Článek
Na jaře roku 1983 se zdálo, že se čas v Hamburku na chvíli zastavil. V redakci časopisu Stern vládlo napětí, jaké se nevidí ani při sportovních reportážích, ani při politických krizích. Černé svazky s iniciálami „FH“ ležely na stole, vázané ve staré kůží. Reportéři si tiše šeptali, některým se třásly ruce. Každý list mohl odhalit intimní stránku muže, který formoval dějiny 20. století – člověka, jehož jméno vzbuzovalo strach i fascinaci.
Když byly svazky otevřeny, začala být odhalována jejich banalita a zároveň intimita:
„Dnes jsem měl opět velké bolesti žaludku. Lék od doktora Morella nezabírá.“
„Eva se dnes smála příliš hlasitě. Někdy nechápe tíhu mé odpovědnosti.“
„V noci mě budily hlasy vojáků. Zdálo se, že křičí mé jméno.“
Byly to zápisky, které odhalovaly každodenní život diktátora – jeho slabosti, starosti, drobné radosti a nevyslovené obavy. Historik Hugh Trevor-Roper, přizvaný ke konzultacím, tehdy prohlásil: „Nevidím důvod pochybovat o pravosti.“
Za deníky zaplatil Stern neuvěřitelných 9,3 milionu německých marek – částku, která tehdy odpovídala přibližně 7,8 milionu amerických dolarů. V dnešních českých korunách by tato částka činila přibližně 160 milionů Kč.
První fascinace
Čtenáři byli fascinováni, protože deníky nepopisovaly jen politické strategie, ale i všední, absurdní okamžiky. Jedna stránka například uváděla:
„Musím říci Speerovi, aby se postaral o pneumatiky na mém kancléřském voze.“
Jindy Hitler psal o maličkostech, které působily směšně v kontrastu s jeho historickou roli:
„Ředitel tiskárny se mýlí – místo propagandy mi poslal účet za papír.“
Tato všednost, absurdní až komická, byla v kontrastu s vážností jeho politických rozhodnutí, například plánováním útoků na východní frontě.
Napětí a kontrasty
Čtenář byl postaven před paradox: člověk, který rozvrátil Evropu, se ve svazcích zdál být obyčejný, nervózní a někdy až směšně zaneprázdněný každodenními detaily. Zápisky zároveň odhalovaly jeho paranoiu a posedlost kontrolou:
„Stalin je tvrdší, než jsem čekal. Na východě nás čeká dlouhá zima. Musím být ostražitý.“
„Každý list papíru je důležitý. Nepřehlédnout nic.“
Kontrast mezi malicherností a vážností, absurdností a historickým kontextem činil čtení fascinujícím. V očích novinářů a historiků se před nimi otevíral lidský rozměr diktátora, zároveň ale s nádechem groteskního chaosu.
Pikantní detaily a absurdnost
Deníky obsahovaly i malé osobní drby, které se mezi redaktory staly okamžitě senzací:
„Když jsem dnes jedl, služebná zapomněla přinést mou polévku. Musel jsem ji ohřívat sám.“
„Eva mi zase schovala boty. Hledal jsem je celé dopoledne.“
Jiné stránky byly směšně konkrétní: seznamy drobných nákupů, připomínky k botám, záznamy o počasí, poznámky o zdravotních potížích – banalita, která je zároveň absurdní a fascinující. Novináři si šeptali, že tento pohled z deníků je mnohem intimnější, než jakýkoli dosavadní portrét diktátora.
Senzace roste
Tisková konference Sternu se stala senzací. Napětí bylo hmatatelné – někteří reportéři sotva dýchali, když byly čteny úryvky deníků. Každá stránka byla prezentována s vážností historického artefaktu, přestože obsahovala maličkosti, které budily smích nebo nechápavý údiv.
Mezi novináři se šířily nejrůznější spekulace: že diktátor vedl seznam oblíbených dortů, zapisoval, kdy Eva zapomněla připravit šálek čaje, nebo kontroloval, zda jsou jeho boty správně vyčištěné.
Pád iluze
Jen krátce po euforii se objevily první pochybnosti. Některé zápisy byly podivně povědomé – jako by byly opsány ze známých Hitlerových projevů. Na deskách sešitu stálo „FH“ – Führer Hitler, což diktátor nikdy nepoužíval. Britský Sunday Times, který měl na vydání právní podíl, najednou zadržel další publikace. Trevor-Roper, ještě před týdnem přesvědčený, začal váhat: „Věc se mi zdá stále podivnější.“
Do hry vstoupil německý Bundesarchiv. Papír a inkoust putovaly do laboratoří. Analýzy ukázaly optické zjasňovače – chemické látky, které se v papírenském průmyslu začaly používat až po roce 1950. Inkoust měl složení, jaké v Třetí říši neexistovalo. Hitlerovy deníky nebyly staré čtyři desetiletí, byly napsány nedávno.
Kujauův svět
Autorem byl Konrad Kujau, podvodník a obchodník s nacistickými suvenýry. Už léta si přivydělával falšováním Hitlerových podpisů a rukopisů. Tentokrát vytvořil své mistrovské dílo. Zakoupil staré sešity a ve svém bytě v západním Německu cvičil Hitlerův rukopis a psal stránky plné banálních myšlenek a opisů.
„Dnes jsem ztratil hodinky. Eva mě za to zkritizovala.“
Bylo to směšně obyčejné – a přesto to působilo přesvědčivě. Právě tato všednost mnohé přesvědčila, že musí jít o autentické záznamy.
Konec senzace
Když Bundesarchiv v květnu 1983 zveřejnil výsledky expertizy, světová senzace se změnila v trapas století. Stern utratil devět milionů marek, jeho prestiž se zhroutila a novináři, kteří toužili po slávě, byli zesměšněni. Kujau byl zatčen a odsouzen, stejně jako reportér Gerd Heidemann, který mu pomáhal podvod zpeněžit. Deníky, které měly přepsat dějiny, se staly symbolem žurnalistické naivity a chamtivosti.
Německá veřejnost byla otřesena. Britský The Times napsal: „Nikdy v poválečné historii nebyla seriózní žurnalistika tak vystavena posměchu. Důvěra byla zneužita, skepse umlčena.“ Americký Newsweek komentoval aféru slovy: „Je to Watergate pro historiky. Všichni chtěli věřit, že drží v ruce klíč k Hitlerově duši – a místo toho drželi jen špatně svázané sešity.“
Autor: NPC
Seznam použitých zdrojů:
1. HITLER Diaries hoax. EBSCO Research Starters [online]. [cit. 2025-09-04]. Dostupné z: https://www.ebsco.com/research-starters/science/hitler-diaries-hoax
2. Hitler Diaries (Forged journals purportedly by Adolf Hitler). In: Encyclopaedia Britannica [online]. [cit. 2025-09-04]. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Hitler-Diaries
3. GESSEN, Keith. Diary of the Hitler Diary Hoax. The New Yorker [online]. 25. 4. 2013 [cit. 2025-09-04]. Dostupné z: https://www.newyorker.com/books/page-turner/diary-of-the-hitler-diary-hoax
4. The Hitler Diaries: a modern Robin Hood tale or revisionism of Nazi crimes? El País [online]. 10. 3. 2023 [cit. 2025-09-04]. Dostupné z: https://english.elpais.com/international/2023-03-10/the-hitler-diaries-a-modern-robin-hood-tale-or-revisionism-of-nazi-crimes.html
