Článek
Londýn, konec 19. století. V ordinaci je cítit směs dezinfekce, dřevěného nábytku a čerstvě zalitého čaje z meduňky. Na stole stojí robustní aparát, připomínající spíš nástroj k mučení než lékařský přístroj.
Mladá žena v korzetu sedí na křesle, křečovitě svírá své prsty. Přišla, protože „trpí záchvaty nervozity, melancholií a nespavostí“. Lékař si pečlivě zapisuje do poznámkového sešitu: Hysteria.
„Nemusíte se obávat, madam,“ pronese, když připojuje kabel do masivní baterie. „Tento nový elektrický aparát má blahodárný vliv na nervový systém.“
V místnosti to tiše zabzučí. Kovový nástroj se rozvibruje, světlo plynové lampy se zachvěje. Lékař sleduje, jak pacientka zavírá oči, její ruka pevně sevře okraj lůžka a z úst jí unikne zasténání.
Ticho. Jen zvuk elektřiny a lidský dech.
Léčba, o které se šeptalo
Kdo by ten příběh neznal? Viktoriánští lékaři prý ručně přiváděli pacientky k orgasmu, aby ulevili jejich hysterii. A když je to omrzelo, vynalezli přístroj, který to udělal za ně.
Zrodil se vibrátor — první elektrický lékařský nástroj, který se brzy měl stát i symbolem ženské emancipace.
Zní to jako scéna z filmu. A skutečně — byla zfilmována, popsána, vyučována, citována. Legendární vyprávění o potlačené sexualitě, o mužích, kteří „léčili“ ženskou touhu a o stroji, který měl osvobodit ženské tělo.
Jenže… byla to skutečnost — nebo jen naše moderní fantazie o minulosti?
Co byla ženská hysterie
Ve viktoriánské Anglii byla hysteria univerzální diagnóza pro vše, co se vymykalo normám. Žena, která se bouřila, byla unavená, příliš citlivá nebo prostě nešťastná, mohla být prohlášena za hysterickou.
Lékaři věřili, že problém sídlí v děloze — odtud i název hysteria — a předepisovali širokou škálu terapií: od studených koupelí a přísné diety po odpočinek a tzv. masáž pánve.
Ano, termín pelvic massage se v dobových lékařských knihách opravdu vyskytuje. Ale neznamenal to, co si představujeme dnes. Šlo o masáž svalů v oblasti pánve, využívanou i u mužů — v rámci fyzioterapie, nikoli erotiky.
Viktoriánští lékaři by si sotva mohli dovolit cokoli sexuálně explicitního. Společenské a morální konvence by takovou praxi okamžitě zničily.
Elektřina jako zázrak moderní doby
Konec 19. století byl posedlý elektřinou. Všechno, co jiskřilo a vibrovalo, se stávalo symbolem pokroku. Lékaři i vynálezci věřili, že elektrické vlny dokážou zázraky: léčit únavu, melancholii, revmatismus, dokonce i hluchotu.
Vibrátory té doby byly mohutné přístroje s dráty a kovovými hlavicemi. Sloužily k „vibraci nervového systému“, jak stálo v katalozích a skutečně se tak používaly — ale většinou na svaly, klouby a krevní oběh.
Některé modely se zaměřovaly na oblast pánve, zejména při léčbě impotence u mužů. Věřilo se, že vibrace povzbudí krevní tok. Ale neexistují žádné důkazy, že by kdokoli používal tyto přístroje k sexuální stimulaci žen.
Jak vznikla legenda o „léčbě orgasmem“
Teprve v roce 1999 se zrodil mýtus, který obletěl svět. Americká historička Rachel P. Mainesová vydala knihu The Technology of Orgasm, v níž tvrdila, že vibrátor byl původně vynalezen, aby lékařům ulevil od „únavy rukou“ při ruční stimulaci pacientek.
Její teze zněla přesvědčivě. V době, kdy se otevřeně mluvilo o ženské sexualitě a feministické historii medicíny, zapadla jako klíč do zámku.
Jenže pozdější badatelé, například Hallie Lieberman a Eric Schatzberg, Mainesovou vyvrátili. Žádný z jejích zdrojů nebyl autentickým důkazem takové praxe. Nikde se v dobových záznamech neobjevuje zmínka o lékařském „orgasmu jako terapii“.
Zrodila se legenda, která byla příliš svůdná, než aby ji svět chtěl zpochybňovat.
Mýtus, který zní lépe než pravda
Proč jsme chtěli věřit, že to tak bylo? Možná proto, že ten příběh dokonale vyhovuje našim dnešním představám: pokrytecká společnost, ženy bez hlasu, muži v roli spasitelů i viníků.
Jenže skutečná pravda vypovídá o té době ještě víc. O fascinaci tělem, technologií, moderní vědou. O víře, že elektřina může uzdravit duši.
A právě z této víry se zrodil přístroj, který se o století později stal symbolem ženské svobody.
Zrcadlo doby
Když dnes vidíme lesklé moderní vibrátory v obchodech, je těžké uvěřit, že jejich předchůdci stáli v lékařských ordinacích vedle fonendoskopů. Ale v tom je krása dějin: že i přístroj, který měl léčit, se může stát symbolem rozkoše.
Ne proto, že by jej kdysi někdo tak zamýšlel, ale protože svět se změnil — a s ním i význam věcí, které vibrují pod našima rukama.
Závěr
Léčili viktoriánští lékaři ženskou hysterii vibrátorem? Ne. Nikdy.
Ale věřili v sílu elektřiny, v lék, který prozáří tělo a utiší duši. A tahle víra – stejně naivní jako vznešená – porodila jeden z nejzajímavějších mýtů moderní doby.
Seznam použitých zdrojů:
1. Lieberman, Hallie – Schatzberg, Eric. „A Failure of Academic Quality Control: The Technology of Orgasm.“ Journal of Positive Sexuality, vol. 4, 2018, s. 24–30.
2. King, Helen. „The Myth of Hysteria and the Vibrator.“ History of Medicine Blog, University of Reading, 2018.
3. Maines, Rachel P. The Technology of Orgasm: ‚Hysteria,‘ the Vibrator, and Women’s Sexual Satisfaction. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1999.
4. Tasca, Cecilia et al. „Women and Hysteria in the History of Mental Health.“ Clinical Practice & Epidemiology in Mental Health, 2012, 8: 110–119.
5. Groneman, Carol. Nymphomania: A History. New York: W. W. Norton, 2000.
