Projekt Atlantropa: Megalomanský plán na vysušení Středozemního moře

Středozemní moře působí jako věčnost. Je tu déle než státy, déle než národy, déle než jazyky, které se kolem něj mísily a zanikaly. Jeho pobřeží pamatuje říše, které věřily, že budou trvat navždy. Řím. Byzanc. Osmanská říše. Všechny zmizely. Moře zůstalo.

Na počátku 20. století se však objevuje myšlenka, že i tato věčnost je vlastně jen technický problém. Že voda je dočasná překážka, kterou lze odstranit. Že tam, kde dnes kotví lodě, mohou zítra stát města. Že moře není osud, ale chyba v plánování.

Evropa je po první světové válce unavená. Ne hrdinská, ne vítězná – unavená. Miliony mrtvých, rozpad starých jistot, strach z budoucnosti. Politika nedokázala zabránit masakru a diplomacie se zdála bezmocná. A právě tehdy se rodí nebezpečně svůdná myšlenka: když selhali lidé, možná uspěje technika.

Hermann Sörgel a víra v řešení

Hermann Sörgel nebyl šílenec. Nebyl ani fanatik v běžném slova smyslu. Byl to architekt, urbanista, muž vzdělaný, systematický, posedlý řádem. Věřil, že svět lze zlepšit, pokud se navrhne správně. Že chaos je jen důsledkem špatného plánování.

Když v roce 1927 poprvé veřejně představil projekt Atlantropa, neznělo to jako fantazie. Znělo to jako plán. Výkresy, tabulky, výpočty. Beton, ocel, turbíny. Vše mělo své místo.

Sörgel tvrdil, že Evropa stojí před osudovou volbou. Buď se spojí v jednom velkém civilizačním úsilí, nebo se znovu rozpadne v konfliktech.

„Evropa musí růst, nebo zahyne,“ opakoval.

Růst však neměl znamenat nové kolonie v tradičním smyslu, ale přestavbu samotné planety. Místo expanze do světa – přetvoření světa.

Přehrada přes Gibraltar

Srdcem Atlantropy měla být přehrada přes Gibraltarský průliv. Stavba tak obrovská, že by zastínila všechny pyramidy, katedrály i mrakodrapy. Uzavřela by vstup Atlantského oceánu do Středozemního moře a změnila hydrologii celého regionu.

Moře by se nezačalo „vypouštět“ náhle. Vypařovalo by se pomalu – desítky let, možná celé století. Pobřeží by se posouvala, mapy by zastarávaly rychleji než učebnice. Přístavy by končily vysoko nad hladinou, lodě by hledaly nové cesty. To, co dnes považujeme za kulturní dědictví, by se proměnilo v relikty jiné éry.

Benátky by ztratily vodu dřív než turisty. Marseille by ležela daleko od moře. Athény by hleděly na krajinu, kterou nikdy nepoznaly.

Sörgel v tom neviděl ztrátu. Viděl příležitost. Nové pevniny, nová pole, nová města. Prostor pro miliony lidí, kteří v přelidněné Evropě neměli kde žít.

Elektřina jako nový bůh

Atlantropa nebyla jen geografickým projektem. Byla energetickou vizí. Přehrady měly vyrábět tolik elektřiny, že by Evropa získala téměř nevyčerpatelný zdroj energie. Světlo místo tmy, práci místo nezaměstnanosti, stabilitu místo chaosu.

Sörgel věřil, že elektřina má morální rozměr. Že propojuje státy silněji než smlouvy.

„Atlantropa není utopie, ale nutnost,“ psal.

V jeho představách by kontinent napojený na jednu energetickou síť nemohl vést válku sám se sebou. Atlantropa měla být technickým zajištěním míru – pojistkou proti dalším zákopům.

Technokratický optimismus meziválečné Evropy

Dnes se Atlantropa zdá šílená. Ve své době však nebyla osamocená. Byla extrémním, ale logickým vyústěním širšího myšlení. Svět stavěl přehrady, kanály, železnice. Řeky se narovnávaly, krajiny se přepisovaly. Člověk věřil, že přírodu lze zkrotit stejně jako stroje.

Technika nebyla jen nástrojem. Byla vírou. A Atlantropa byla jejím chrámem.

Projekt putoval Evropou prostřednictvím výstav, modelů a publikací. Nezískal oficiální státní podporu, ale získal pozornost. A pozornost je první krok k legitimitě.

Současně se však objevovaly i kritické hlasy. Geologové upozorňovali na nepředvídatelné změny klimatu. Ekonomové varovali před kolapsem přístavních měst. Námořníci mluvili o konci světa, který znali. Tyto námitky však zněly tiše ve světě, který chtěl slyšet především sliby.

Sen, který odmítl zemřít

Zvláštní je, že Atlantropa přežila i druhou světovou válku. Sörgel ji po roce 1945 znovu nabízel jako mírový projekt. Jako alternativu k jaderným zbraním a studené válce. Věřil, že svět se poučí.

„Velká díla míru musí být větší než díla války,“ psal.

Svět se však vydal jinudy. Jaderná energie, globalizace, postupné probouzení ekologického myšlení. Atlantropa se proměnila v relikt doby, která věřila, že velikost je sama o sobě ctností.

Proč se k Atlantropě stále vracíme

Atlantropa dnes nepřitahuje proto, že by byla realizovatelná. Přitahuje proto, že odhaluje mentalitu. Ukazuje, jak snadno se ideál míru může spojit s technokratickou pýchou. Jak lákavé je věřit, že složité problémy lze vyřešit jedním obřím tahem.

Středozemní moře zůstalo. Ale myšlenka, že člověk může přepsat planetu podle svých představ, nezmizela. Jen se dnes jmenuje jinak. Geo-inženýrství. Klimatické zásahy. Umělá řešení globálních krizí.

Atlantropa je minulost.

Otázka, kterou klade, je však stále aktuální: kde končí odvaha a začíná arogance?

Moře přežilo říše.

Možná přežije i naše plány.

Seznam použitých zdrojů:

1. Atlantropa [online]. Wikipedia Foundation, 2026 [cit. 2025-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Atlantropa

2. There was once a plot to drain the Mediterranean Sea and link Europe to Africa [online]. ScienceAlert, 2016 [cit. 2025-11-18]. Dostupné z: https://www.sciencealert.com/there-was-actually-a-german-plot-to-drain-the-mediterranean-sea-and-merge-europe-and-africa

3. The Atlantropa [online]. ecoclimax.com, 2020 [cit. 2025-11-18]. Dostupné z: https://www.ecoclimax.com/2020/06/the-atlantropa.html

4. Atlantropa: one man’s outrageous plan to drain the Mediterranean Sea [online]. Palatinate.org.uk, 2021 [cit. 2025-11-18]. Dostupné z: https://www.palatinate.org.uk/atlantropa-one-mans-outrageous-plan-to-drain-the-mediterranean-sea/

5. Atlantropa: one man’s answer to the ‚decline of the Occident‘ [online]. Le Monde diplomatique, 2023 [cit. 2025-11-18]. Dostupné z: https://mondediplo.com/2023/04/12atlantropa

6. Atlantropa – bizarní plán, jak vysušit Středozemní moře [online]. Videacesky.cz, 2025 [cit. 2025-11-18]. Dostupné z: https://videacesky.cz/video/tom-scott-atlantropa-bizarni-plan-jak-vysusit-stredozemni-more