Článek
Ráno 15. června 1859 začalo na ostrově San Juan docela obyčejně. Vlhký pacifický vzduch se držel nad loukami, tráva byla ještě mokrá od rosy a mezi stromy se ozýval křik mořských ptáků. Americký osadník Lyman Cutlar vyšel ze své dřevěné chaty, aby zkontroloval zahradu.
Pěstoval zde brambory, základní potravinu pro rodinu i pro obchod s ostatními osadníky. Jenže poslední týdny měl pocit, že někdo nebo něco jeho pole pravidelně ničí.
Když dorazil k záhonu, uviděl viníka.
Velké černé prase se spokojeně prohrabávalo v hlíně a požíralo brambory. Nebylo to poprvé. Zvíře patřilo britskému zaměstnanci Hudson’s Bay Company Charlesi Griffinovi a už několikrát Cutlarovu úrodu poničilo.
Tentokrát však farmáři došla trpělivost.
Popadl pušku.
Zamířil.
A vystřelil.
Prase se zhroutilo do rozrytého záhonu. V tu chvíli ještě nikdo netušil, že právě zemřel první padlý budoucího mezinárodního konfliktu.
Výstřel byl krátký, ostrý a zdánlivě bezvýznamný. Přesto odstartoval řetězec událostí, které během několika týdnů přivedly na malý ostrov americké vojáky, britské válečné lodě a hrozbu války mezi dvěma velmocemi.
Ostrovy, které nikdo nedokázal rozdělit
Aby se z obyčejné farmářské hádky stal mezinárodní konflikt, musela existovat jedna zásadní podmínka. Nikdo totiž přesně nevěděl, komu ostrov vlastně patří.
Tato nejistota vznikla už roku 1846, kdy Spojené státy a Velká Británie podepsaly Oregonskou smlouvu. Ta měla ukončit dlouholetý spor o severozápadní část Severní Ameriky. Hranice byla stanovena podél 49. rovnoběžky až k moři.
Jenže právě u moře nastal problém.
Text smlouvy uváděl, že hranice povede středem průlivu, který odděluje ostrov Vancouver Island od pevniny. V oblasti však existovaly dva průlivy. Jeden západní a druhý východní. Každá strana si vykládala smlouvu jinak a mezi oběma průlivy leželo souostroví San Juan.
Američané tvrdili, že patří jim.
Britové byli přesvědčeni o opaku.
Zpočátku to nikomu příliš nevadilo. Ostrovy byly malé, vzdálené, řídce osídlené a nevýznamné. Situace se změnila až ve chvíli, kdy zde začali žít osadníci.
Britské zájmy zde zastupovala Hudson’s Bay Company. Založila na ostrově rozsáhlou ovčí farmu a vyslala sem správce Charlese Griffina.
Krátce nato začali přicházet i američtí farmáři.
Obě komunity žily vedle sebe a každá věřila, že je doma na vlastním území.
Mapa navrhovaných hranic mezi Spojenými státy a Velkou Británií v oblasti souostroví San Juan.
Spor o mrtvé prase
Po výstřelu dorazil na místo majitel prasete Charles Griffin. Když uviděl mrtvé zvíře, byl pochopitelně rozzuřený.
Cutlar se snažil konflikt uklidnit a nabídl odškodnění deset dolarů.
Griffin požadoval sto.
Ještě důležitější však byla otázka práva. Griffin chtěl, aby byl americký farmář zatčen britskými úřady.
Cutlar to odmítl.
Podle něj britské úřady na ostrově neměly žádnou pravomoc.
Napětí začalo rychle růst.
Američtí osadníci se obávali, že Britové budou chtít Cutlara zatknout. Cutler se proto obrátil na americké vojenské velitele ve Washingtonském teritoriu a požádal o ochranu.
Tím se lokální hádka změnila v mezinárodní problém.
Připlouvají válečné lodě
Americký brigádní generál William S. Harney reagoval rozhodně.
Na ostrov poslal vojenský oddíl vedený kapitánem Georgem Pickettem, mužem který se později proslavil během americké občanské války.
V červenci 1859 tak na ostrov San Juan dorazilo asi šedesát amerických vojáků.
Jejich úkol byl jednoduchý. Chránit americké osadníky a zabránit zatčení Lymana Cutlara Brity.
Britská reakce na sebe nenechala dlouho čekat.
Do oblasti připluly válečné lodě Královského námořnictva s námořní pěchotou na palubě.
Malý ostrov se tak náhle proměnil v obleženou pevnost.
Na jedné straně američtí vojáci v polních opevněních.
Na druhé britské lodě s děly namířenými k pobřeží.
Napětí bylo tak vysoké, že jeden britský důstojník údajně poznamenal:
„Máme tu všechny předpoklady pro válku, kromě dobrého důvodu.“
Stačila jediná chyba, jediný výstřel nebo nedorozumění a konflikt mohl přerůst v otevřenou válku.
Muž, který válce zabránil
Když se zprávy o krizi dostaly do Washingtonu a Londýna, obě vlády si uvědomily, jak absurdní situace vznikla.
Nikdo nechtěl válku kvůli vzdálenému ostrovu.
A už vůbec ne kvůli praseti.
Americký prezident James Buchanan proto vyslal zkušeného generála Winfielda Scotta, aby situaci uklidnil.
Scott byl veterán mnoha konfliktů a diplomaticky velmi schopný muž. Po příjezdu na místo jednal s britskými veliteli a navrhl kompromis.
Ostrov bude dočasně obsazen oběma armádami.
Každá strana zde bude mít malou posádku.
Nikdo nebude střílet.
Britové souhlasili.
Krize byla zažehnána.
Podivné soužití dvou armád
Američtí a britští vojáci pak na ostrově žili vedle sebe více než deset let.
Nečekaně mezi nimi panovaly spíše přátelské vztahy než nepřátelství. Pořádaly se společné oslavy, sportovní soutěže i společenské večery.
Napětí, které kdysi hrozilo válkou, postupně zmizelo.
Zůstala jen kuriózní situace. Jeden ostrov, dvě armády a žádná bitva.
Verdikt z Evropy
Definitivní rozhodnutí přišlo až roku 1872.
Spojené státy a Velká Británie se dohodly, že spor předloží mezinárodní arbitráži. Rozhodcem se stal německý císař Vilém I.
Po přezkoumání map a smluv rozhodl, že hranice povede západním průlivem.
Souostroví San Juan připadlo Spojeným státům.
Britské jednotky poté ostrov opustily.
Britští vojáci opouštějí ostrov San Juan v roce 1872.
Malý incident velká lekce
Dnes je válka o prase často uváděna jako jeden z nejpodivnějších konfliktů moderních dějin.
Je však zároveň připomínkou toho, jak křehká může být mezinárodní rovnováha.
Stačil jeden farmář, pár zničených brambor a jediný výstřel.
A svět byl na okamžik velmi blízko válce.
Seznam použitých zdrojů:
1. HISTORYLINK. Lyman Cutlar touches off Pig War between U.S. and Great Britain on June 15, 1859 [online]. HistoryLink.org, 2003 [cit. 2026-03-16]. Dostupné z: https://www.historylink.org/File/5037
2. PIG WAR [online]. Wikipedia: The Free Encyclopedia, neuvedeno [cit. 2026-03-16]. Dostupné z: PIG WAR [online]. Wikipedia: The Free Encyclopedia, neuvedeno [cit. 2026-03-16]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Pig_War
3. MESSAGE of the President … in reference to the island of San Juan [online]. Washington State Library, 1860 [cit. 2026-03-16]. Dostupné z: https://www.sos.wa.gov/library/research-collections/classics-washington-history/message-president-reference-island-san-juan
4. PIG WAR (1859) [online]. Reference.org, neuvedeno [cit. 2026-03-16]. Dostupné z: https://reference.org/facts/pig_war_1859/SJ16lp3D
5. HISTORY of Collections at San Juan Island National Historical Park [online]. National Park Service, neuvedeno [cit. 2026-03-16]. Dostupné z: https://npshistory.com/publications/sajh/mmp-2010.pdf
