Článek
Představme si svět na začátku 20. století. Většina lidí pracuje rukama, vzdělání je kratší, dětství často přeruší nemoc nebo práce v rodinném hospodářství. Školní výuka je založena především na zapamatování fakt. Svět je konkrétní, hmatatelný, lokální.
A teď si představme konec století. Děti tráví ve škole mnohem více let. Učí se pracovat s grafy, rovnicemi, mapami, schématy. Výživa je kvalitnější, zdravotní péče dostupnější. Rodiče mají méně dětí a více času na každé z nich. Společnost se stává složitější, abstraktnější, propojenější.
Právě v tomto období si vědci všimli pozoruhodného jevu. Když porovnávali výsledky testů inteligence napříč generacemi, zjistili, že průměrné skóre systematicky roste. Každých deset let zhruba o dva až tři body. Tento trend dostal jméno Flynnův efekt podle výzkumníka Jamese Flynna, který jej podrobně analyzoval.
Nešlo o zanedbatelný rozdíl. Pokud by člověk narozený kolem roku 1900 vyplnil moderní test bez úprav, vyšel by výrazně pod dnešním průměrem. Ne proto, že by byl „méně schopný“ ve svém světě, ale proto, že testy měří způsoby myšlení, které se postupně staly běžnějšími až v moderní společnosti.
Inteligence se tak přestala jevit jako pevně daná vlastnost. Ukázalo se, že reaguje na prostředí.
Proč jsme byli „chytřejší“ než naši prarodiče
Vysvětlení růstu bylo především společenské. Lepší výživa podporuje vývoj mozku. Delší a kvalitnější vzdělávání rozvíjí schopnost řešit nové problémy. Menší rodiny umožňují více individuální pozornosti. Moderní práce nutí lidi plánovat, analyzovat a pracovat s čísly.
Změnil se i způsob, jakým děti trávily čas. Více četly, více pracovaly s textem, více řešily úkoly, které vyžadovaly soustředění a vytrvalost. Škola postupně kladla větší důraz na porozumění než na pouhé opakování naučených vět.
Výsledkem bylo, že každá další generace byla v průměru lépe připravena na typ úloh, které testy inteligence obsahují. Flynnův efekt byl tak silný, že testy musely být pravidelně upravovány, aby průměr zůstal na hodnotě 100.
Zdálo se, že růst nemá důvod se zastavit.
Test IQ. Správné řešení najdete pod seznamem použitých zdrojů na konci článku.
A pak přišel obrat
Přibližně od 90. let začala některá data ukazovat něco jiného. V Norsku, Dánsku, Finsku, Nizozemsku a dalších vyspělých zemích se růst zastavil. V některých případech se obrátil směrem dolů.
Jedna z největších studií analyzovala výsledky více než 700 tisíc mladých mužů testovaných při nástupu do armády v Norsku. Ukázalo se, že generace narozené po sedmdesátých letech dosahují nižších výsledků než jejich starší předchůdci. Pokles nebyl dramatický, ale byl systematický.
Podobné náznaky se objevily i v dalších evropských zemích. Ne všude a ne stejně výrazně, ale dostatečně na to, aby vědci začali mluvit o možném „negativním Flynnově efektu“.
Důležité je, že tento vývoj nelze jednoduše vysvětlit geneticky. Genetická výbava populace se během několika desetiletí výrazně nemění. Navíc se pokles objevoval i mezi sourozenci vyrůstajícími ve stejné rodině. To ukazuje na změny prostředí.
Co se tedy stalo?
Od devadesátých let prošla společnost dramatickou proměnou. Digitalizace, internet, chytré telefony, sociální sítě. Změnil se způsob komunikace, práce i trávení volného času.
Dnešní děti vyrůstají v prostředí neustálého proudu podnětů. Informace jsou okamžitě dostupné. Pokud něčemu nerozumí, odpověď lze během vteřiny dohledat. To je obrovská výhoda. Zároveň to ale znamená méně času stráveného samostatným zápasem s problémem.
Výzkumy naznačují, že hluboké soustředění na jednu činnost je dnes náročnější než dříve. Čtení delších textů ustupuje kratším formám obsahu. Mozek se přizpůsobuje prostředí, které podporuje rychlé přepínání pozornosti.
To nemusí znamenat pokles schopností obecně. Může to však znamenat, že se méně procvičují právě ty dovednosti, které tradiční testy inteligence zachycují nejlépe.
Umělá inteligence do tohoto obrazu vstupuje zatím spíše jako nová proměnná než hlavní příčina. Dokáže pomoci s učením, vysvětlit látku, navrhnout řešení. Její masové rozšíření je ale relativně čerstvé. Trend zpomalování růstu inteligence začal už dříve, ještě před jejím nástupem. Přesto nelze vyloučit, že v budoucnu může hrát větší roli.
Znamená to, že hloupneme?
To je otázka, která přitahuje pozornost. Odpověď však není černobílá.
Pokles o několik bodů v průměrném skóre neznamená kolaps společnosti. Inteligence není jediné číslo. Je to soubor schopností, které se mohou vyvíjet různými směry. Některé dovednosti mohou slábnout, jiné sílit.
Flynnův efekt nám ukázal, že lidská mysl je citlivá na podmínky, ve kterých vyrůstá. Pokud prostředí podporuje abstraktní myšlení a dlouhodobé soustředění, výsledky rostou. Pokud se prostředí změní, může se změnit i výsledek.
Možná tedy nejde o to, že by lidstvo začalo náhle ztrácet inteligenci. Spíše sledujeme přechod do nové fáze. Otázkou zůstává, zda si uvědomíme, které schopnosti chceme udržet a rozvíjet.
Protože historie posledního století ukazuje jedno jasně. Inteligence není neměnná. Roste, když ji společnost podporuje. A může klesat, pokud ji přestane systematicky rozvíjet.
Seznam použitých zdrojů:
1. Bratsberg B., Rogeberg O.; Flynn effect and its reversal are both environmentally caused [online]. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 115(26), 26 June 2018 [cit. 2025-11-19]. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29891660/
2. Ongoing trends of human intelligence [online]. Intelligence, 96, January–February 2023 [cit. 2025-11-19]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0160289622000897
3. The negative Flynn Effect: A systematic literature review [online]. Intelligence, 59, November–December 2016 [cit. 2025-11-19]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0160289616300198
4. Age-related IQ decline is reduced markedly after adjustment for the Flynn effect [online]. Journal of Clinical and Experimental Neuropsychology, 32(8), October 2010 [cit. 2025-11-19]. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20349385/
5. Platt J. M., Keyes K. M., McLaughlin K. A., Kaufman A. S.; The Flynn effect for fluid IQ may not generalize to all ages or ability levels: a population-based study of 10,000 US adolescents [online]. PMC, 2019 [cit. 2025-11-19]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7176308/
6. The Flynn Effect: A Meta-analysis [online]. PMC, 2014 [cit. 2025-11-19]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4152423/
7. The future of intelligence: A prediction of the Flynn effect based on past student assessment studies until the year 2100 [online]. Personality and Individual Differences, 206, May 2023 [cit. 2025-11-19]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0191886923000338
8. The Impact of Artificial Intelligence on Human Thought [online]. R Gesnot, 15 August 2025 [cit. 2025-11-19]. Dostupné z: https://arxiv.org/pdf/2508.16628
9. Effects of generative artificial intelligence on cognitive effort and task performance [online]. Y Chen et al., PMC, 2025 [cit. 2025-11-19]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12255134/
