Článek
Ó, samotářské umění a nejskrytější z ctností,
ty tichý prameni bezprostřední radosti!
Nevyžaduješ prosby, sliby ani zdvořilostní fráze,
přicházíš v tichu noci, klidně, bez peněz a na drahé dráze.
Jsi věrný přítel v hodinách, kdy tělo žádá své,
když touha v krvi hoří a mysl nedospí.
Žádné hry na dobývání, žádná zklamání či pózy,
jen přímá cesta k úlevě, bez dramat a bez neurózy.
Deset prstů a vlastní fantazie —
nejčistší demokracie, v níž každý svobodně žije.
Bez ohledu na věk, tvar či rozmary osudu,
dáváš sladký únik z každodenního nudného trudu.
Budiž požehnán ten okamžik, kdy napětí povolí,
kdy horká vlna projde tělem a v mysli ticho nastolí.
Krátký, čistý triumf nad samotou i stresem světa,
kde člověk sám sobě je králem i nejmilejším ze všech tvorů planety.
