy byly velmi pozitivní. Řidiči oceňovali plynulý chod motoru i neobvyklý zážitek z jízdy. Chrysler získal dojem, že se jeho sen skutečně blíží realitě.

Foto: Oaktree b / Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0. https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/

Detail výfuku vozu Chrysler Turbine Car.

Proč se turbínová revoluce nikdy nekonala

Nadšení inženýrů však začalo narážet na problémy, které nebylo snadné překonat.

Největším zklamáním se stala ekonomika provozu. Turbínový motor sice spolehlivě fungoval, ale jeho spotřeba se v praxi pohybovala na úrovni běžných amerických automobilů své doby. Technologie, která měla představovat budoucnost, tak nenabízela dostatečně přesvědčivou výhodu oproti již zavedeným pístovým motorům.

Další nevýhodou byla pomalejší reakce na prudké přidání plynu. Řidiči byli zvyklí na okamžitou odezvu pístových motorů, zatímco turbína potřebovala určitý čas k dosažení požadovaného výkonu.

Ještě větší problém představovaly náklady. Výroba motoru byla složitá a drahá. Automobilka by musela investovat obrovské prostředky, aby mohla zahájit skutečně masovou produkci.

Právě ve chvíli, kdy se turbínové automobily zdály být nejblíže sériové výrobě, začala se měnit pravidla hry. Ve Spojených státech sílily požadavky na snižování emisí a ochranu životního prostředí. Přizpůsobit turbínový motor novým normám by bylo komplikované a finančně náročné.

Sen o turbínových automobilech se začal rozplývat.

Konec snu za miliony dolarů

V druhé polovině šedesátých let Chrysler projekt definitivně ukončil.

To nejbolestivější mělo teprve přijít. Většina vyrobených automobilů byla zlikvidována. Automobilka se obávala vysokých nákladů na jejich údržbu a nechtěla nést odpovědnost za unikátní technologii v soukromých rukou.

Automobily, které ještě nedávno představovaly budoucnost, mizely jeden po druhém. Z pětapadesáti vyrobených vozů přežilo pouze devět exemplářů.

Právě tato skutečnost dnes výrazně přispívá k jejich legendárnímu statusu.

Foto: ChrysGreg Gjerdingen / Wikimedia Commons, licence CC BY 2.0. https://creativecommons.org/licenses/by/2.0/

Chrysler Turbine Car z roku 1963.

Poselství z alternativní budoucnosti

Když se dnes některý z dochovaných Chryslerů Turbine Car objeví na výstavě nebo veteránském srazu, okamžitě přitáhne pozornost. Nejen kvůli své vzácnosti, ale především kvůli příběhu, který představuje.

Tento automobil totiž ukazuje svět, který mohl existovat. Svět, ve kterém se automobilky vydaly jinou cestou než k dnešním spalovacím motorům nebo elektromobilům.

Když dnes některý z těchto vzácných vozů nastartuje, neozve se pouze zvuk neobvyklého motoru. Je to ozvěna éry, kdy automobilky neusilovaly jen o vylepšení stávajících technologií, ale pokoušely se přepsat pravidla celé hry. A právě proto zůstává Chrysler Turbine Car jednou z nejfascinujících slepých uliček automobilové historie.

Seznam použitých zdrojů:

1. WIKIPEDIA. Chrysler Turbine Car [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Chrysler_Turbine_Car

2. WIKIPEDIA. Chrysler turbine engine [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Chrysler_turbine_engine

3. AUTOMOTIVE HISTORY. May 15, 1962 – Chrysler Turbine car prototype is introduced [online]. Dostupné z: https://automotivehistory.org/chrysler-turbine-car/

4. HAGERTY DRIVERS FOUNDATION. The Chrysler Turbine Car: Engineering a Revolution [online]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=fOIrB1fwVPc

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz