Článek
Syrský režim v neděli padl. Asadové přitom vládli v zemi od začátku sedmdesátých let. Hafiz Asad se stal prezidentem Sýrie v březnu 1971, už rok předtím byl však ministerským předsedou. Jeho vláda ukončila období rozporů a dílčích převratů v Sýrii ovládané Socialistickou stranou národní obrody (Baas), která vládla od roku 1963. Podařilo se mu soustředit ve svých rukou veškerou moc a dosadit do vedení státu elitu, vedenou jeho příbuznými a především příslušníky menšinové alavitské sekty.
Po arabské porážce v šestidenní válce a tři měsíce po nástupu do prezidentského úřadu navštívil Hafiz Asad Moskvu. Nabídl Sovětskému svazu trvalou vojenskou přítomnost a právo využívat vojenské základny. Brzy začaly dodávky sovětských zbraní proudit do Sýrie. Byl silným zastáncem Sovětského svazu a těsně spojil baasistickou Sýrii s východním blokem. 10. června 2000 během telefonického rozhovoru s libanonským premiérem Selimem Hossem zemřel na infarkt.
Po jeho smrti se moci ujal jeho syn Bašár v červenci 2000. Po nástupu k moci částečně zreformoval ekonomiku, ponechal si však pevnou kontrolu nad politikou. Bašár Asad přestál i dlouhou a krvavou občanskou válku, do níž se zapojily různé regionální a zahraniční síly. Válka, která vypukla v roce 2011, si vyžádala kolem 600 tisíc lidských životů, šest milionů Syřanů uprchlo do zahraničí, z toho tři miliony z nich se usadili v Turecku. Podle OSN šlo o největší migrační vlnu od druhé světové války.
Asadovi výrazně pomohly Rusko a Irán, které mu poskytly výraznou vojenskou pomoc, stejně jako libanonský Hizballáh. Když ruské jednotky přišly v roce 2015 do Sýrie, ovládal Asad jen asi třetinu země. Před nynější povstaleckou ofenzivou to bylo dvakrát tolik. Čtvrtinu území měly pod kontrolou síly arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF), zbytek další povstalecké skupiny.
V posledních letech se Bašarovi Asadovi dařilo vymanit se z mezinárodní izolace. Loni v září třeba poprvé od roku 2004 přiletěl do Číny. Snažil se obnovit diplomatické vztahy s arabskými zeměmi, které ho od začátku války ignorovaly. Liga arabských států loni obnovila Sýrii členství.
Rychlý vývoj všechny překvapil
I proto nejnovější vývoj a rychlý pád režimu tak překvapil. „Všechny mocnosti - Rusko, USA, EU - teď jenom říkají, že to sledují. Ale nikdo to dopředu nepredikoval,“ uvedl pro ČTK orientalista Petr Pelikán. „Optikou toho, že režim Asadovy rodiny trvá od roku 1971, tak to muselo překvapit úplně všechny,“ konstatoval Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jedním z klíčových faktorů rychlého postupu povstalců bylo, že Asadovi příliš nepomohli jeho spojenci z Ruska a Íránu či Hizballáh. Ten ovšem v tuto chvíli není funkční organizací, která by byla schopná aktivního koordinovaného útoku na příkaz Íránu. „Tato složka pozemních jednotek padla. A to je podstatné, protože letecké krytí tvořily ruské jednotky a ty jsou v tuto chvíli mimořádně zaměstnány situací na Ukrajině,“ vysvětlil Bříza.
„Všichni jsme brali za dané, že situace v Sýrii je zamrzlá a žádná z těch stran nemá sílu ji nějakým způsobem měnit. Nicméně staly se dvě věci. Jednak útok Ruska na Ukrajinu, který Rusům nevyšel podle jejich plánu a Moskvu brutálně vyčerpal, a potom útok Hamásu ze 7. října loňského roku na Izrael a následně útoky Hizballáhu z území Libanonu na Izrael a izraelská odpověď,“ objasnil bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „Tyhle dvě věci způsobily to, že ti dva hlavní spojenci Bašára Asada, kteří mu pomohli ovládnout velkou část území a stabilizovat ji pod jeho kontrolou, v tuhle chvíli neměli žádnou sílu, jak mu pomoci,“ dodal.
Nad ruskou otočku v Sýrii se v PL zamyslel analytik Štěpán Kotrba. „V roce 2015 Asad odletěl do Moskvy a setkal se s ruským prezidentem Putinem, který dal slib, který nakonec letos nesplnil. -Sýrie je přátelská země a jsme připraveni ji podpořit nejen vojensky, ale i politicky.- V roce 2017 Rusko a Sýrie podepsaly dohodu, podle níž bude Rusku povoleno bezplatně rozšiřovat a používat námořní zařízení v Tartusu po dobu 49 let a požívat suverénní jurisdikce nad základnou. 3. prosince 2024 dvě fregaty třídy Admirál Gorškov, jedna fregata třídy Admirál Grigorič, jedna ponorka třídy Kilo a dvě pomocné lodě, z nichž jedna byl tanker Jelna, opustily Tartus. Toho dne Rusko zradilo Sýrii,“ uvedl.
Syrští vojáci nebyli ochotni bojovat a umírat za stát
Ukázalo se také podle něj, že syrští vojáci nosili sice uniformy, ale nebyli ochotni bojovat a umírat za stát. „Osobně předpokládám dezerce a přeběhlictví na úrovni celých jednotek, vyjednávané veliteli. Možná už předem dohodnuté agenty chodci při přípravě převratu. Po předem vyjednané kořisti či budoucím postavení těch, kteří nebudou stát v cestě bojovníkům Alláha,“ sdělil.
Syrská armáda přitom byla poměrně velká a disponovala dobrou výzbrojí. Chyběla ale morálka. „Namísto houževnatého odporu došlo k tomu, že vládní síly začaly kolabovat, protože už neměly víru, že by se mohly udržet,“ mínil na ČT24 generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko.
„Je možné, že všichni už byli natolik vyčerpaní, že raději předali moc a zachránili si holé životy, než aby bojovali za něco, co se náhle ukázalo být ztracenou věcí,“ konstatoval Petr Pelikán z katedry blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni. „Já osobně jsem přesvědčený o tom, že toto nebylo čisté povstání a boj kdo s koho a že tam bylo nějaké zákulisní ujednání,“ myslel si analytik a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. Zmínil možnost zákulisních dohod mezi povstalci a Íránem. „Dost možná, že Asadova armáda ustoupila i proto, že to takto bylo dojednáno,“ doplnil.
Mnozí Syřané oslavují pád despotického režimu. Bude však lépe? Jisté to není. Možná i naopak. Damašek dobyly jednotky organizace Tahrír aš-Šám (THS) pod vedením Abú Muhammada Džulániho. Ten poté, co dorazil do hlavního syrského města, prohlásil v Umajjovské mešitě, že vítězství povstalců je vítězstvím pro všechny Syřany. Dá se tomu ale věřit? Stačí se podívat na jeho minulost. Vrchním velitelem THS je od roku 2017. Předtím působil jako emír dnes již neexistující Fronty an-Nusrá, syrské odnože al-Káidy. Ano, té organizace, která zosnovala útok na newyorská dvojčata i Pentagon 11. září 2001. Ministerstvo zahraničí USA jej v květnu 2013 zařadilo na seznam mezinárodních globálních teroristů a o čtyři roky později na jeho hlavu vypsalo odměnu ve výši 10 milionů amerických dolarů.
„On na začátku, když dobyl Aleppo, tak nechal svoje bojovníky obcházet jednotlivé domy některých menšin typu křesťanů a sliboval jim, že se vůbec nic nezmění. Že bude tolerantní, že to nebude jako Islámský stát. Ale známe velmi dobře jeho minulost. On s Islámským státem koketoval,“ upozornil na ČT 24 Vlastislav Bříza. „Může jít klidně scénářem a la Taliban. Ten na počátku, když se Američané a spojenci stáhli z Afghánistánu, tak také deklaroval, že bude úplně jiný, než byl kdysi, že bude tolerantnější. No a podívejme se na současný Afghánistán dnes,“ řekl. Ta situace může být dle něj podobná. „Netvrdím ale, že se tak stane. Al Džulání se poučil. On věděl dobře, že když bude radikální, bude vraždit a střílet menšiny, které jsou v Sýrii zásadní, tak to může znamenat problém a nemusí docílit toho, co chce, to znamená ovládnout zemi,“ doplnil.
„Všichni počínaje Izraelem se nyní obávají, že Sýrie, která padla do náručí Muhammada Džuláního, architekta sunnitské koalice, která za jedenáct dní přemohla režim, vytvoří radikální islámský stát. Nicméně platí, že formálně islámský, fakticky sekulární režim alavitské socialistické strany Baas, která vládla Sýrii od převratu v roce 1963, právě skončil,“ uvedl analytik Štěpán Kotrba.
Tyto obavy potvrzuje i současné počínání Izraele. Ten provedl od víkendového pádu Asadova režimu 250 vzdušných úderů. Například na strategické sklady syrské armády. Židovský stát tvrdí, že údery provádí, aby zabránil tomu, že se zbraně dostanou do rukou extremistů.
Třináct let od vypuknutí revoluce za svobodu přebírají moc v zemi radikální džihádisté
„Islámský stát nás ještě nedávno děsil. Dnes nám ale vůbec nevadí, když jeho klíčový představitel Abú Muhammad al-Džulání dobude vítězně Sýrii. Nevadí, že na jeho hlavu byla vypsána odměna 10 milionů dolarů. Šéf Islámského státu al-Baghdadí v roce 2011 pověřil Džuláního, aby založil syrskou větev organizace al-Káida. Tak se i stalo a tato organizace pod názvem Fronta an Nusra obsadila město Rakka. Šance na svobodné volby a demokracii v Sýrii jsou podobné jako po příchodu vítězného Talibanu do Afghánistánu po našem zoufalém úprku,“ napsal na facebooku bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
„Třináct let od vypuknutí revoluce za svobodu tak přebírají moc v zemi radikální džihádisté s vůdcem napojeným na ISIS a al-Káidu. Ať už vývod bude jakýkoliv, jisté je, že džihádisté si ukradli revoluci pro své zájmy. Syřané, kteří umírali za svobodu, se musí v hrobě obracet. Co tedy Sýrii teď čeká? Jisté je zatím to, že Sýrii už nebudou ovládat šíité, oslabí to šíitský Írán i Hizballáh. Z toho má radost Izrael, ale zároveň není nadšený z vítězství islámských radikálů, kteří mají vazby na Hamás. Izrael už několik dní bombarduje sklady zbraní a výrobny zbraní a důležité cíle a laboratoře, údajně proto, aby se nedostali do špatných rukou. Kdo tím rozhodně získá, je Turecko, Katar, Saúdská Arábie a celý sunnitský svět,“ uvedla ve svém textu na webu Reportérky Markéta Kutilova, která od roku 2015 v Sýrii působila.
„Nejasný zůstává osud Kurdů s nimiž má Turecko nedořešené účty a osud plynových a ropných polí Omar a Tanak, která zatím kontrolují USA. Nejasné je, co bude s ruskými základnami v Latakii a Tartúsu. Zatím to vypadá, že zůstanou v rukou Rusů, což mohlo být součástí rusko - turecké dohody,“ konstatovala.
Nastínila čtyři možné scénáře dalšího vývoje v Sýrii. Na prvním místě zmiňuje ten afghánský. „Hnutí HTS prohlásilo, že bude implementovat právo šaría, a že křesťané se mají připravit na to, že jejich domovy „budou moci být prohledávány“. Současně šéf HTS Džulání prohlásil, že bude usilovat o mírové soužití všech menšin a národností. Lze mu věřit asi tolik jako Tálibánu, když přebral vládu v srpnu 2021. Dnes jsou ženy v této zemi pod vedením teroristického hnutí neviditelné a jejich práva jsou dramaticky omezena. Lídr HTS Muhammad Džulání vzešel z al-Káidy, největší sunnitské teroristické organizace světa, jejímž cílem je nastolení sunnitského islámu po celém světě, a to prostřednictvím tzv. globálního džihádu,“ připomíná Kutilová.
Následuje scénář turecký satelit. „Současná vojenská operace HTS a SNS by nebyla možná bez podpory Turecka a peněz plynoucích z Kataru a Saúdské Arábie. Turecko by mělo rádo v Sýrii vládu jemu podřízenou a také by ji rádo využívalo ke svým další expanzím v regionu. Erdogan ale bude trvat na pokračování boje proti autonomním Kurdům na severovýchodě Sýrie. Svoji suverenitu ztratila Sýrie už v roce 2011 a její rozklad se ještě dále prohloubí. Místo rusko-íránským bude teď pravděpodobně loutkovým satelitem tureckým. V Idlibu či Afrínu se již platí tureckou lirou a vlají tam turecké vlajky,“ upozornila reportérka.
Pak je také možnost, že vypukne další kolo občanské války. „Na Blízkém východě pokud zmizí společný nepřítel, tak se dost často stává, že bojující strany se obrátí proti sobě. Takový vývoj bych Sýrii nepřál, ale může to být jedna z variant, jak se ta situace vyvine,“ řekl na ČT24 ředitel Centra blízkovýchodních vztahů Vysoké školy CEVRO Filip Sommer.
„Lidé, kteří se teď dostali k moci, tak sami nikdy po demokracii a svobodě neprahli. Také prosazují nějakou svoji ideologii,“ uvedl Břetislav Tureček s tím, že má největší strach z toho, že jednotlivé frakce se pustí do vzájemného boje o moc, až se budou rozdělovat kompetence.
Nejoptimističtějším scénářem je, že Džulání naplní, co teď slibuje. „Džulání vytvoří ze Sýrie stát, kde budou žít pod sunnitskou vládou všechna etnika a všechny náboženské skupiny. Vytvoří koalici s Kurdy a povolí volby. Nutno dodat, že tento scénář je spíše z říše fantazie,“ uzavírá realisticky Kutilová.
Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/v-syrskem-damasku-se-ozyva-intenzivni-strelba-prezident-asad-odletel-356045
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/rychlost-postupu-syrskych-rebelu-prekvapila-vsechny-shoduji-se-experti-356049
https://www.reporterky.cz/clanek/detail/co-ceka-zhroucenou-syrii
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Kotrba-Rusove-Asada-zradili-Lavrov-za-saska-Ale-utrpi-i-Americane-766056
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod-asad-byl-u-moci-v-syrii-skoro-ctvrt-stoleti-40500227
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-video-izrael-nicil-v-syrii-vojenske-objekty-uderil-i-pobliz-ruske-zakladny-266131
