Hazard v Mostě: Město mezi sliby, regulací a otázkami, které zůstávají bez odpovědi

V Mostě se však odehrál jiný příběh. Přestože se i zde v minulosti hovořilo o potřebě zásadního omezení hazardu, město se nakonec rozhodlo pro částečnou regulaci. Právě tato volba vyvolává dlouhodobou debatu – a řadu legitimních otázek.

Politické sliby a jejich naplnění

Zákaz hazardu patřil mezi témata, která byla v minulosti součástí veřejné politické debaty také v Mostě. Některé politické subjekty, včetně hnutí ANO, jej v různých obdobích prezentovaly jako žádoucí cíl komunální politiky.

Po ustavení koaličního vedení města se však ukázalo, že prosazení úplného zákazu není politickou prioritou. Na tento rozpor mezi dřívějšími prohlášeními a reálnými kroky začal opakovaně upozorňovat opoziční zastupitel MUDr. Roman Houska z hnutí VIZE pro Most, který téma pravidelně otevíral na jednáních zastupitelstva. Argumentoval především tím, že voliči byli seznamováni s ambicí hazard výrazně omezit, nikoli pouze upravit jeho podobu.

Regulace místo zákazu

Výsledkem politického kompromisu byla úprava městské vyhlášky, která vedla k ukončení provozu části heren a kasin. Nejednalo se však o plošný zákaz. Některé provozovny zůstaly v provozu a hazard jako takový z Mostu nezmizel.

Město své kroky opírá o zákonné možnosti regulace a o splnění formálních kritérií. Zároveň však nikdy detailně a srozumitelně nekomunikovalo, jaký konkrétní klíč byl při výběru uzavíraných provozoven použit. Právě tato skutečnost je předmětem kritiky ze strany opozice i části veřejnosti, která upozorňuje na nedostatek transparentního vysvětlení.

Z objektivního hlediska regulace vedla ke snížení počtu provozovatelů na trhu. Zbývající herny a kasina tak dnes fungují v prostředí s menší konkurencí, přičemž poptávka po hazardních hrách zůstává.

Hazard a městské finance

Častým argumentem ve prospěch tolerance hazardu bývají příjmy do městského rozpočtu. Ty však v posledních letech podle dostupných údajů postupně klesají a již nepředstavují zásadní zdroj financování městských výdajů.

I proto se objevují otázky, zda je zachování hazardu v omezené podobě skutečně odůvodněno ekonomickými přínosy, nebo zda jde spíše o snahu udržet existující stav bez výraznějších politických zásahů.

Veřejná debata o zákulisním vlivu

V mediálním prostoru se v minulosti objevily také investigativní texty věnující se zákulisním vztahům a vlivu podnikatelů na komunální politiku v Mostě. V této souvislosti byl zmiňován i Adnan Suljanović, podnikatel, který je podle těchto médií dlouhodobě přítomen v blízkosti místního politického dění.

Je nutné zdůraznit, že Suljanović není veřejným funkcionářem a neexistují důkazy o tom, že by se přímo podílel na rozhodování o konkrétních vyhláškách. Faktem však je, že vedení města jej v minulosti veřejně zmiňovalo jako osobu, se kterou komunikuje. Tato skutečnost je jedním z důvodů, proč se jeho jméno objevuje v širší debatě o transparentnosti rozhodování na mostecké radnici.

Politická volba, nikoli nutnost

Srovnání s Plzní ukazuje, že úplný zákaz hazardu je z hlediska české legislativy možný. Rozdíl mezi oběma městy tak nespočívá v právních překážkách, ale v politickém rozhodnutí.

Most se vydal cestou regulace, která část provozoven uzavřela, ale hazard jako fenomén ponechala zachován. Zda jde o řešení dočasné, nebo dlouhodobé, zůstává otevřenou otázkou.

Otevřené otázky

Debata o hazardu v Mostě se tak neuzavírá. Naopak. Zůstávají otázky, na které město zatím neposkytlo jednoznačné odpovědi:

• Proč nebyla zvolena varianta úplného zákazu?

• Jaká konkrétní kritéria rozhodla o tom, které provozovny skončily?

• A jakým způsobem chce město do budoucna vyhodnocovat společenské dopady hazardu?

Dokud tyto otázky zůstanou nezodpovězené, bude regulace hazardu v Mostě i nadále tématem, které vyvolává pochybnosti a polarizuje veřejnou debatu.

Zdroje