Článek
Vlny Atlantiku se divoce tříští o příď mohutné lodi. Vzduch je nasáklý solí, v dálce křičí rackové a nad lodní palubou vlaje černá vlajka s lebkou a zkříženými hnáty. Na palubě stojí muž s dlouhými, divokými vlasy, jejichž prameny čechrá vítr, a v očích má jiskru nezkrotného ducha. Samuel Bellamy, známý jako Černý Sam, kapitán legendární lodi Whydah. V očích mořeplavců hrůza, pro své muže však hrdina a spravedlivý vůdce.
Samuel Bellamy nebyl odjakživa pirátem. Narodil se kolem roku 1689 v malé anglické vesničce, kde snil o dobrodružství a neomezené svobodě. Ale jeho srdce bylo plné nejen touhy po zlatě, ale i po lásce. Na pobřeží Cape Cod potkal Marii Hallett, krásnou a hrdou dívku, která ho očarovala. Ale jak to už bývá, jejich láska nebyla přána. Maria byla dcerou bohatého statkáře a Samuel chudý mladík bez majetku. Přísahal si, že se vrátí jako bohatý muž, hodný její lásky.
Samuel Bellamy vkročil do světa pirátství s odvahou, která neznala hranic a s pohledem tak pronikavým, že dokázal srazit na kolena i ty nejostřílenější námořníky. Připojil se k posádce pirátů, ale na rozdíl od mnoha jiných nebyl veden pouhou touhou po bohatství. V jeho srdci planula touha po svobodě a spravedlnosti. Byl jiný – s kořistí se dělil rovným dílem, ať už šlo o zlato, stříbro nebo cenné látky. Každý muž na palubě věděl, že pod jeho velením se nemusí bát hladu ani útlaku. Tato spravedlnost mu přinesla nejen oddanost posádky, ale také respekt pirátských bratří po celém Karibiku.
Jednoho dne se Samovi podařilo to, o čem většina pirátů jen snila – zmocnil se otrokářské lodi Whydah. Jakmile se chopil kormidla, věděl, že má v rukou poklad nejen v nákladu, ale i v rychlosti a síle lodi samotné. Whydah byla přetvořena z nástroje lidského utrpení na bojový koráb, který plul pod černou vlajkou se zkříženými hnáty. S černým pláštěm noci za zády se Whydah proháněla jako přízrak po hladině oceánu, tiše se blížila ke svým cílům a zasévala strach do srdcí všech námořníků.
Bellamy se neomezoval jen na malé lodě – přepadal obchodníky, koloniální flotily i další korzáry. Nikdo nebyl v bezpečí před úderem jeho kanónů a ostrými čepeli jeho mužů. Jeho strategie byla prostá, ale účinná: rychlý přepad, drtivý úder a milosrdenství jen pro ty, kdo se vzdali bez boje. Přepadl přes padesát lodí a stal se legendou už za svého života. Mořeplavci si vyprávěli o korábu smrti, který se zjevil jako stín a zmizel dřív, než stačili vyslat volání o pomoc.
Ale i nejmocnější pirát není nezranitelný. Černý Sam Bellamy, s nezdolnou vůlí a duchem nespoutaným jako oceán, čelil tomu nejkrutějšímu nepříteli – samotnému moři. Psal se rok 1717 a Whydah, naplněná poklady, které by oslnily i krále, se plavila zpět k Cape Cod. Samův sen o návratu k milované Marii byl na dosah ruky. Ale příroda měla jiné plány.
Obzor se začal temnit a vítr sílil. Vlny se vzdouvaly jako mořští draci, připravené pohltit všechno živé. Černý Sam stál u kormidla, když první blesk rozčísl oblohu jako ohnivý meč. Kapky deště bičovaly tváře mužů, plachty se trhaly a stěžně skřípaly pod náporem bouře. Vzduch byl prosycen vůní soli a strachu.
Muži na palubě bojovali s provazy a napnutými plachtami, zatímco Whydah se zmítala jako hračkářská loď v dětském bazénku. Sam Bellamy neustupoval – křičel rozkazy, burcoval své muže a sám pomáhal tam, kde bylo třeba. Ale příroda se nedala přemoci. Jeden prudký náraz vlny roztříštil stěžeň jako zápalku a rozlámané dřevo padlo na palubu. Voda začala zalévat podpalubí a Whydah se začala naklánět.
Jeden po druhém mizeli muži ve vlnách, které je bez lítosti pohlcovaly. Bellamy se pokusil zachránit alespoň část posádky, ale i on sám byl nakonec stržen do hlubin. Moře si vzalo všechno – jeho loď, jeho poklady i jeho sen o návratu domů. Zbylo jen šumění vln a ticho oceánu, který přikryl jeho příběh závojem zapomnění.
Legenda o Černém Samovi však přežila věky. Příběhy o jeho odvaze, vášni a nezdolné touze po svobodě se předávají z generace na generaci. A když se v roce 1984 vrak Whydah vynořil z písku oceánského dna, jako by se duch slavného piráta znovu probudil k životu. Poklady, které kdysi náležely Bellamymu, ležely tiše pod nánosy písku, připomínající jeho touhu po svobodě a nezkrotnou povahu. Připomněl světu, že i ti, kteří se vzepřou osudu, někdy padnou, ale jejich příběh žije dál.
Pokud Vás zaujal tento příběh, přečtěte si i článek o nalezení vraku Ballamyho lodi a jeho pokladu:
Seznam použitých zdrojů:
1. History of Piracy. n.d. Samuel Bellamy. [cit. 10.03.2025]. Dostupné z: https://historyofpiracy.weebly.com/samuel-bellamy.html
2. Defoe, D. 1724. A General History of the Pyrates. T. Warner. [cit. 13.03.2025]. Dostupné z: https://archive.org/details/generalhistoryof00defo
3. Wikipedia. n.d. Samuel Bellamy. [cit. 12.03.2025]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Samuel_Bellamy
4. Savage, W. n.d. Black Sam Bellamy. [cit. 13.03.2025]. Dostupné z: https://waynesavage.com/black-sam-bellamy/
