Článek
Byla to obyčejná výprava, jakých se v Sovětském svazu pořádaly stovky. Devět mladých turistů, všichni zkušení horolezci, se vydalo do nehostinných hor severního Uralu, aby si otestovali své dovednosti a získali vyšší turistickou kvalifikaci. Nikdo netušil, že se jejich jména navždy zapíšou do dějin jako součást jedné z největších záhad 20. století.
Co přesně se stalo té mrazivé noci na přelomu ledna a února 1959? Proč byli členové výpravy nalezeni mrtví, polonazí, s děsivými zraněními, která podle některých připomínala náraz auta? A proč měl jeden z turistů jazyk doslova vytržen z úst? Po více než šedesáti letech se zdá, že švýcarští vědci přišli s věrohodným vysvětlením – a klíčem k němu byl animovaný film Ledové království.
Zní to jako špatný vtip, ale ve skutečnosti právě technologie vyvinuté pro realistické zobrazení sněhu ve filmu Ledové království umožnily vědcům vytvořit průlomové simulace. Johan Gaume, expert na sněhové laviny z prestižního Švýcarského federálního technologického institutu (EPFL), se inspiroval prací animátorů Disney. Jejich modely sněhových lavin byly natolik precizní, že mohly být přizpůsobeny pro seriózní vědecký výzkum.
A tak se Gaume spojil se svým kolegou Alexandrem Puzrinem a společně vytvořili počítačové simulace, které konečně objasnily, co se mohlo osudné noci stát. Jejich výzkum se neomezoval pouze na technologii Disney – pečlivě analyzovali dobové meteorologické záznamy, topografické mapy a svědectví zachovaná v archivních dokumentech. Postupně se jim podařilo zrekonstruovat podmínky, které mohly způsobit jednu z největších záhad moderní historie.
Při vývoji simulace Gaume nejprve kontaktoval odborníky z filmového průmyslu, aby pochopil, jakým způsobem jsou animace sněhu a lavin ve filmech vytvářeny. Disneyho animátoři použili pokročilé matematické modely k zachycení dynamiky pohybu sněhu v reálném čase. Přestože jejich primárním cílem bylo vytvořit vizuálně přesvědčivý efekt pro diváky, ukázalo se, že stejné principy lze aplikovat i na vědecký výzkum.
Vědci tedy implementovali podobné modely do svého výzkumu a vytvořili digitální rekonstrukci svahu hory Cholat Sjachyl. Díky pokročilé fyzikální simulaci byli schopni určit, jak se sněhová masa mohla pohybovat, jaké síly působily na těla turistů a proč jejich zranění odpovídala účinkům malé, ale extrémně nebezpečné deskové laviny.
Při simulaci vědci zohlednili nejen samotnou fyziku sněhu, ale i biologické aspekty lidského těla pod tlakem laviny. Na základě dostupných údajů modelovali, jak by se těla turistů chovala při různých scénářích – jaký úhel svahu byl kritický pro spuštění laviny, jak rychle se masa sněhu pohybovala a jakým způsobem mohla jednotlivé oběti zasáhnout. Výsledky byly ohromující: podle simulace lavina nemusela být obrovská, ale měla přesně takovou sílu a strukturu, aby způsobila devastující zranění, která odpovídala zraněním nalezených těl.
Představte si to: Devět promrzlých turistů si rozbíjí tábor na svahu hory Cholat Sjachyl, což v jazyce místních Mansijů znamená Mrtvá hora. Už samotný název jako by předpovídal tragédii. Aby stan lépe ukotvili, vykopou do svahu mělkou plošinu. To však naruší jemnou rovnováhu sněhové vrstvy. Nehrozí okamžitá lavina – ale tikající bomba je připravena.
Vítr jejich stan v noci postupně zavane čerstvým sněhem a zvyšuje tlak na nestabilní podloží. A pak, několik hodin poté, co výprava usíná, se katastrofa spouští. Lavina, která není žádným masivním horským sesuvem, ale spíše náhlým uvolněním sněhové desky, se zřítí přímo na stan.
Členové výpravy jsou v šoku. Nemohou se nadechnout, těžký sníh je drtí. Někteří z nich jsou zraněni. V panice rozřezávají stan zevnitř a prchají do noci, bosí a polonazí. Venku je -30 °C. Kdo nebyl zraněn lavinou, nakonec umírá na podchlazení.
Zajímavé je, že tento přístup vyvolal v odborné komunitě rozporuplné reakce. Zatímco někteří vědci uznali inovativnost a vědeckou preciznost studie, jiní namítali, že závěry jsou stále spekulativní a nemohou s jistotou vysvětlit všechny nejasnosti případu. Někteří kritici upozorňovali na to, že se stále nepodařilo objasnit, proč se turisté rozutekli do mrazivé noci, nebo proč se na některých tělech našly stopy radiace. Jiní však argumentovali, že právě kombinace fyzikálních simulací s historickými fakty nabízí nejvěrohodnější vysvětlení doposud záhadného incidentu.
Tento výzkum také otevřel dveře pro další interdisciplinární spolupráci mezi filmovým průmyslem a vědou. Gaume a jeho tým se začali zajímat o možnost využití podobných simulací i pro předpovědi lavin v reálném světě, což by mohlo pomoci zabránit budoucím tragédiím. Ukázalo se, že kreativní technologie vyvinuté pro zábavu mohou mít velmi praktické využití v seriózním výzkumu – a že někdy i pohádky mohou přispět k řešení skutečných záhad.
Mnoho konspiračních teorií tvrdí, že členové výpravy byli napadeni mimozemšťany, tajnými vojenskými jednotkami nebo že se stali obětí neznámé přírodní síly. Jak ale vysvětlit podivná zranění, jako jsou chybějící oči nebo jazyk jednoho z turistů?
Odpověď je bohužel mnohem prozaičtější. V době, kdy byla těla objevena, již ležela několik týdnů v otevřeném terénu. Divoká zvířata a přírodní rozklad měly dostatek času na to, aby způsobily poškození měkkých tkání, které se mnohým zdály nadpřirozené.
Švýcarská simulace deskové laviny je zatím nejpřesvědčivějším vysvětlením Djatlovovy tragédie. Nejenže odpovídá na otázky ohledně způsobu smrti, ale také vysvětluje, proč se na místě nenašly typické známky laviny – menší sesuv sněhu byl natolik specifický, že zanechal jen minimální důkazy.
Ale co když to není celá pravda? Co když se pod povrchem stále skrývá něco, co věda nedokáže vysvětlit? Djatlovova výprava možná zůstane navždy jedním z největších tajemství horolezecké historie – ať už jí rozumíme jakkoli.
A co si o tom myslíte vy? Přesvědčila vás věda, nebo stále věříte na něco nevysvětlitelného? Napište svůj názor do diskuze!
Pokud Vás toto téma zaujalo, doporučuji Vám můj další článek na toto téma:
Seznam zdrojů:
1. Gaume, J., Puzrin, A. (2021). Mechanisms of slab avalanche release and impact in the Dyatlov Pass incident in 1959. Communications Earth & Environment. [cit. 25.02.2025]. Dostupné z: https://www.nature.com/articles/s43247-020-00081-8
2. Has science solved one of history’s greatest adventure mysteries? National Geographic. [cit. 24.02.2025]. Dostupné z: https://www.nationalgeographic.com/premium/article/has-science-solved-history-greatest-adventure-mystery-dyatlov
3. The Dyatlov Pass mystery and what a research article can trigger. ETH Zurich. [cit. 26.02.2025]. Dostupné z: https://ethz.ch/en/news-and-events/eth-news/news/2022/03/the-dyatlov-pass-mystery-and-what-a-research-article-can-trigger.html
4. Swiss scientists uncover possible cause of mysterious hiking accident in Russia. SWI swissinfo.ch. [cit. 25.02.2025]. Dostupné z: https://www.swissinfo.ch/eng/business/swiss-scientists-uncover-possible-cause-of-mysterious-hiking-accident-in-russia/46331220
