Článek
Národní sdružení, jehož je Marine Le Penová nejznámější tváří, vyhrálo s jasnou převahou evropské volby ve Francii se ziskem více než 31 procent. Drtivě poražená zůstala strana Obnovy prezidenta Emmanuela Macrona. Le Penovou mnozí považují za jednu z hlavních vítězek voleb do Evropského parlamentu. „Jsme schopni převzít moc, pokud nám lidé dají důvěru,“ prohlásila sebevědomě Le Penová.
Prezident Macron totiž zareagoval na výsledky voleb bleskově a vyhlásil předčasné parlamentní volby. Evidentně s porážkou v evropských volbách počítal a měl tuto variantu připravenou. „Nemohu se tvářit, že se nic nestalo. Ve Francii dosáhly strany krajní pravice téměř 40 procent,“ sdělil francouzský prezident. Započítal do tohoto počtu kromě Národního shromáždění ještě stranu Znovudobytí (Reconguéte), kterou do eurovoleb vedla Marion Maréchalová, což je neteř Le Penové.
Je jasné, že narážkou na velký počet hlasů pro tyto strany nazývané krajní pravicí se bude Macron snažit mobilizovat své voliče. Přesto riskuje. Parlament byl ve Francii naposledy předčasně rozpuštěn v roce 1997, kdy zariskoval Jack Chirac a nevyšlo mu to. Vyhrála opozice. Macron nyní spoléhá na to, že se ve druhém kole voleb spojí síly pravého a levého středu proti kandidátovi Národního sdružení. Ve Francii se totiž do parlamentu volí dvoukolově na základě většinového systému, nikoliv poměrného. Volební obvody jsou jednomandátové a z každého z nich se do Národního shromáždění dostane jen jeden uchazeč. V roce 2027 chce Le Penová počtvrté kandidovat na francouzskou prezidentku a rozhodně není bez šance na vítězství.
Německý vládní debakl
Spolu s Francií je nejvýznamnější a nejlidnatější zemí Evropské unie Německo. A zde jsme viděli další vládní debakl. Tentokrát sociálních demokratů kancléře Olafa Scholze. SPD dosáhla historicky nejhoršího výsledku v eurovolbách. Získali jen 13,9 procenta. Voliči jasně ukázali, že s vládou jsou značně nespokojeni. Nedobře totiž dopadli i vládní koaliční partneři - Zelení (11,9) a liberálové (5,2). S výraznou převahou vyhrála CDU/CSU získavší 30 procent hlasů. Ozývají se tu výzvy k předčasným volbám. Bavorský premiér a předseda CSU Marcus Söder prohlásil. „Tato vláda je vyřízená. Musíme udělat totéž co ve Francii. Potřebujeme nový start. Vládní koalice už nemá žádný mandát ani důvěru obyvatel. Proto by měly být co nejdříve volby,“ konstatoval.
Voliči od sociálních demokratů utíkají k Alternativě pro Německo (AfD), která i přes své skandály skončila druhá se 16 procenty. V pěti východních spolkových zemích dokonce získala největší počet hlasů, plošně však bodovala i ve starých spolkových zemích. Pro AfD hlasovalo nyní 570 tisíc lidí, kteří dali v roce 2019 hlas SPD. Podle Institutu veřejného mínění se 60 procent voličů SPD obává, že kriminalita v budoucnu prudce vzroste a 46 procent se obává, že vliv islámu bude v Německu příliš silný. „Německé volby ukázaly, že nejlidnatější unijní stát a ekonomický tahoun prožívá velkou vnitřní proměnu politické scény, a že tím hlavním, co bude rozhodovat o pevnosti silného politického středu, který udrží společnost pohromadě, bude dostatečná míra ekonomické prosperity a přísný, ale férový přístup k migraci. Jinak se osudu SPD nevyhnou ani křesťanští demokraté, a Německo unesou nacionalisté zprava i zleva,“ napsal Petr Fischer, analytik týdeníku Euro.
Boj o přízeň Meloniové
Úplně jiný obrázek o popularitě současné vlády ukazuje jindy politicky tak nestabilní Itálie. Italská premiérka Giorgia Meloniová je další hvězdou evropských voleb. Její strana Bratři Itálie (FdI) vyhrála s téměř 29 procenty hlasů, což je skoro pětkrát tolik co dostala FdL v předchozích volbách. Její strana bude mít 24 europoslanců (českých europoslanců celkem je 21). Strany italské vládní koalice získaly dohromady 47 procent hlasů. Význam Meloniové pro evropskou politiku je nyní naprosto klíčový. Už před volbami byla prostředníkem mezi mainstreamovými a radikálnějšími unijními silami.
O podporu Meloniové usiluje předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová z Evropské lidové strany, která chce býti znovu zvolena. Zároveň o ni má zájem Marine Le Penová, která by s ní chtěla utvořit společnou europoslaneckou frakci, protože zatím jsou v jiných. Podle Le Penové pokud by se podařilo vytvořit tuto pravicovou superfrakci, byla by v europarlamentu druhou nejvlivnější po Evropské lidové straně. Jak se Meloniová rozhodne není zatím jasné.
Středová uskupení budou mít v Evropském parlamentu nadále většinu. Nicméně pravice posílila, naopak oslabili zelení a liberálové. Výsledky voleb napříč Evropou ukázaly, že otázky týkající se ekonomického stavu Unie jsou pro voliče palčivějším problémem než Zelená dohoda. Nad ambiciózními klimatickými plány EU se tak vznášejí otazníky.
Zdroj:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/volby-eurovolby-ted-mam-nejsilnejsi-vladu-ze-vsech-meloniova-rozhodne-o-evrope-253609
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-ponizeni-a-riskantni-sazka-hodnoti-ve-francii-macrona-40475630
https://www.novinky.cz/clanek/volby-eurovolby-v-nemecku-podle-prognoz-vyhrala-cdu-csu-40475505
https://www.lidovky.cz/svet/evropsky-parlament-green-deal-eu-evropska-unie-scholz-nemecko-leyen.A240610_195507_ln_zahranici_rkj
